Asi dvacet kilometrů od ukrajinských hranic se na zámku v malém moldavském městečku Bulboaca konal druhý ročník Evropského politického společenství. Dorazilo na něj 49 světových lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Letošní summit podle expertů vyslal Rusku jasnou zprávu o tom, že Evropa drží pospolu. Obavy, že by se stal náhražkou pro členství v EU, už nemají.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má za sebou sérii zahraničních cest, která jej zavedla i na summit skupiny G7 v Japonsku. Fakt, že se na Západě mohl zúčastnit tolika jednání, vysílá podle skotského analytika Phillipse O'Briena jasný signál. "Kdyby si západní politici nemysleli, že Ukrajina vyjde z války v dobré kondici, na všechna tato místa by ho nezvali," podotýká v rozhovoru.
Petr Pavel na Kodaňském summitu pro demokracii vyzval země NATO, aby Ukrajině poskytly veškeré potřebné vybavení a munici nejpozději do konce jara. Podle prezidenta se totiž na podzim uzavře pomyslné okno pro velké útočné operace proti ruským okupačním jednotkám. Ukrajina má tak jedinou šanci zahájit letos významnou protiofenzivu, a to v létě, uvedl Pavel.
Hlasitý výsměch, který si ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vysloužil na summitu G20 v indickém Dillí, jen naznačuje, že Moskva tvrdě prohrává svou informační válku, uvedl v pondělí mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Bouřlivá reakce na Lavrovova slova jen podle něj dokazuje, že si celý svět uvědomuje, kdo je za válku zodpovědný a mohl by ji tím pádem ukončit.
Evropa v prvních týdnech po pádu vlády během prvního českého předsednictví v roce 2009 napjatě sledovala dění v Praze. Politici znervózněli při představě, že by řízení unie převzal český prezident. Podobná nejistota se může po volbách, v nichž se o Hrad uchází Andrej Babiš, zopakovat.
Evropské státy se už několik měsíců nejsou schopné dohodnout na zastropování drahého plynu, po neděli by ale měl přijít průlom. Lídři unie na summitu v Bruselu zaúkolovali svoje ministry, aby se konečně dohodli, a do závěrečného komuniké ze summitu, což je politicky nejvyšší dokument, nezvykle dali konkrétní termín - 19. prosinec. Evropské špičky také ocenily končící české předsednictví.
Evropské země už v říjnu slíbily osmnáct miliard eur Ukrajině na provoz státu v příštím roce. Ministři financí ze sedmadvacítky ale po více než dvou měsících nenašli potřebný jednomyslný souhlas. Dohodu na půjčce v přepočtu téměř 440 miliard korun, které země vzdorující ruské agresi potřebuje na výplatu mezd lékařům či pro důchodce, zablokovalo na schůzce v Bruselu Maďarsko.
Šéf Evropské rady, summitů prezidentů a premiérů EU, se vrátil z Číny a pozval vybrané evropské deníky včetně Aktuálně.cz, aby kritizovanou cestu obhájil. Charles Michel v rozhovoru vysekl poklonu Česku a hovoří i o pomoci evropským firmám nebo odebrání peněz Maďarsku kvůli zneužívání dotací. "Zkušenost s českým předsednictvím je vynikající," říká jeden z nejmocnějších politiků EU.
Předsednictví v Evropské unii vrací Česko na světovou mapu. V době krize vyvolané válkou na Ukrajině a prudkým růstem cen energií se Praze daří pomáhat k evropské jednotě. Aby nešlo jen o pomíjivý okamžik, doporučují experti budovat v unii pověst týmového hráče, jako se to povedlo uspořádáním vrcholného summitu na Pražském hradě. I kdyby to mělo znamenat vymezení vůči sousedům z Polska a Maďarska.
Evropští lídři v pátek nad ránem na summitu v Bruselu uzavřeli další debatu o cenách energií, aniž by vyřešili, k čemu je většina z nich už dlouho vyzývá, a podpořili hlavní krok směrem ke snížení ceny plynu na kontinentě.
Maraton evropských summitů v Praze skončil. Po čtvrtečním setkání čtyřicítky zemí pokračovali v pátek ve schůzce už jen lídři sedmadvacítky. Jednali o další finanční podpoře Ukrajiny, ale především o energetice. Hlavním závěrem jednání je podpora pro zlevnění plynu na kontinentě. V Praze byl také oznámen vznik nového think tanku o geopolitice.
Další pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem a řešení vysokých cen energií budou ústředními tématy pátečního neformálního zasedání lídrů zemí Evropské unie na Pražském hradě. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se EU musí domluvit na krocích ke snížení cen energií. Šéf diplomacie EU Josep Borrell požádá lídry členských zemí o brzké schválení další společné platby za zbraně pro Ukrajinu.
Po prvním summitu Evropského politického společenství, který se ve čtvrtek konal v Praze, vládla mezi evropskými lídry euforická nálada, nicméně dlouhodobé napětí mezi některými účastníky neskončilo, píše server Politico. Podle agentury AP byl ústřední postavou schůzky na Pražském hradě francouzský prezident Emmanuel Macron.
Jako užitečný prostor pro neformální diskusi v rámci celé Evropy či pro dříve nepředstavitelná setkání zhodnotili premiérové zasedání Evropského politického společenství český premiér Petr Fiala (ODS) a francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Fialy se summit uskutečnil v kritický okamžik pro kontinent, kdy je kvůli ruské agresi na Ukrajině ohrožena stabilita a bezpečnost Evropy.
Praha se na okamžik stala hlavním městem Evropy. Při vůbec prvním setkání nově vytvořeného Evropského politického společenství se v Česku sjeli lídři 43 států. K jednomu stolu usedli například i představitelé znepřátelené Arménie a Ázerbájdžánu. Summit se zapíše do dějin, ukazuje se, že setkávání evropských států má smysl, shodují se experti, které oslovilo Aktuálně.cz.
„Česku se povedlo dostat k jednomu stolu i evropské lídry, kteří se jinak nesetkávají. Včetně těch, kteří mezi sebou mají problematické vztahy,” říká Alice Krutilová, ředitelka Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU. „Mnozí z nich se v Praze potkali úplně poprvé. Nemají s sebou týmy ani našeptávače, jsou autentičtí, říkají, co si myslí a jak to cítí,” dodává o dnešních setkáních na summitu.
Na okraj pražského summitu Evropského politického společenství (EPC) se uskutečnilo vícestranné setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mimo jiné s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem.
Praha se ve čtvrtek stala hlavním městem Evropy. Na Pražském hradě jednají lídři 44 evropských zemí na prvním summitu Evropského politického společenství. Setkání se týká hlavně války na Ukrajině a neočekává se, že by mělo přinést nějaké zásadní konkrétní závěry. "Bude společná fotografie, ale jinak nic. Žádné závěry a ani závěrečné prohlášení," zhodnotil německý magazín Spiegel.
