Podle ministra financí už není pochyb o tom, že na konci roku Česko vykáže nejlepší výsledek státního rozpočtu za posledních dvacet let. Stát oproti loňsku vybírá více na daních a zároveň méně investuje. Česká republika měla přebytkový rozpočet jen v prvních třech letech své existence, od roku 1996 nepřetržitě hospodařila se schodkem.
Výnos českých státních dluhopisů se splatností za tři roky se po rekordu z minulého týdne propadl ještě níž. Investoři jsou ochotni státu půjčit a ještě mu za to platit čím dál více peněz. Věří, že se jim takový postup přesto vyplatí. Stát plánuje v posledním letošním čtvrtletí vydat dluhopisy za 80 miliard korun. Tolik si Česko za jedno čtvrtletí ještě nikdy nepůjčilo.
České státní dluhopisy splatné za dva roky se nyní prodávají s výnosem pod minus jedno procento. Tak nízko "úroky" ještě nikdy nebyly. Na trhu nyní jasně dominují zahraniční spekulanti sázící na posílení koruny. Hluboko pod nulou jsou i úroky dluhopisů s delší splatností.
Vládní návrh ústavního zákona sněmovna neschválila. Hlasování zároveň rozdělilo koalici. Později schválila tato pravidla ve formě běžného zákona.
O necelých 13 miliard korun zatím letos klesl státní dluh České republiky, celkově dosahuje 1,66 bilionu korun.
Státní dluh během pololetí stoupl o 18 miliard korun na 1,691 bilionu korun. Za růstem dluhu je podle ministerstva financí větší prodej státních dluhopisů. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160 tisíc korun.
Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem snížilo v návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy o 15,4 miliardy korun. Důvodem poklesu je především zpřesnění příjmů z rozpočtu EU a dalších finančních mechanismů. Ty by totiž měly být proti červnovému návrhu o 18,2 miliardy korun nižší. Vyplývá to z aktuálního návrhu na internetových stránkách vlády. Plánovaný schodek rozpočtu zůstal na 60 miliardách korun. Vláda začne o rozpočtu debatovat v pondělí 12. září, do konce měsíce jej musí schválit a poslat do Poslanecké sněmovny.
Na celý rok byl plánovaný schodek 70 miliard korun, ke konci srpna je ale rozpočet v přebytku 81,2 miliardy korun – nejvíce od vzniku ČR. Podle ministra financí za to mohou daňová opatření, která prosadil. Analytici ale vidí důvody jinde.
Anketa: Jak využít výrazné oživení české ekonomiky? V první řadě je teď čas na vyrovnaný rozpočet, zdůrazňují odborníci.
Celkový vládní dluh České republiky loni klesl na 40,3 procenta hrubého domácího produktu. S přehledem tak splňuje požadavky na přijetí eura, takzvaná maastrichtská kritéria. Loni je přitom nesplnilo 14 z 19 zemí, v nichž se platí eurem, uvedl Český statistický úřad.
Státní dluh během pololetí stoupl o 18 miliard korun na 1,69 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160 000 korun. Podle ministerstva je za růstem dluhu větší prodej státních dluhopisů díky příznivým podmínkám na finančním trhu. Během prvního pololetí ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy se záporným výnosem za 91,4 miliardy korun. Pokud by se tak nestalo, činil by pokles státního dluhu (ve druhém čtvrtletí) až 32,5 miliardy korun.
Primární rozpočet centrální vlády Řecka vykázal za prvních šest měsíců roku přebytek 2,48 miliardy eur (67 miliard korun). Vláda přitom čekala, že rozpočet skončí ve schodku 1,03 miliardy eur. K výrazně lepším výsledkům přispěly hlavně nižší výdaje, uvedlo dnes ministerstvo financí. Primární rozpočet centrální vlády nezahrnuje obsluhu dluhu, hospodaření systému sociálního zabezpečení a rozpočty místních samospráv. Liší se tak od údajů, které sledují věřitelé Řecka, tedy Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Naznačuje ale stav financí země.
