V pásu od Šumavy přes Vysočinu po Krkonoše a Jeseníky může během neděle napadnout až deset centimetrů sněhu, na horách až 15 centimetrů. Očekávají se komplikace při chůzi, v dopravě nebo zásobování, uvedl v sobotu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Později odpoledne bude podle něj sněžení od jihozápadu ustávat.
Michal Mahďák je spolumajitelem Café Sladkovský v Praze a většinu svého života strávil v podniku nebo pořádáním kulturních akcí, jako je Korzo Krymská a Vršovický tržíček. Po probdělých nocích a únavném gastro kolotoči ho začalo lákat si od Prahy i svého oboru na čas odpočinout, a tak si koupil pozemek na Šumavě a společně s kamarády na něm postavil tři dřevostavby. Teď je pronajímá.
Nejen Sněžka hlásí první letošní sněhovou nadílku. Vločky už se drží na vrcholcích Beskyd, Jeseníků, Šumavy i Králického Sněžníku. Na Lysé hoře napadaly rovnou tři centimetry sněhu. Teploty se ale na hřebenech Beskyd pohybují stále těsně nad nulou. Sledujte na videozáběrech první sníh letošní zimy.
Nedělní ráno bylo rekordně chladné zhruba na čtvrtině míst, kde se měří 30 a více let. Nové minimum pro 10. října hlásí asi 40 stanic. Největší mráz teploměr ukázal na šumavské stanici Kvilda-Perla, minus 10,2 stupně Celsia. Informoval o tom Miloš Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Na několik místech v Česku v noci na středu slabě mrzlo, někde padly i teplotní rekordy. Například na Jizerce - rašeliništi u Kořenova na Jablonecku meteorologové ráno naměřili půl stupně pod nulou, přičemž dosavadní nejnižší hodnota z roku 2013 pro tento den činila půl stupně nad nulou. Nový rekord má i Rokytská slať na Šumavě, kde teplota klesla na minus 0,2 stupně.
Zatímco mnoho restaurací a hotelů kvůli dopadům koronaviru už znovu neotevře, Josef Šabaka a Roman Koprolín zariskovali a během pandemie zahájili provoz nového bistra v Horní Plané. O jejich domácí buchty, kremrole nebo věnečky, které pečou podle původních babiččiných receptů, je mezi zákazníky obrovský zájem. Šabaka přitom dříve působil jako umělecký vedoucí operetního souboru v Brně.
Přírodní památka Povydří je jedním z nejmalebnějších koutů Šumavy. V zalesněném kaňonovitém údolí balvanitého úseku řeky Vydry se tyčí skalní masivy nebo strmé stráně pokrývají kamenná moře. Projděte si stezku podél dravé říčky od Antýglu po Čeňkovu pilu.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Na Šumavě se některé služebny Sboru národní bezpečnosti tajně vzepřely totalitnímu režimu a po komunistickém puči v roce 1948 tamní policisté pomáhali na Západ lidem, kteří museli z Československa zmizet. Převaděčskou síť po roce rozbila StB. Strážmistra Jaroslava Maršíka však nedopadli, při zatýkání unikl. Deset let strávil v jedné místnosti. Nyní o jeho životě vyšla kniha nazvaná Akce Kvilda.
Národní park Šumava je největším národním parkem v České republice. Je unikátní především svými rašeliništi, jezery a souvislým zalesněním.
Před 60 lety se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera na Šumavě potopila Státní bezpečnost v noci na 21. června bedny, které byly poté "náhodou" objeveny. Později úřady oznámily, že v nich byly nacistické dokumenty s "důkazy", že Západní Německo a Rakousko jsou plné bývalých nacistů. Aktuálně.cz přináší fotky ze zinscenované akce.
Dobrou zprávu z podzimního průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po padesáti letech se do jezera Laka na Šumavě samovolně vrátili pstruzi. Návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře a že se celý ekosystém zotavuje z těžkého období kyselých dešťů a později i sucha.
Nával na sjezdovkách, fronty u lanovek, potíže s parkováním. Nic z toho se zatím v letošní sezoně na českých horách nekoná. Stovky lyžařů využily o víkendu příležitosti poprvé vyrazit na sjezdovky, které provozovatelé spustili hned, jak jim vláda dala zelenou. Místo vládních nařízení teď ale vlekaři bojují s počasím, vyšší teploty v posledních dnech komplikují zasněžování.
První letošní lyžaři už si užívají sjezdovky v Krkonoších, Beskydech, v Jeseníkách, na Šumavě a v Krušných horách. Většina velkých skiareálu zahájila sezonu otevřením jen části sjezdovek. Vlekaři si zatím netroufají odhadnout, zda lidí kvůli obavám z koronaviru přijede málo, nebo jestli se mají naopak připravit na velký nápor.
Vědci z Národního parku Šumava slaví. Na jeho území se poprvé po tři čtvrtě století opět objevil ohrožený tesařík javorový a spolu s ním roste také populace nejvzácnějšího českého brouka trnoštítce horského. Oběma druhům přitom k návratu pomohla možná překvapivá okolnost - kůrovcová kalamita. "Pro spoustu živočichů je to příležitost," říká náměstek ředitele národního parku Martin Starý.
Meteorologové ve středu v Česku zaznamenali denní teplotní rekordy na čtyřech ze zhruba 150 stanic, které měří 30 a více let. Tři z nových maxim jsou ze šumavských stanic. Nejtepleji bylo 15 stupňů Celsia v pošumavských Volarech, tam ale rekord překonán nebyl. Řekl to Pavel Šimandl z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Trčící suchá, šedá těla kmenů jsou na Šumavě dole u země obklopena deroucí se zelení, vidíte tisíce malých, někde už vzrostlejších stromků, úžasný, nadějný pohled.
Po Šumavě se pohybuje druhá vlčí rodina. Strážci národního parku měli podezření na výskyt dalších vlků již delší dobu. Jejich domněnky nyní potvrdil speciálně vycvičený pes a snímky z fotopastí, na kterých jsou vidět malá vlčata. První smečku na Šumavě zaznamenali ochránci v roce 2017.
Pokud si sami svojí blbostí a lhostejností místa, jako je Sněžka, devastujeme, měl by na ně být vstup v sezoně placený. Peníze by pak měly jít přímo na ochranu hor, v Krkonoších tedy KRNAPu.
V České republice se nachází hned několik velmi starých lesů s panenskou přírodou. Mezi nejznámější patří Boubínský prales na Šumavě a Žofínský prales v Novohradských horách. Divoké lesy ale lze najít také na Moravě. Podívejte se, kam všude se za nimi vydat.
