Harmony of the Seas bude až do konce října podnikat plavby ve Středozemním moři, pak se přesune do karibské oblasti. Šestnáctipodlažní plavidlo je dlouhé 362 metrů, což je o 50 metrů víc, než má na výšku Eiffelova věž.
"Víme jen to, co se stalo, avšak nemůžeme říci proč," říká k dosavadním informacím o osudu tragického letu společnosti EgyptAir z Paříže do Káhiry přední letecký expert Ladislav Keller. V rozhovoru pro Aktuálně.cz uvádí, že možných příčin pádu může být až padesát. Vše podle něj napovídá ztrátě rychlosti, a tudíž i řiditelnosti letounu. "Piloti mohli být nepozorní a nevšimli si poklesu rychlosti. V kokpitu mohl vzniknout požár a letadlo se stalo v kombinaci s nefunkční hydraulikou neřiditelné," naznačuje možnosti Keller.
Německý Spolkový sněm v pátek schválil zařazení Maroka, Alžírska a Tuniska mezi takzvané bezpečné země. Jejich občané tak budou mít jen velmi malou šanci dostat azyl. Spíše téměř žádnou. S šestnácti africkými státy chystá Evropská unie podobnou dohodu o navracení běženců, jako má s Tureckem.
Nejméně patnáct lidí se pohřešuje po ztroskotání lodi se 120 uprchlíky, která se už v pátek potopila u libyjských břehů. Oznámil to dnes v Římě Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Počet lidí, kteří zmizeli nebo zahynuli během víkendu cestou do Evropy, tak dosáhl téměř stovky. Vratké plavidlo šlo ke dnu krátce po vyplutí z Libye, uvedla mluvčí UNHCR Carlotta Samiová. Ve stejný den, tedy v pátek, z Libye odplula jiná loď směřující do Evropy. I ona se potopila a zachráněno bylo 26 lidí. Dalších 84 se stále pohřešuje. Tragická víkendová bilance pravděpodobných obětí tak činí 99.
Po potopení lodi směřující z Libye do Evropy se ve Středozemním moři pohřešuje 84 osob, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Zachráněno bylo 26 lidí, oznámil na Twitteru mluvčí IOM v Itálii Flavio Giacomo. Přeživší se teď nacházejí na italském ostrově Lampedusa.
Brněnští mořeplavci pod vedením Alberta Fikáčka plánovali překonat Středozemní moře na lodi vyrobené z plastových lahví. Jejich plán ale zhatila souhra nepříjemných událostí. Nejprve se ocitli v zajetí francouzských úředníků, posléze je evakuovala z lodi italská pobřežní hlídka kvůli rozbitému motoru a zlomenému stěžni. Jak se dostali přes zákaz vyplout z Korsiky do blízkosti Sardinie, ale Fikáček v rozhovoru pro Aktuálně.cz neprozradil. "V současné chvíli by pro nás nebylo dobré pouštět tyto informace na veřejnost," odpovídá kapitán na otázku, zda uprchli.
Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) po necelých čtyřech měsících obnovila pátrací a záchrannou akci ve Středozemním moři. Posádka lodni Dignity 1 už v sobotu podnikla první záchrannou operaci a na Sicílii veze 308 běženců. "V nadcházejících týdnech posílí Lékaři bez hranic své pátrací a záchranné kapacity kvalifikovaným a zkušeným zdravotnickým personálem na dvou větších lodích," informovala organizace v prohlášení. Loni se plavidla MSF ve Středozemním a Egejském moři podílela na 120 operacích a pomohla zachránit na 37 000 lidí.
Už v pondělí se začaly šířit zprávy, že se na cestě přes Středozemní moře potopila loď s 500 uprchlíky na palubě. Pobřežní stráž, UNHCR ani Mezinárodní organizace pro migraci ale nebyly schopny informace potvrdit - ani vyvrátit. Až o pár dní později přišly s prohlášeními, že k tragédii na moři nejspíš opravdu došlo. Jak je to možné? Nabízíme odpovědi na nejdůležitější otázky.
Brněnští mořeplavci uprchli z Korsiky, kde je zadržela francouzská armáda. Ta měla podezření, že se chtějí v Alžíru přidat k Islámskému státu. Z katamaránu vyrobeného z plastových lahví se mezitím díky samozvanému státu Liberland stalo legální plavidlo. Na rozbouřeném moři se jim ale rozbil motor a přišli o stěžeň. Evakuovala je pobřežní hlídka, loď však nezajistila a je nezvěstná.
Dohoda mezi EU a Tureckem o vracení běženců se naplňuje pomalu, oznámila ve středu Evropská komise. Čísla přesto ukazují, že - v kombinaci se zavřením takzvané balkánské trasy na makedonsko-řecké hranici - snížila proud lidí, kteří se snaží dostat na člunech přes Egejské moře do Evropy. S příchodem jara naopak znovu stoupá počet těch, kteří se chtějí na kontinent dostat z jihu: přes Středozemní moře do Itálie. Prohlédněte si grafiku.
Noční život a plné obchody. Dvě - pro Evropana překvapivé - věci dávají Syřanům šanci alespoň na okamžik zapomenout na válečné útrapy a fanatické islamisty za humny. Alespoň v Latákíji, 400tisícovém městě, jež se před občanskou válkou pyšnilo přízviskem "syrské Azurové pobřeží". Reportáž Aktuálně.cz ze Sýrie.
Ve Středozemním moři zřejmě utonuly stovky uprchlíků, řekl v reakci na zprávy o čtyřech převržených lodích s migranty italský prezident Sergio Mattarella. Podle italské agentury ANSA na lodích cestovali zejména běženci ze Somálska, Etiopie a Eritreje. Úřady zatím nebyly schopny zprávy o tragédii potvrdit. Jen pár hodin předtím zachránila pobřežní stráž u libyjského pobřeží člun se 108 běženci, na palubě našla i šest mrtvých těl. Naplňují se obavy, že kvůli zavřené západobalkánské trase budou migranti k cestě do Evropy využívat trasy, kde mohou přijít o život. Nejčastěji z Egypta a Libye do Itálie.
Máme pocit, že jde o nás, o náš strach. Jsme tak vychováváni. Papež František i slovenský prezident Kiska uvažují jinak.
Počet běženců využívajících středomořskou trasu k cestě do Evropy v posledních několika týdnech vzrostl. Může za to uzavřená balkánská trasa a teplejší počasí. Rakousko se narůstajícího počtu migrantů v sousední Itálii bojí a je připraveno v případě potřeby uzavřít hranice. Podle rakouských odhadů čeká v Libyi na cestu za lepším životem v Evropě až 300 000 lidí. Řada politiků proti tomuto rozhodnutí protestuje.
Španělsko na podzim přislíbilo v rámci přesídlení běženců přijmout v příštích dvou letech téměř 16 tisíc uprchlíků. Má na to dostatek ubytovacích prostor i peněz vyhrazených z rozpočtu. Za posledních šest měsíců jich však z uprchlických táborů přijalo jen 18. Vláda si stěžuje na pomalý chod evropské byrokracie, podle neziskových organizací však v zemi i v celé Evropě chybí politická vůle.
Počet migrantů připlouvajících do Evropy po moři se za prvních šest týdnů tohoto roku oproti stejnému loňskému období zdesetinásobil na více než 76 000. Informovala o tom v úterý Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Prudce vzrostl také počet těch, kteří během riskantní cesty zahynuli: během prvních šesti letošních týdnů jich bylo 409, zatímco před rokem to bylo 69. IOM navíc uvedla, že neočekává pokles počtu migrantů mířících do Evropy. Řecko by příští měsíc mělo podle odhadů přijmout miliontého nově příchozího běžence od propuknutí nynější uprchlické krize. Minulý rok doplulo k evropským břehům více než 1,1 milionu lidí. Do Řecka letos zatím připlulo 70 365 běženců a do Itálie 5898.
Trávit dovolenou na luxusní jachtě ve Středozemním moří nebo Karibiku už není díky britským stránkám Beds on Board pouhým snem. Noc na luxusním plavidle zakotveném v atraktivní lokalitě vyjde v průměru na stovku liber (asi 3600 korun) za noc. Stejně jednoduše si lze zařídit i ubytovaní v obytných domech nebo v rodinách, které uvítají rodinné mazlíčky.
Třicetiletá Syřanka Ahlam Alzajídová se na nebezpečnou cestu vydala pouhých 11 dní před porodem. "Na cestu jsem se vydala, protože jsem byla svědkem mnoha strašných věcí. Zažila jsem mnoho hrozných dní a rozhodla jsem se zariskovat, abych se ujistila, že už další takové nebudou," vypráví dnes z nemocničního lůžka. Právě v lodi, na níž dorazila ve vysokém stádiu těhotenství, se podle UNHCR mohl nacházet milióntý uprchlík, který si přes moře našel cestu do Evropy. Ahlam porodila jen několik hodin po příjezdu. Její manžel Wasim byl zraněn v Sýrii ve válce, nedokázal získat dostatek peněz, aby mohl na cestu s manželkou.
K sebevražednému atentátu, při němž ve čtvrtek v severolibyjském Zlitánu zahynulo nejméně 65 lidí, se v pátek přihlásila teroristická organizace Islámský stát, konkrétně její libyjská odnož. Útok na policejní výcvikové středisko je jedním z nejhorších od doby, co v zemi zavládl chaos po svržení režimu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011.
Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) po osmi měsících ukončila pátrací a záchrannou misi ve Středozemním moři. Její lodě zachránily život celkem 20 129 lidem. Během zimy se snížil počet běženců, ale situace se může v příštích měsících velmi rychle změnit. MSF proto vyzývá EU a její členské státy, aby v roce 2016 zajistily adekvátní zdroje pro záchranu lidí ve Středozemním moři a zabránily tak novým tragédiím. U břehů Evropy se podle oficiálních čísel utopilo, nebo je nezvěstných 3711 mužů, žen a dětí. Skutečná čísla ale mohou být pravděpodobně mnohem vyšší.
