Vystoupení zpěvačky a houslistky Ivy Bittové toto pondělí ve Velké dvoraně pražského Veletržního paláce připomene konečnou likvidaci takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince. Pietní koncert začíná v 18 hodin, vstup je zdarma.
Bývalé židovské ghetto v Terezíně je doslova na spadnutí. Město, kterému patří, ale na miliardovou rekonstrukci nemá peníze, navíc už se zadlužilo při minulých opravách. "Pokud objekt nestabilizujeme, tak nám podle statiků nařídí do dvou let demolici," říká Robert Czetmayer z městského úřadu. Pevnostní Terezín je i s ohledem na chmurnou minulost světovým unikátem, jenže masivně a rychle chátrá.
Generál František Moravec, přednosta zpravodajské ústředny v Londýně a jeden z nejvýznamnějších čs. vyzvědačů zemřel v roce 1966 ve Washingtonu. Urna s jeho ostatky dorazila 26. dubna 2022 na základnu taktického letectva v Čáslavi, kde se uskutečnil smuteční akt repatriace. Ačkoli se špioni z logických důvodů nefotí, přináší Aktuálně.cz u této příležitosti snímky alespoň některých z nich.
Prestižní nakladatelství Oxford University Press v lednu vydá knihu české historičky Anny Hájkové o fungování vězeňské společnosti v terezínském ghettu za druhé světové války.
Vedle statečnosti, s níž Milada Horáková dokázala přežít nacistické věznění a nakonec přijmout popravu z rukou komunistů, oživuje nová kniha novináře Aktuálně.cz Daniela Anýže nazvaná Jdu s hlavou vztyčenou odkaz významné političky novým způsobem. V podrobném portrétu Horákové je dost prostoru také pro její rodinu, především dceru a muže.
V Česku se ruší stovky kulturních událostí. Ve čtvrtek v poledne vláda zakázala divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, od pátku bude zakázána přítomnost veřejnosti v galeriích, knihovnách nebo hudebních a společenských klubech. Článek průběžně aktualizujeme.
Ve washingtonském muzeu holocaustu si návštěvníci mohou prohlédnout unikátní dopis. Je to česky psaný list na rozloučenou z roku 1944, který v Osvětimi poslala manželovi Vilma Grünwaldová jen pár okamžiků předtím, než ji spolu s jejím šestnáctiletým synem nacisté zplynovali. Dopis se díky německému dozorci dostal do správných rukou. Manžel Grünwaldové hrůzy vyhlazovacího tábora přežil.
Lydie Tischlerová se narodila v Ostravě před II. světovou válkou, kterou částečně strávila v koncentračních táborech Terezín a Osvětim. V roce 1945 emigrovala do Anglie, kde u Anny Freudové absolvovala trénink v dětské psychoanalytické psychoterapii. "V té době se dětskému chování nepřikládal velký význam, je to děcko, má své fantazie. Ale my jsme děti braly vážně," říká v rozhovoru pro Aktuálně.
Při rekonstrukci domu v Terezíně na Litoměřicku našel jeho majitel dopisy určené ženě, kterou nacisté internovali v terezínském ghettu. Mezi cennými artefakty byly i transportní kartičky, úřední dokumenty a drobné předměty terezínských vězňů, některé dokumenty jsou ještě z Rakouska-Uherska. Ukryté byly v sutinách na půdě pod podlahou.
Výročí návštěvy delegace Červeného kříže v ghettu Terezín připomíná dokumentární film Židovské sídliště Terezín: Okrašlovací podvod. Snímek natočila filmařka Martina Malinová. Vznikl proto, aby připomněl významné výročí, a také aby upozornil na to, že i v současnosti se lidé mohou stát oběťmi falešných zpráv a dezinformací, uvedla ředitelka Institutu Terezínské iniciativy Tereza Štěpková.
Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se v úterý distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera uvedl, že nechtěl nikoho urazit a snažil se varovat před nesnášenlivostí.
Jaroslav Kubera (ODS) potupil terezínské oběti i Senát. Nepochopil, kde mluví, ke komu mluví. Nemá v čele Senátu co dělat.
Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) v neděli v Terezíně zdůraznil nutnost scházet se v památných dnech u památných míst. Lhostejnost, pasivita a nezájem o věci veřejné totiž podle něj tvoří podhoubí, ze kterých se rodí zprvu autoritativní, později totalitní režimy. Památku obětí terezínského ghetta a věznice gestapa a koncentračního tábora v Litoměřicích uctil společně s dalšími stovkami lidí.
Před 100 lety, 28. dubna 1918, zemřel v Terezíně muž, který dal záminku k první světové válce. Bosenskosrbský student Gavrilo Princip, vrah arcivévody Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželky Žofie Chotkové.
Americký astronaut s českými kořeny Andrew Feustel si s sebou na Mezinárodní vesmírnou stanici vzal kopie obrázků z terezínského ghetta. Předměty spojené s Českem u sebe měl i při dřívějších letech do vesmíru.
Dnes devadesátiletá Hana Trávová se věnovala sportu odmala a za války jí pomohl přežít. V koncentračním táboře organizovala tělovýchovné aktivity pro židovské děti. Po válce vystudovala a působila jako profesorka tělesné výchovy na AMU. "Život jde dál svou cestou a tak to má být. Je ale dobré nedělat si iluze. Iluze dovedly naše rodiče k rozhodnutí zůstat v Čechách. Věřili, že člověk je dobrý a že se to, co se stalo, nemůže přihodit. Je třeba dělat hodně pro dobro, a přitom vědět, že zlo existuje," říká.
Život Ruth Hálové by vydal na román. Ve svých 91 letech je nakažlivá optimistka s osobitým humorem a ironií. Neuvěřitelně mladým hlasem s vámi konverzuje o 2. světové válce, o současné uprchlické krizi i o krásách mikrobiologie. Ačkoliv ve Wintonově vlaku patřila ve svých třinácti letech k nejstarším, je právě ona jedním z posledních českých Wintonových dětí. Snaží se pomáhat ohroženým dětem a jako častý host přednášek připomíná mladé generaci holocaust i osobnost sira Wintona. "Na jeho výzvu se hlásily spíše chudší rodiny, jenže ty za války nemohly utáhnout strávníka navíc, tak jsme pendlovali po několika domácnostech," vzpomínala na besedě v pražské Grebovce.
Ve věku 96 let zemřel pamětník koncentračních táborů v Osvětimi a Terezíně a komentátor politického dění Petr Erben. Od roku 1948 žil v Izraeli, aktivně se však celý život zajímal o dění v České republice. S manželkou byl členem sdružení Bejt Terezin, přátelil se také se spisovatelem Arnoštem Lustigem.
V noci z 8. na 9. března jsme si připomněli 73. výročí největší hromadné vraždy československých občanů. Nacisté v osudnou noc popravili v plynových komorách 3792 Židů. Ti byli v takzvaném rodinném táboře, kde panovaly mírnější podmínky. Tábor ale sloužil nejspíše pouze jako zástěrka k maskování vyhlazovacích táborů.
Oba příběhy spojuje druhá světová válka a nacistické peklo, oba zařadil filmový historik a publicista Pavel Taussig do své knihy Neznámí hrdinové - Překvapivé příběhy. Oba chtějí poukázat na to, že i Češi, byť se považují za nehrdinský národ, mají své velké hrdiny, ač mnohdy bezejmenné a pozapomenuté.
