Patnáct let v kuse jsem vozil medaile a byl pod tlakem, bavilo mě to, ale najednou hrozně rychle došly fyzické i psychické síly, líčí skifař Ondřej Synek. Rozhodnutí nejet na olympiádu bylo těžší než potom ukončit kariéru, to byl pocit úlevy. Od osmnácti let jsem jezdil se zlomeným obratlem a taky mi chybí jedna ploténka. Veslování je fakt velká dřina pro lidi, kteří na sobě chtějí makat, dodává.
Biohacking je směr, kterým člověk kontroluje vlastní zdraví. Život si podle něj může zlepšit třeba meditací, otužováním, vědomým sněním i změnou prostředí. Metodou se zabývá Veronika Allister, autorka knihy Hoř pomalu a spoluzakladatelka projektu Code of Life. „Něco podobného dnešnímu zdravotnictví chybí. Jde o to, převzít zodpovědnost za svoje zdraví,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Francouzský manažer Frédéric Desnard se může stát hrdinou všech nespokojených zaměstnanců. Od bývalých šéfů se mu totiž podařilo vysoudit v přepočtu milion korun za to, že se v práci extrémně nudil. Parfumerie, pro kterou pracoval, mu totiž v důsledku ztráty důležitého klienta přidělovala jen nekvalifikované úkoly.
Rozlítaný manažer s handsfree v uchu, který přebíhá z jednoho jednání na druhé a důležité telefonáty řeší i na dovolené? To je podle psychiatra a terapeuta Tomáše Rektora jen jedna podoba workoholismu. Jak totiž vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, workoholici nemusí vypadat jako efektivní dříči a s prací to často nepřehánějí kvůli tučné sumě na kontě, ale protože jim v životě něco chybí.
Pocity duševního a fyzického vyčerpání známé pod označením syndrom vyhoření mohou v dlouhodobějším horizontu vést k srdeční arytmii. Vyhořelý člověk totiž žije v dlouhodobém napětí a přecitlivělosti vůči stresorům, což zasahuje i jeho srdeční tkáň. Na souvislost upozornila nově publikovaná vědecká studie.
Marian Jelínek je člověk se zdravým sebevědomím, ale i znalostí vlastní nedokonalosti. "Rozhodně to není tak, že bych stál za něčí slávou," říká sportovní kouč a psycholog, který sehrál i důležitou roli v kariéře Jaromíra Jágra, Karolíny Plíškové a úspěšných manažerů velkých firem. V rozhovoru mluví například o tom, proč znát svůj vnitřní svět a v čem tkví problém dnešní svobodné společnosti.
Můj život je horská dráha, byla jsem na dně, vyhořela jsem. Bez Instagramu bych se neuživila, ale měla jsem chuť ho smazat, pořád jsem se snažila všem vyhovět, z hejtů jsem se hroutila, věřím ale, že můžu inspirovat lidi, můj život je barevnej a jinej, říká blogerka a autorka kuchařek Kamila Rundusová alias Kamu. Když jsem shodila 30 kilo, najednou jsem našla práci, všechno začalo fungovat. Naroste vám pak sebevědomí a otevřete se, dodává ke své proměně. Češi podle ní jedí příliš masa, momentálně připravuje kuchařku s vegetariánskými recepty.
Učitelství nejde dělat bez toho, abyste se dostávali do složitých situací, vyhořelý učitel má ale jen minimum energie a těžko může být dobrý pedagog, říká psycholožka z Pedagogické fakulty Karlovy univerzity Irena Smetáčková, která se podílela na výzkumu stresu mezi českými učiteli. Ti pak trpí nespavostí i bolestmi a nejlépe by potřebovali ze školství odejít, vysvětluje. Za vyhoření ale může systémová chyba, málokdy je to selhání jednotlivců, dodává.
Vyhoření z práce, deprese nebo dlouhodobý spánkový deficit označuje za novodobou patologii a na svých seminářích učí unavené manažery lépe zvládat práci pomocí meditace. Říká, že k ní má ve svém oboru neobvyklý přístup využitelný v praktickém životě. Francouzský filozof Fabrice Midal, který byl jedním ze dvou hlavních hostů úterní konference HR Meeting v pražském DOXu, věří, že snažit se zůstat v klidu a zvládat vše s úsměvem není cesta, jak se cítit v náročném pracovním dni lépe.
