V českých horách včetně Krkonoš a Šumavy mohou v příštích letech vyrůst přehrady. Nebudou to však betonová monstra, nýbrž menší hráze na místech původních vodních děl. Podle expertů hrozí Česku v budoucnu sucho a právě nádrže na horních tocích řek by mohly výrazně pomoci. Zatím odborníci vytipovali 17 míst, kde by se během tří let mohly přehrady obnovit.
Vědci zjistili, že kácet stromy zasažené kůrovcem a vysazovat nové není nutné. Příroda si dokáže pomoci sama. Pod odumřelými stromy vyroste na jednom hektaru kolem 5000 smrčků, což je mnohonásobně více, než kdyby se vysázely nové. Po dlouholetých sporech o to, zda na Šumavě kácet, či nekácet, se tak vedení parku rozhodlo vydat cestou co nejmenších vstupů do přirozeného vývoje. Dnes je bez zásahů jen 23 procent parku, vedení parku chce ale zónu zvětšit minimálně o 5 nebo 10 procent. Inspirovalo se i německými kolegy z národního parku Bavorský les.
Kůrovec už neznamená zkázu lesa. Dlouholetý výzkum českých vědců prezentovaný v prestižním vědeckém časopise dokazuje, že les ponechaný vlastnímu osudu se regeneruje rychleji a rozmanitěji než ten uměle udržovaný.
Hub v lesích pomalu přibývá. Rostou především na západě Čech a na přelomu Čech a Moravy. Zklamání naopak přijde na Šumavě nebo v Brdech, kde jsou lesy téměř prázdné. Situace by se mohla zlepšit v říjnu. Houbaři mohou najít zejména hřiby, klouzky a holubinky, pozor si ale musí dát na muchomůrky zelené, kterých je v lesích hodně.
Pavel Hubený z Národního parku Šumava v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje na to, že staré územní plány i chystaná novela zákona o ochraně přírody dávají velké šance investorům a developerům, kteří se zajímají o Šumavu. O pozemky mají zájem lidé, kteří chtějí stavět chalupy, na stole jsou ale i větší projekty. Podle Hubeného se může zastavěná plocha na území největšího českého národního parku v některých lokalitách až zdvojnásobit.
Šlo především o oblasti přerozdělování veřejných prostředků a správu společností s majetkovou účastí obcí či krajů. Situaci by podle BIS zlepšila větší pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu.
Nejtepleji z celé země bylo v Lučině na Frýdecko-Místecku, kde měli 36,3 stupně Celsia. Teplotní rekordy budou padat i v pondělí.
Deštivé počasí posledních dní pomalu odstartovalo houbařskou sezonu. Pokud se počasí výrazně nezmění, za pár týdnů už porostou i hřiby či babky.
Objekt byl oproti původním plánům a stavebnímu povolení větší o přibližně 350 metrů čtverečních.
Turisté chtějí vidět přírodní scenérie z Modravy, Filipovy Huti, Kašperských Hor a Srní, jež byly v seriálu, který skončil před týdnem.
Půjčoven elektrických kol, skútrů či automobilů je zatím v této lokalitě pět. Brzy jich ale mají být stovky.
Na české straně Šumavy se populace losů odhaduje na 15 až 20 zvířat.
Prezidentovi vadí rozšíření bezzásahových zón v národních parcích. Podle něj je potřeba hledat řešení, která ochrání především člověka.
Sušice je město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.
Rozhovor s tvůrci dokumentu Stále spolu o autoritativním vládci rodiny Petru Mlčochovi, podřízené manželce a devíti dětech, které chce přeprogramovat na život mimo systém.
Podle ministra novela revolučním způsobem otevírá dosud uzavřené takzvané první zóny, v nichž se chrání nejcennější příroda. Ta byla nepřístupná s výjimkou značených cest.
Rodina Mlčochových žije už dvacet let v maringotkách v šumavské samotě, v souznění s přírodou, bez konzumu a mimo systém.
Ačkoli oficiálně již lyžařská sezona končí a většina středisek již zavřela, někde lze díky novému sněhu lyžovat až do půlky dubna.
V některých krajích předpokládají meteorologové sněhové přeháňky po celý den.
Nehodu prošetřují policisté a letecká inspekce.
