


Amnesty International kritizuje Egypt za potlačování názorů, žádá propuštění vězňů
"S Egypťany žijícími pod prezidentem Sísím je zacházeno jako se zločinci pouze kvůli jejich pokojnému vyjádření vlastních názorů," uvedla organizace.



"S Egypťany žijícími pod prezidentem Sísím je zacházeno jako se zločinci pouze kvůli jejich pokojnému vyjádření vlastních názorů," uvedla organizace.



Vítězství Viktora Orbána v maďarských volbách si jeho spolupracovníci i provládní novináři vykládají jako signál, že nastal čas obrátit státní kulturu od "levicových a liberálních umělců" ke konzervativním hodnotám. Například recenze na výstavu děl malířky Fridy Kahlo v maďarském listu vyšla pod titulkem "Takto je ze státních peněz podporován komunismus".



Čínská vláda využila nepřítomnosti výtvarníka a disidenta Aj Wej-weje, který už třetím rokem žije v Berlíně, a začala s demolicí jeho hlavního pekingského studia.



Pořad trval dvě hodiny, nazval bych ho lyrickým zamyšlením nad tématem vody a plavání, nic víc to není, říká šéf Českého rozhlasu 3 – Vltava Petr Fischer ke kritice dopoledního vysílání rádia s erotickými prvky. Pasáž měla vyjít v jiných hodinách, je to ale na posouzení regulátora. Pornografie má vzbudit vzrušení, toto byl umělecký záměr, dodává Fischer.



Letos na podzim v češtině vyjde nový román Harukiho Murakamiho nazvaný Komturova smrt. Čtenáři v Hongkongu, kde dosud panovala větší svoboda slova než v Číně, se však ke knize dostanou jen s obtížemi.



Pohoršení nad hrou Naše násilí a vaše násilí plyne z nepochopení, Ježíš tam muslimku neznásilňuje, tvrdí katolický kněz Tomáš Halík. Představení je podle něj protestem proti světu plnému násilí. Jak někdo může tvrdit, že nejde o znevažování náboženských symbolů, když v případě karikatur proroka Mohameda mluvil o laciné provokaci, oponuje mu v duelu bývalý diplomat Michael Žantovský. Podle něj žijeme ve světě kulturních válek. Oba odmítají reakci lidí, kteří se snažili představení zmařit. Pěkně děkuju za tyhle obránce křesťanství, kolik z nich asi zná desatero, ptá se Halík.



Krátce po zahájení představení vtrhlo na jeviště zhruba 30 členů hnutí Slušní lidé a utvořilo před herci řetěz ve snaze je z jeviště vytlačit a zabránit jim v dalším hraní.



Prezident Miloš Zeman se v TV Barrandov vyjádřil k demonstraci za zachování svobody slova a nezávislosti České televize. Lidi v ulicích nazval chudáčky.



Název "podvýbor pro svobodu slova" je prý matoucí. Ale kolem svobody slova a váhy slov zmatek panovat nesmí.



Hudebník Petr Hannig, který kandiduje na prezidenta, chce v případě svého zvolení prosazovat "absolutní" svobodu slova. Ta u nás podle něj není. "Pokud někdo v USA řekne nějaké výroky, které jsou v rozporu s někým druhým, tak je to věc civilních soudů, a ne trestních soudů," vysvětluje Hannig v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Keňani jdou v úterý hned třikrát hlasovat - k volbám parlamentním, guvernérským a prezidentským. Poslední jmenované jsou těmi nejsledovanějšími. Ve východoafrické zemi, která už zažila vlnu násilí po volbách v roce 2007, panuje napětí. To ještě posílila vražda Chrise Msanda, který měl na starosti elektronický volební systém, jenž měl zamezit podvodům během sčítání hlasů. Na volby tak kvůli strachu ze zmanipulování dohlíží stovky zahraničních pozorovatelů.



Česká republika má 23. nejnižší míru cenzury internetu ze 179 zemí. Nejvíc přístup a informace na internetu omezuje Severní Korea nebo Irán. Nejvíce liberální v oblasti státních zásahů do internetu jsou Estonsko, Island, Kanada, Německo a USA. Vyplývá to z údajů společnosti vpnMentor, která tuto problematiku celosvětově sleduje. V Česku, stejně jako ve většině evropských zemí, převládá jen nízká míra omezení internetu. Jde přitom zejména o přístup na torrentové sítě, které slouží ke stahování souborů. Svoboda slova je narušována pouze popíráním komunistické minulosti a holokaustu a samozřejmě nenávistnými projevy.



Sociální síť Facebook přišla s novou zbraní v boji proti kyberšikaně. Především pak proti "pornografii ze msty", kdy většinou bývalý partner zveřejní nahé snímky své expřítelkyně - a po jejich smazání je dál a dál publikuje. Facebook nyní vyvinul nástroj, který dokáže nahlášené fotografie rozpoznat a automaticky je mazat. Sociální síť reaguje na množící se stížnosti kvůli protiprávnímu obsahu. Německá vláda například schválila vysoké pokuty, pokud sítě nebudou účinně mazat nahlášený nelegální obsah.



Ještě nedávno média zveřejňovala videa z poprav rukojmí teroristů. Došla však k závěru, že ty záběry nelze šířit, jinak se staneme nástroji vrahů.



Společná zahraniční politika by Unii dávala větší sílu nejen v konfliktu s Tureckem, které se sune do polohy vlády jednoho muže, ale i v konfliktu s prezidentem Trumpem.



Česká spisovatelka Radka Denemarková měla v druhé půlce února letět do Číny přednášet o holocaustu. Místo toho ale zůstane doma.



Soud uznal krajně pravicového nizozemského politika Geerta Wilderse vinným z podněcování k rasové diskriminaci, ale nijak ho nepotrestal. Vůdce Strany pro svobodu nedostal ani pokutu. Wilders se nicméně podle soudu provinil tím, že v roce 2014 na mítinku povzbuzoval lidi ve skandování "Méně, méně, méně“ na svoji řečnickou otázku, zda by chtěli v Nizozemsku méně Maročanů. Přistěhovalce z této země politik označil za špínu. Soudce v rozsudku uvedl, že Wilders svými výroky Maročany paušálně urazil.



Podle organizace Amnesty International by obnovení trestného činu veřejné hanobení prezidenta bylo krokem zpět v přístupu k dodržování a hájení svobody slova. Prezident má podle organizace dostatečnou ochranu soukromoprávní i trestněprávní. Poukazuje například na trestné činy násilí proti úřední osobě a vyhrožování s cílem působit na úřední osobu. Navíc upozorňuje, že stanovit míru, kdy jde o přiměřenou kritiku, a kdy o hanobení, je téměř nemožné.



Sociální síť Twitter trvale zablokovala amerického konzervativního novináře Milo Yiannopoulose. Ten podle společnosti podněcoval nenávist vůči černošské herečce Leslie Jonesové, kterou urážel za její působení ve filmu Krotitelé duchů. Po jeho příspěvcích se na profilu herečky strhla vlna nenávistných komentářů. Vedení sociální sítě z toho viní právě novináře.



Pět dnů po nepodařeném pokusu o vojenský puč v Turecku vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan výjimečný stav. Získává tak možnost vládnout bez parlamentu, omezovat práva a svobody a vydávat dekrety. Může také pokračovat v čistkách, během kterých již postavil mimo službu na 60 000 státních zaměstnanců.