Až třetina Čechů trpí problémy se spaním či usínáním. Nekvalitní spánek přitom může ovlivnit nejen aktivitu po celý den, ale také rozvoj civilizačních chorob nebo nádorové bujení. Poruchy spánkového režimu se zdaleka netýkají jen seniorů nebo dospělých středního věku, ale také dětí. Profesorka neurologie Soňa Nevšímalová se spánkovými poruchami a zdravím zabývá desítky let. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odhaluje, za co všechno špatné spaní může a jak jej zlepšit.
V 21 letech si ocitla na pokraji vyhoření. Studovala druhým rokem medicínu a při přípravě na jednu z důležitých zkoušek si uvědomila, že bude muset zásadně změnit svůj přístup, pokud chce na škole pokračovat. Dnes vystudovaná lékařka Zuzana Špačková pomáhá nejen v praxi, ale i prostřednictvím projektu Nevyhořím dalším studentům medicíny. V rozhovoru vysvětluje, že syndrom vyhoření se netýká jen vrcholových manažerů středního věku.
Petr Hirsch ušel během šesti let více než 20 tisíc kilometrů napříč Evropou. Na cestu se vydal hledat jednak hrob svého dědy, který padl ve válce, ale taky sám sebe. Ve třiceti letech se ocitl na pokraji vyhoření a po rozvodu nevěděl, co se svým životem. Svůj původní plán putovat po světě 20 let však nakonec zavrhl a kousek před estonským Talinem se rozhodl vrátit se domů. Cesta mu podle jeho slov umožnila poznat sám sebe a uvědomit si, jak chce dále vést svůj život. „Cesta je krásná, když v ní člověk najde zalíbení. A je s ní spojená svoboda – jít si, kam chcete a kdy chcete, nikomu a ničemu se nemusíte podřizovat,“ popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Prošel si tvůrčí krizí, ale nakonec získal cenu Czech Press Photo. Loňský rok fotografa Vojty Hurycha představoval jízdu na horské dráze - díky vyhoření, ale i mnoha fotografickým a profesním úspěchům. Už několik let fotí Ples v Opeře, a právě za něj získal cenu v prestižní soutěži českých fotožurnalistů.
Operní diva Dagmar Pecková chystá velkolepou kabaretní revue Wanted. Hudba je moje poslání, chci dělat, co mě baví, řekla mimo jiné Dagmar Pecková na kávě s Jolanou. Operní pěvkyně se v hudbě pohybuje už 36 let. V rozhovoru s Jolanou Voldánovou popisuje nejen svou kariéru, ale také soukromý život, partnerskou krizi nebo chování bulvárních novinářů.
Zaměstnání je zdrojem stresu pro 39 procent Čechů, ukázal loňský průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Nespokojený a přetížený pracovník rovná se vyšší riziko pracovních úrazů i chyb,“ varuje jeden z autorů výzkumu Radek Ptáček, který působí na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK. Pro firmy proto rozhodně vychází levněji se o zaměstnance starat než je ždímat, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
První dětský hospicový stacionář v České republice začne od listopadu fungovat v Ostravě. Zařízení je určené nevyléčitelně nemocným dětem, péčí uleví unaveným rodinám, které se o děti starají doma. Provozovatelem je obecně prospěšná společnost Mobilní hospic Ondrášek. Pobyt dětí uhradí z vlastních zdrojů, především od sponzorů a dotací. Hospicová péče dosud vypadávala z programů zdravotních pojišťoven.
Syndrom vyhoření je plíživý proces vyčerpání organismu, říká psycholožka Ošťádalová. Podle ní je situace velmi vážná ve zdravotnictví - lékařům a ostatním ale systémově pomoc nikdo nenabízí.
Třetina lidí cítí, že by jim mohlo hrozit vyhoření. Syndrom se vyskytuje nejvíce v Moravskoslezském kraji, nejméně na Vysočině. Množství lidí bere pravidelně léky na uklidnění a na zlepšení nálady.
Od roku 2017 mají získat nárok na odškodnění zaměstnanci, kteří si poškodí bederní páteř. Jde o druhou nejčastější nemoc, kvůli níž si lidé berou neschopenku.
Rozhovor s psychologem Radkem Ptáčkem o syndromu vyhoření.
