Čeští vojáci se podle ministerstva obrany zapojili v Mali do boje proti teroristům v areálu hotelu východně od Bamaka. Podíleli se na bojích, evakuaci a záchraně lidí. Usmrceni poté byli čtyři radikálové a zachráněno bylo kolem 36 zákazníků nebo pracovníků hotelu.
Míříme někam k ruskému režimu, jehož dopad na společnost vidíme dnes a denně: nesvoboda, potírání nezávislosti, diktát.
Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a o pár hodin později také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda v pondělí oznámily, že přerušují diplomatické vztahy s Katarem. Ve středu se přidalo i Jordánsko a Mauritánie. Vzápětí došlo i k přerušení pozemního, leteckého a námořního spojení. Co vedlo arabské státy k tomuto razantnímu kroku? Jaké jsou nejdůležitější otázky a odpovědi této krize?
Jeden z teroristů, kteří mají na svědomí poslední útok v Londýně, žádal ve Velké Británii neúspěšně o azyl. Úřady jeho žádost zamítly, Rašíd Radván však právo k pobytu získal poté, co se v Irsku oženil se Skotkou. Získal tak platné doklady vydané státem Evropské unie, které mu zaručovaly právo k pobytu, práci či přístup k veřejným službám. Po svatbě zřejmě Irsko opustil a pobýval v Maroku.
Španěl Ignacio Echeverría v sobotu večer uviděl teroristu, jak s nožem útočí na ženu. Popadl proto svůj skateboard, na kterém přijel k mostu London Bridge, a pokusil se ji bránit. Jestli přežil, není jasné. Jeho rodina po něm pátrá v nemocnicích v Londýně. Během teroristického útoku se hned několik lidí v britské metropoli zachovalo jako hrdinové. Mnozí riskovali své vlastní životy.
Kuvajtský mobilní operátor Zain v rámci své kampaně o víkendu zveřejnil tříminutové video, na kterém je sebevražedný islamistický atentátník konfrontován se zraněnými oběťmi terorismu. Provokativní klip končí "písní lásky", která diváka vybízí, aby na hněv reagoval laskavostí a na násilí milosrdenstvím. Virální video, které se začalo lavinovitě šířit po internetu budí nadšení, ale i kritiku. Podle některých lidí klip zneužívá oběti bombových útoků a zjednodušuje zobrazení radikálních islamistických teroristů.
Německá policie podnikla ve středu časně ráno domovní razie v Berlíně, Bavorsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku spojené s osobami podezřelými ze napojení na teroristické organizace na Blízkém východě. Informoval o tom agentura DPA, podle něhož speciální síly prohledaly několik objektů na příkaz spolkového státního zastupitelství. Zpravodajský server TAG24 ale ještě předtím oznámil, že se v Lipsku uskutečnila akce v přísném utajení kolem páté hodiny ráno a bylo zadrženo několik osob. Policie ani státní zastupitelství nechtěly zatím k této operaci sdělit žádné podrobnosti. Prohlášení má být vydáno později během dne.
Významného člena teroristické skupiny Abu Sayyafa, který byl zodpovědný za sérii bombových útoků a únosy lidí, zastřelili filipínští vojáci. Podle agentury Reuters o tom informovala filipínská armáda. Alhabsy Misaya byl zastřelen v pátek při přestřelce s příslušníky filipínské námořní pěchoty v provincii Sulu, která je označována za baštu organizace. V první polovině dubna armáda oznámila, že byl zabit i Moammar Askali, zodpovědný za vraždu dvou kanadských rukojmích a jednoho německého zajatce. Skupina Abu Sayyafa byla založena v 90. letech a podle svých prohlášení bojuje za autonomii v rámci převážně katolických Filipín. Organizace se v roce 2014 přihlásila k takzvanému Islámskému státu.
Média se nemají stávat nástrojem strachu, teroristů, šílenců, mají informovat, analyzovat, komentovat v klidu a s odstupem.
Soud Rady Evropy rozhodl, že ruská vláda musí vyplatit zhruba 400 lidí, kteří na Rusko podali žalobu v souvislosti s krvavým incidentem v Severní Osetii. V roce 2004 tam skupina teroristů obsadila školu a držela na 1200 rukojmích. Při zásahu bezpečnostních složek zemřelo 334 lidí včetně víc než 180 dětí. Podle některých pozůstalých byl policejní zásah proveden neprofesionálně. Štrasburský soud pro lidská práva dal pozůstalým za pravdu, že byla vážně porušena evropská konvence o ochraně lidských práv a základních svobod. Ruský stát podle soudu chyboval i tím, že teroristickému útoku nezabránil, přestože měl o hrozbě k dispozici informace.
Nedávné teroristické útoky ve švédském Stockholmu, ruském Petrohradu nebo i předtím silvestrovský v tureckém Istanbulu spojuje kromě radikálních islamistů ještě jedna pravděpodobná linka - Střední Asie. Podle většiny dosavadních informací pocházeli pravděpodobní atentátníci právě odsud - z Uzbekistánu nebo jiných chudých muslimských zemí regionu. Ten proto začíná být označován za novou líheň teroristů. Znalec Střední Asie a šéfredaktor zpravodajského portálu Fergana.ru Daniil Kislov ale varuje před unáhlenými soudy. "Spousta informací je zatím neověřená," tvrdí Kislov.
