Počet obětí čtvrtečního útoku sebevražedného atentátníka z řad Tálibánu na nemocnici na jihu Afghánistánu vzrostl na 39 mrtvých a 140 zraněných. Většina z nich jsou civilisté. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Dosavadní bilance uváděla 20 mrtvých.
Konflikt, nebo diplomacie? Americký prezident Donald Trump stojí před těžkým rozhodnutím. Podle něj vše nasvědčuje tomu, že za útokem na ropná zařízení Saúdské Arábie stojí Írán. V takovém případě by šlo o největší eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem od Trumpova nástupu do Bílého domu.
Nejméně 46 lidí v úterý zahynulo a téměř sedm desítek utrpělo zranění při dvou sebevražedných útocích v Afghánistánu, k nimž se přihlásilo islamistické hnutí Tálibán.
Zástupci afghánského islamistického hnutí Tálibán dnes jednali v Moskvě s ruskými činiteli. S odvoláním na mluvčího Tálibánu v Kataru o tom dnes informovala agentura AP, podle níž se jedná o první zahraniční cestu představitelů Tálibánu poté, co americký prezident Donald Trump minulý týden kvůli pokračujícímu násilí ukončil s hnutím mírové rozhovory.
Mírové rozhovory s afghánským radikálním hnutím Tálibán považuje Donald Trump za mrtvé. Americký prezident to v pondělí podle agentury Reuters řekl novinářům s tím, že o stažení amerických vojáků z Afghánistánu stále uvažuje, k takovému kroku ale ještě není příhodný čas. Po útoku Tálibánu ze čtvrtka minulého týdne Trump zrušil mírové rozhovory a odvolal i tajné víkendové setkání v Camp Davidu, kde se měl odděleně sejít s představiteli Tálibánu a s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním.
Americký prezident Donald Trump překvapivě zrušil mírové rozhovory s afghánským radikálním hnutím Tálibán. Za důvod označil čtvrteční útok tálibánského sebevražedného atentátníka v afghánské metropoli Kábulu, při němž zemřel příslušník americké armády a 11 dalších lidí. Trump rovněž uvedl, že odvolal tajné setkání v Camp Davidu, kde se měl v neděli odděleně sejít s představiteli Tálibánu a afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Tálibán na Trumpovo rozhodnutí reagoval pohrůžkou tvrdé odvety.
Jeden příslušník americké armády a jeden rumunský voják zahynuli při čtvrtečním útoku sebevražedného atentátníka v afghánské metropoli Kábulu. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na prohlášení mise NATO. Útok si rovněž vyžádal životy nejméně deseti afghánských civilistů; 42 lidí utrpělo zranění. K atentátu se přihlásilo islamistické hnutí Tálibán.
Ve válce v Afghánistánu už bojují i ti, kteří v době jejího vypuknutí nebyli na světě. Trvá osmnáct let. Spojené státy a Velká Británie zaútočily na Tálibán a al-Káidu po teroristických útocích 11. září 2001.
Zvláštní vyslanec USA pro Afghánistán Zalmay Khalilzad představil afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanímu návrh mírové dohody, který v uplynulých měsících dojednali američtí představitelé se zástupci islamistického hnutí Tálibán.S odvoláním na prezidentova mluvčího o tom informovala agentura Reuters. Podle ní návrh dohody počítá s příměřím a postupným stažením amerických sil z Afghánistánu výměnou za slib Tálibánu, že neumožní, aby byla tato středoasijská země využívána k plánování útoků na USA a jejich spojence.
Nejméně 18 mrtvých a 145 zraněných si vyžádal sebevražedný pumový útok, jehož terčem byla policejní stanice v afghánském hlavním městě Kábulu. O nové bilanci informovalo ministerstvo zdravotnictví, původní zprávy hovořily o 14 mrtvých. K útoku se přihlásilo radikální islamistické hnutí Tálibán, podle jehož prohlášení je za akcí sebevražedný útočník a cílem bylo policejní náborové středisko.
Nejméně 34 lidí ve středu zahynulo na západě Afghánistánu, když autobus, kterým cestovali, zasáhl výbuch nálože nastražené u silnice. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Oběťmi jsou civilisté, včetně žen a dětí.
Dvacet mrtvých a zhruba 50 zraněných si vyžádal nedělní rozsáhlý útok na politické ústředí někdejšího afghánského ministra vnitra Amrulláha Sáliha v centru Kábulu. Podle tiskových agentur to v pondělí uvedlo afghánské ministerstvo vnitra. Sálih, který bude v zářijových volbách po boku prezidenta Ašrafa Ghaního kandidovat na funkci prvního viceprezidenta, údajně vyvázl s lehkým zraněním. Kdo za útokem stojí, není zatím jasné.
Islamistické hnutí Tálibán donutilo švédskou charitativní organizaci SCA uzavřít 42 zdravotnických zařízení ve východním Afghánistánu. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na oznámení zmíněné organizace.
V Afghánistánu přišel v sobotu o život americký voják. Armáda o incidentu neposkytla více detailů, dokud nebude informována rodina. Jak píše agentura Reuters, jde o sedmou letošní americkou oběť v Afghánistánu.
Při útoku v provincii Ghazní na východě Afghánistánu v neděli zemřelo nejméně osm příslušníků afghánských bezpečnostních sil a šest civilistů. Více než 140 lidí utrpělo zranění, z toho téměř tři desítky dětí. Informovala o tom agentura Reuters. Bojovníci militantního hnutí Tálibán nastražili bombu v autě.
Silná nálož vybuchla v diplomatické čtvrti afghánské metropole Kábulu před budovou ministerstva obrany v oblasti, kde se nachází i americká ambasáda. K útoku se přihlásilo afghánské radikální hnutí Tálibán. Podle oficiálních činitelů a lékařů bylo zraněno nejméně 100 lidí včetně devíti dětí, které v nedaleké škole pořezalo sklo.
Ženy v Afghánistánu se v posledních měsících ještě více než kdy jindy bojí o svá práva. Strachují se, že by mohly přijít například o svobodu slova. Do nejistoty je uvrhají mírové rozhovory, které v současnosti vedou Spojené státy s islamistickým hnutím Tálibán. Jedna z Afghánek proto na internetu spustila kampaň pod hashtagem #MyRedLine (#moje červená linie), která před možnou ztrátou práv varuje.
Po deseti letech se v Praze setkali polský voják Marcin Kulas a americký voják Corey Speck, který mu na misi v Afghánistánu 10. září 2009 zachránil život. Setkání se uskutečnilo v předvečer oslav 20. výročí vstupu ČR, Polska a Maďarska do NATO v Domě armády v Praze za účasti českého ministra obrany Lubomíra Metnara a jeho polského protějšku Mariusze Blaszczaka. O příběhu obou vojáků byl natočen dokument, který je součástí polského seriálu "Veteráni. Unikli smrti".
Bývalý vůdce radikálního hnutí Tálibán mulla Muhammad Umar, na nějž USA vypsaly odměnu deset milionů dolarů, žil v blízkosti americké základny v Afghánistánu. V knize Searching for an Enemy (Hledání nepřítele) to napsala Bette Damová. Umar se podle jejího zjištění nikdy nesnažil ukrýt v Pákistánu, jak se domnívali Američané. Podle britského The Guardianu zjištění Damové svědčí o selhání amerických tajných služeb a také o tom, že Umar nikdy Pákistánu nedůvěřoval.
