


Evropská unie potřebuje společnou tajnou službu. Opakovat "Nejde to" je sebevražda
Pohodlná Evropa si zvykla, že její bezpečnost zajišťují USA. Odmítá dokonce i vytvořit společnou zpravodajskou službu. Hloupé.



Pohodlná Evropa si zvykla, že její bezpečnost zajišťují USA. Odmítá dokonce i vytvořit společnou zpravodajskou službu. Hloupé.



Kdybych zůstala s ním, žila bych si jako princezna. Měla bych spoustu peněz, ale já peníze nechci. Chci žít svobodně jako každý jiný, tvrdí v rozhovoru pro švédský bulvár Expressen osmadvacetiletá Sadža Dulajmíová. Hovoří o svém exmanželovi a momentálně nejhledanějším muži planety - vůdci Islámského státu abú Bakrovi Bagdádím. Má s ním sedmiletou dceru Hagar a ráda by se usadila v Evropě.



Jeho svědectví ukazuje, že za krveprolitím v Paříži a v Bruselu zřejmě stála jedna teroristická buňka. Řeč je o 29letém počítačovém technikovi z Paříže Redovi Hamem. Loni se vypravil do Sýrie, aby pomohl svrhnout režim prezidenta Bašára Asada. Namísto toho uvízl v síti verbířů teroristické organizace Islámský stát (IS). Několikadenním výcvikem ho začátkem léta 2015 provedl sám Abdelhamid Abaaoud. Belgičan přezdívaný "Taťka" a jeden z hlavních strůjců teroristických útoků v Paříži. Hameho úkol po návratu domů byl jednoduchý: zabít co nejvíce civilistů nebo držet rukojmí. Vytrvat, nechat se zabít a stát se mučedníkem. Rekrut svoji misi nesplnil. Hned v srpnu byl zatčen.



Jednatřicet mrtvých, na 300 zraněných si vyžádala série explozí v Bruselu. Ke krveprolití došlo jen pár dnů poté, co byl dopaden Salah Abdeslam, jediný přeživší atentátník z Paříže. Dosavadní vyšetřování ukazuje, že útoky z loňského listopadu a těmi z 22. března mají společné aktéry, například Najima Laachraouiho. Podívejte se, kdo v případu figuruje.



Masakr v Bruselu je podle ředitele Centra vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně generála Františka Mičánka snad posledním a důsledným varováním, že je nutné změnit kulturu a přístupy v řešení bezpečnostních problémů v Evropě. Mičánek, který se stává 1. září děkanem prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě, je přesvědčen, že do Evropy a tím i do Česka přichází velmi problematická doba, ne nepodobná situaci v Izraeli.



Úterní teroristické útoky v Belgii otřásly světem i sociálními sítěmi. Lidé sdílejí pod hashtagem #JeSuisBruxelles (Já jsem Brusel) soustrastné vzkazy, karikatury i slova vzdoru. Pomocnou ruku podal i Facebook, který umožňuje lidem sdílet informace, zda jsou v pořádku.



Jsou tu jeho práva na spravedlivé projednání žaloby. A jsou tu práva pozůstalých, přátel a známých obětí. Ptal se jich někdo?



Britské ministerstvo obrany povolilo prodej českých bitevníků L-159 do Iráku. Irácká armáda dostane 12 provozuschopných letounů a tři stroje na náhradní díly. Irák už převzal první dva letouny, další čtyři by měl obdržet v prvním pololetí letošního roku. Stroje s radarovým zařízením RWR Britové nechtěli vydat ze strachu, že by se dostaly do rukou nepřítele. Za vydání licence se přimluvil u britského premiéra Bohuslav Sobotka.



Irácké jednotky s podporou polovojenských sil a letectva zahájily v úterý nový útok proti radikálnímu Islámskému státu (IS) zhruba sto kilometrů severně od metropole Bagdádu. Islamisté v posledních dnech podnikli v okolí města i přímo v jeho srdci sérii sebevražedných pumových atentátů, které si vyžádaly dohromady přes 120 mrtvých. Podle armádního velení vedou vojenské oddíly ofenzivu severovýchodně od města Sámarra s cílem přerušit zásobovací trasu IS a zpevnit sevření severoiráckého města Mosul, které je stále v držení islamistů. Účelem operace je kromě přerušení spojení radikálů mezi třemi provinciemi také vytvoření předpolí pro budoucí dobytí Mosulu a provincie Anbár.



FBI po Applu chce, aby jí pomohl proniknout do zamčeného iPhonu 5C zabitého teroristy. Firma z Cupertina to odmítá. Na její podporu už vystoupili šéfové Googlu, Facebooku či Twitteru. Naopak Bill Gates ji vyzval, ať detektivům pomůže. Kauza zajímá i české kriminalisty, protože se sami často potýkají se zašifrovanými telefony a počítači. Celý případ je podle mluvčího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu marketingovou kampaní Applu, jindy prý s úřady ochotně spolupracuje.