Ruští vyšetřovatelé potvrdili, že za pondělním útokem v petrohradském metru stojí sebevražedný atentátník Akbaržon Džalilov. Nálož s řadou ostrých kovových předmětů zabila v jednom z vagónů jedoucí soupravy minimálně 14 lidí a desítky dalších zranila. Přečtěte si hlavní informace k útoku v petrohradském metru v přehledných otázkách a odpovědích.
Koalice kurdských a arabských bojovníků se chystá na dobytí syrské Rakky, samozvaného hlavního města džihádistů z teroristické organizace Islámský stát. Ve městě, které má asi 200 000 obyvatel, je čeká tuhý odpor. Největší překážku ale nemusejí představovat barikády a tunely, které islamisté ve městě vybudovali. Syrské demokratické síly (SDF) spoléhají na americkou vzdušnou podporu. Proti dobytí Rakky Kurdy se ale staví Turecko, které celou akci blokuje. Bíly dům proto zatím údajně nedal akci s ohledem na svého tureckého spojence zelenou.
Francouzská policie propustila v noci na neděli na svobodu otce útočníka z pařížského letiště Orly, kterého v sobotu zastřelila vojenská hlídka. Podle pařížské prokuratury ale bratr a bratranec Ziyeda Bena Belgacema zůstávají ve vazbě. Na neděli byla naplánována pitva pachatele, při níž soudní lékaři tak provedou rozbor jeho krve, aby mohli zjistit, zda neobsahuje také drogy nebo alkohol. Při incidentu se 39letý muž nechoval zcela příčetně. Po útoku, při kterém se už nikomu jinému nic vážného nestalo, se všichni tři Belgacemovi příbuzní sami přihlásili na policii.
V odbavovací hale pařížského letiště Orly vzal muž jedné vojačce automatickou pušku a ženu začal držet jako rukojmí. Křičel prý, že přišel zemřít pro Alláha. Zbylí vojáci z hlídky útočníka zastřelili. Devětatřicetiletého útočníka měla kvůli jeho kriminální činnosti v registru policie. Muž byl i v hledáčku tajné služby, protože se postupem času z něho stal islamista. Jižní terminál zůstane uzavřen až do večerních hodin.
Spojené státy přiznaly, že jejich letadla ve čtvrtek bombardovala oblast Al-Džiná v Sýrii, nedaleko města Aleppo, kde přišlo o život několik desítek lidí. Mezinárodní koalice, které velí USA, ale popřela, že útočila na mešitu a na civilisty. Cílem útoku prý byli účastníci schůzky radikálů z organizace Al-Káida. Podle mluvčího Pentagonu během náletu zemřelo "mnoho členů Al-Káidy". Údajně o život nepřišli žádní civilisté. Mluvčí zároveň ukázal novinářům snímek oblasti, kde došlo k náletu. Na něm byla podle agentury Reuters vyfocená nepoškozená mešita.
Spojené státy poslaly do Sýrie několik set těžce vyzbrojených příslušníků námořní pěchoty. Přesunuli se z válečných lodí kotvících ve Středozemním moři, napsal americký list The Washington Post. Podle něj mají pomoci v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.
V americkém vězení dnes ve věku 78 let zemřel islámský duchovní Umar Abdar Rahmán, známý jako "slepý šajch". Odsouzen byl na doživotí za bombový útok na Světové obchodní centrum (WTC) v New Yorku z roku 1993 a za spiknutí k dalším teroristickým činům, které nestihl uskutečnit. Oznámilo to ministerstvo spravedlnosti USA. Rahmán, který se narodil v Egyptě, podle ministerstva zemřel "z přirozených příčin" ve vězení v Severní Karolíně. I po více než 20 letech strávených ve vězení byl duchovním vůdcem radikálních muslimů. Rahmán přišel o zrak už v dětství, a to kvůli cukrovce. V 80. a 90. letech byl charismatický duchovní tváří radikálního islámu.
Turecká policie pozatýkala během víkendu kolem 400 lidí kvůli podezření z napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Tyto zásahy zintenzívnila po sérii ničivých atentátů, které otřásly Istanbulem a dalšími městy v posledních dvou letech. Zároveň ale v zemi pod vlivem loňského puče sílí i zátahy vůči jakýmkoli kritikům režimu tureckého prezidenta Erdogana. Ten na jaře chystá referendum o dalším posílení svých pravomocí a taky prodloužení svého mandátu. "Pokud mu změna ústavy projde, bude to už diktatura," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz česká politoložka Lucie Tungul, která žije dlouhodobě v Istanbulu.
Milan Chovanec podá ústavní zákon o zbraních jako poslanecký návrh, aby se stihl projednat ještě v tomto volebním období. Zákon má dát majitelům legálně držených zbraní právo zasáhnout k zajištění bezpečnosti Česka. Podle ministra už je návrh podepsaný. Chovanec zdůrazňuje, že důsledkem zákona nemá být to, aby měl každý člověk v Česku zbraň. Návrh chce umožnit lidem bránit se mimo jiné proti teroristům.
