Tropické dny podle předpovědi vyvrcholí až ve čtvrtek. Máme pro vás několik jednoduchých rad, jak se neuvařit. Podle odborníků mohou vysoké teploty představovat vážné zdravotní riziko, zejména u seniorů, dětí a lidí pracujících venku. Jak horké dny přežít a nač si dát pozor?
Noc na neděli byla tropická, pod 20 stupňů neklesla teplota na devíti meteorologických stanicích. Nejtepleji zůstalo v Teplicích, Ústí nad Labem a v Javorníku na Jesenicku. Na většině území se pak teploty pohybovaly mezi 13 a 19 stupni Celsia. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav. Během neděle vystoupá teplota ke 32 stupňům. Vedra mají podle meteorologů pokračovat i v dalších dnech.
Meteorologové varují před vysokými teplotami, které v neděli a v pondělí na jihu Moravy přesáhnou 31 stupňů Celsia. V polovině příštího týdne by měly teploty překročit hranici 34 stupňů Celsia. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav.
Česko ve čtvrtek zažilo nejteplejší den od začátku roku, horko bylo hlavně na jižní Moravě, nejvíce v Lednici, kde meteorologové zaznamenali 35,8 stupně Celsia. Hranici takzvaného supertropického dne, tedy 35 stupňů, naměřilo šest stanic měřících alespoň 30 let, řekl Šimon Kolář z Českého hydrometeorologického ústavu.
V Česku se tento týden oteplí, o víkendu se teploty podle předpovědi dostanou na tropických 30 stupňů Celsia. Pršet bude jen málo, slabé přeháňky meteorologové očekávají v první půlce týdne na severu a severovýchodě Česka. Druhá polovina týdne bude slunečná, o víkendu ale oblačnosti přibude a mohou být i bouřky. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu.
Letošní leden byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
Česko čeká chladný začátek týdne. Noční teploty budou do středy klesat hluboko pod bod mrazu. Na Vysočině a východě Zlínského kraje se mohou v pondělí v noci a v úterý ráno dostat pod minus 12 stupňů Celsia. V celém Česku navíc do úterního dopoledne hrozí náledí. Od poloviny týdne se začne oteplovat. V příštím týdnu očekávají meteorologové teploty přes den kolem nuly.
Pára se při vydechnutí z úst mění v diamantový prach a lidský hovor lze i pouhým uchem slyšet až na vzdálenost pěti kilometrů. Extrémně nízké teploty s sebou přinášejí řadu zajímavých fyzikálních jevů. Od plání Antarktidy až po drsné zimy Sibiře sahají teplotní rekordy pod -90 °C. Přesto se najdou místa, kde i přes nehostinné podmínky trvale žijí lidé. V galerii přinášíme přehled některých z nich.
Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Srpen byl zároveň společně s tím loňským dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala v pátek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
Po horkém uplynulém týdnu s teplotami až 35 stupňů Celsia bude začátek července výrazně chladnější. Nejvyšší teploty tento týden v nejbližších dnech zřejmě nepřekročí 23 stupňů Celsia. Teprve v sobotu by se mohly opět dostat nad třicítku. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu.
Teploty v Česku opět klesnou k nule. Zejména v noci a ráno může i mrznout. V noci na čtvrtek budou přízemní mrazíky zejména v jižní polovině Čech a na severu republiky. V noci na pátek hrozí mráz, nejen přízemní, na celém území. Mráz podle Českého hydrometeorologického ústavu může poškodit především ovocné stromy, vinnou révu a vzešlou zeleninu.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) označil teploty, které zažije Česko na konci tohoto týdne, za „naprostý extrém“. V neděli by mohly místy dosahovat až 28 stupňů, které jsou pro začátek dubna absolutně nezvyklé. "Velmi teplý vzduch zažijí především obyvatelé Čech, postupně se vysoké teploty přesunou i na Moravu a Slezsko," řekl meteorolog ČHMÚ Štefan Handžák.
Letošní únor byl jiný. Odchylkou od běžných teplot předčil nejen všechny dosavadní únory, ale také vůbec veškeré měsíce v historii měření. Nikdy se počasí tak nevzdálilo od dlouhodobého průměru. Únor byl dokonce teplejší než většina březnů. Vlivem klimatické krize by za několik desítek let mohly být takto mírné zimy normou, ukazují data Akademie věd.
První dvě dekády letošního února byly v Česku nejteplejší za víc než 100 let. Průměrná teplota na vybraných stanicích 6,7 stupně Celsia překonala dosavadní maxima o víc než dva stupně. Na svém facebooku to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). O stejném rekordu pro letošní první únorovou dekádu informoval ČHMÚ už dřív, druhých deset dní měsíce tak trend nezměnilo.
Na vybraných stanicích dosáhla v první únorové dekádě průměrná teplota na 6,7 stupňů Celsia a byla tak nejvyšší za posledních 100 let. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Naopak nejchladnější začátek února byl v roce 1929, kdy byla průměrná teplota vzduchu minus 15,4 stupně Celsia.
Naprostá většina měřicích stanic v zemi dnes zaznamenala rekordně teplou noc ze soboty na neděli, uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na Facebooku. Na některých místech meteorologové naměřili nejteplejší únorovou noc v historii měření. Pod nulu neklesla teplota ani v nejchladnějších mrazových lokalitách.
Světová meteorologická organizace oficiálně potvrdila, že v roce 2023 byla na Zemi naměřena rekordně vysoká globální průměrná teplota, podle jejích propočtů mohla dosáhnout 15,09 stupně Celsia, ovšem při značné nejistotě měření. Organizace to oznámila po vyhodnocení datových řad šesti různých meteorologických ústavů.
Rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii měření. Oznámila to v předstihu unijní služba Copernicus po zveřejnění dat za říjen. Ten se stal nejteplejším říjnem v historii měření s průměrnou teplotou vzduchu při povrchu země 15,30 stupně Celsia.