Většinu mrtvých podle pátečních informací médií tvoří bojovníci IS, o dalších obětech nic konkrétního dosud zveřejněno nebylo. Podle srbské diplomacie ale zahynuli i dva pracovníci srbského velvyslanectví unesení loni v listopadu.



Prezident Sýrie Bašár Asad řekl, že když dojde k příměří, neznamená to, že každá ze stran přestane používat zbraně. Pro Sýrii je podle Asada nyní i v budoucnosti prioritou boj s terorismem. Jak dodal, řešení syrské krize vidí v jednotlivých lokálních dohodách o usmíření.



Krajský soud v Hradci Králové rozhodl, že Turka Nazmiho Sahina nevydá. Po muži pátral Interpol a v rodné zemi je odsouzen k šesti a čtvrt letům ve vězení za napojení na organizaci s politickými zájmy neslučitelnými se státním zřízením Turecka. Sahinova obhájkyně Zuzana Dostálková před soudem uvedla, že je nepochybné, že její klient v Turecku neprováděl trestnou činnost teroristického charakteru, ale pouze činnost politickou. O zadržení Sahina loni informoval na Twitteru ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který oznámil, že česká policie zadržela mezinárodně hledaného člověka podezřelého z vazeb na teroristy.



Kritika, která se snesla na českou vládu po výměně Čechů zadržených v Libanonu za muže podezřelého z terorismu, je podle experta Adama Dolnika jednostranná. Dolnik, poradce týmu americké FBI pro vyjednávání o přežití rukojmí a expert na boj s terorismem, naopak tvrdí, že s únosci a teroristy se vyjednává vždycky a vyjednávají s nimi všichni. "Vyjednávání neznamená, že jste předem připraven splnit požadavky únosců. Stát má přece zodpovědnost za své občany a musí pro jejich záchranu podniknout maximum," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Alí Fajád měl klíčovou roli při cestě pěti Čechů do Libanonu. Z jeho peněz, které poskytl svému advokátovi, se hradily letenky a další výdaje. Domů se unesená pětice dostala před několika dny - po téměř osmi měsících -, a to poté, co se dohodla výměna právě za Fajáda. Kvůli tomu se spekuluje o tom, zda jeho advokát další čtyři Čechy do Libanonu nevylákal, aby mohli být poté vyměněni právě za Fajáda.



Jak ukázal případ dvojice dívek, které se loni vrátily po dvou letech domů, česká vláda dělá s únosci obchody. Týdeník Respekt nyní zjistil, že kabinet za jejich propuštění zaplatil zhruba šest milionů dolarů, tedy asi 150 milionů korun. Antónie Chrástecká dnes pracuje v jedné z kladenských neziskovek. Hana Humpálová naopak převzala víru svých věznitelů islám, chodí zahalená v šátku a podle tajných služeb se loni na podzim pokusila ke svým únoscům vrátit.



Evropské železniční společnosti hledají cesty, jak ochránit cestující ve vlacích před teroristy. Zvažuje se i málo pravděpodobné vybavení nádraží bezpečnostními rámy. Dráhy by také měly školit zaměstnance na rozpoznávání potenciálních teroristů i na to, jak jednat v případě krize.



Libanonec Alí Fajád, který od roku 1989 žil na Ukrajině, ve čtvrtek odletěl z Čech. Na palubě soukromého letounu s ním byl i obchodník s drogami Chálid Marabí. Všichni byli propuštěni na svobodu, a nebyli tak vydáni do USA poté, co se domů vrátila pětice unesených Čechů. Aktuálně.cz se snaží odpovědět na otázky, které se v kauze kolem Alího Fajáda objevují.



Návrat pěti Čechů z Libanonu je fajn. Tím to končí. Ukázalo se, že vyděračná taktika na nás funguje a že české tajné služby nespolupracují.



Vládní speciál odletěl před 14:00 z letiště v pražských Kbelích do Libanonu, odkud by měl přivézt zpět pětici propuštěných Čechů. Večer letoun přistál v Bejrútu, podle libanonské státní agentura NNA se do Česka vrátí do 48 hodin. Nyní Čechy vyslýchají libanonské úřady. Muži zmizeli loni v červenci, na svobodě jsou od pondělka. Nepotvrdily se spekulace některých libanonských i českých médií, že propuštění je diplomatickým obchodem v podobě jejich výměny za údajného pracovníka libanonských tajných služeb Alího Fajáda drženého v pankrácké věznici. Fajád zůstává ve vazbě.