Andrej Babiš (ANO) najde ve státním rozpočtu potřebné 2,5 miliardy korun na zvýšení platů ve školství už od září. Platy se učitelům měly podle původního plánu zvyšovat až v lednu příštího roku. "Tím, že ušetříme na obsluhu státního dluhu sedm miliard, tak si myslím, že ty peníze najdu," řekl Babiš. Růst platů hned od září žádaly odbory. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) by nicméně chtěl, aby se na podzim zvyšovaly výdělky i ostatním zaměstnancům veřejného sektoru.
Státní dluh v letošním prvním čtvrtletí stoupl o 21,7 miliardy na 1,695 bilionu korun. Údaje z poloviny dubna dnes potvrdilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 161 tisíc korun. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva je za růstem dluhu větší prodej státních dluhopisů díky příznivým podmínkám na finančním trhu. Vnitřní zadlužení státu stouplo ve čtvrtletí o 21,8 miliardy na 1411,2 miliardy korun. Zahraniční dluh naopak klesl o 1,5 miliardy na 283,5 miliardy korun.
Pochybné praktiky při financování státního rozpočtu trvaly od roku 2004, kdy byl ministrem financí současný premiér Sobotka. Současný ministr Andrej Babiš podal ve čtvrtek trestní oznámení krátce poté, co dostal otázky od novinářů Hospodářských novin. Ti se již dříve sešli s jeho podřízenými z odboru řízení státního dluhu.
Z letos odhadovaného deficitu 0,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) by se veřejné finance měly v roce 2017 dostat do přebytku 0,5 procenta HDP, tedy zhruba 22 miliard korun. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které zveřejnila Česká národní banka. Loni klesl deficit veřejných financí na 0,4 procenta HDP. Česko tak bylo v rámci EU mezi šesti nejlepšími zeměmi. EU požaduje deficit pod třemi procenty. Klesat by měl podle ČNB i celkový vládní dluh - letos by měl jeho podíl k HDP činit 40,6 procenta HDP, příští rok 39 procent. Podle kritérii pro přijetí eura by vládní dluh neměl překročit 60procentní hranici. V absolutní výši by ale dluh měl podle odhadů ČNB růst.
Přebytek veřejných financí loni pode Eurostatu vykázaly Lucembursko, Německo a Estonsko. Česko má šestý nejnižší deficit v EU, zadlužení je sedmé nejnižší.
Loni skončil státní rozpočet se schodkem 62,8 miliardy korun, letos je naplánován na 70 miliard, pro příští rok vzniká s deficitem 60 miliard. Podle ministra financí by do roku 2019 měl klesnout na 30 miliard. Babiš uvedl, že se daří zvyšovat výběr daní.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval, jak ministerstvo financí spravuje státní dluh. Ten dosáhl v roce 2014 více než 1,6 bilionu korun. Ministerstvo financí na jeho správu ve stejném roce zaplatilo 48,5 miliardy korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo spravuje státní dluh lépe než v minulosti. Kvůli dodatku ve smlouvě z roku 2009 však Česko platí zbytečné stovky milionů ročně na úrocích. Jen v roce 2014 by tak na úrocích Česká republika ušetřila 216 milionů korun.
Reformy musí v Řecku pokračovat bez ohledu na zesilující příliv běženců do této jedenáctimilionové země. "Pokud se řecká ekonomika nestabilizuje, pak tato malá země nebude schopná držet na svém území větší množství uprchlíků. Dříve nebo později by nastal ekonomický kolaps," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Nikos Hlepas, který přednáší na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách. Součástí reforem by měl být i "maximální možný důchod" ve výši 1000 eur nebo návrat "předčasných důchodců" do práce. Aby byla tamní ekonomika udržitelná, tak by bylo také třeba seškrtat nejméně polovinu řeckého dluhu. Samotný odpis dluhu ale podle Hlepase zemi zvládnout migrační krizi nepomůže.
