Mistr dezinformací Ladislav Bittman vymyslel v 60. letech akci Neptun, během které měla StB najít na Šumavě dokumenty nacistů. Důkazy, ve skutečnosti ze sovětských archivů, v Německu přispěly k prodloužení promlčecí lhůty zločinů druhé světové války. Bittman později emigroval do USA, kde v úterý ve věku 87 let zemřel.
Marie Štěrbová a její dcera Vlasta padly do připravené léčky StB. Do smrti si myslely, že je "tajní" unesli z Německa. Přitom vůbec nepřekročily hranici.
Proti komunismu bojoval za totality a dodnes je ochotný se hádat s těmi, kteří tvrdí, že dříve bylo líp. Za účast ve třetím odboji dostal Ivo Medek dekret od ministryně obrany.
Příslušníci komunistické Státní bezpečnosti (StB) donutili na začátku 80. let historika Václava Komedu, jednoho ze zakladatelů Charty 77, k emigraci do Rakouska. Policie je po téměř 40 letech obžalovala za zneužití pravomoci z ideologických důvodů.
Slovenský nejvyšší soud zamítl dovolání českého premiéra Andreje Babiše ve sporu s Ústavem paměti národa o jeho spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB). Informoval o tom v noci na pátek slovenský server Denník N s odvoláním na mluvčí soudu Alexandru Važanovou.
Obec Hněvošice na Hlučínsku leží coby kamenem dohodil od polských hranic a žije v ní něco přes tisíc obyvatel. Nachází se zde mimo jiné obecní úřad s poštou, obchod, škola, hospoda, cukrárna, pálenice, sportovní areál a dva kostely. Do roku 1979 se zde nacházela také parní cihelna, která patřila rodině Hartošů. Její osud však stejně jako mnoho jiných podnikatelských odvětví zasáhlo postupné znárodňování po roce 1948. Příběh rodiny přiblížila Aktuálně.cz vnučka původních majitelů.
Hledání dalších dětí, které přežily vyvraždění Lidic, je definitivně ukončeno. StB po nich podle zjištění historika Jiřího Plachého pátrala ještě desítky let po skončení druhé světové války, avšak svou nekompetentností úspěch předem zazdila. Tečku za bolestným šetřením učinil nyní teprve Plachý rozkrytím výsledků práce StB. V letech 1945 až 1947 se ze 105 dětí podařilo najít pouze 17.
"Řekl jsem mu, co si myslím, a jeho zaskočilo, že jsem nesouhlasil s Margaret Thatcherovou a vládou konzervativců," říká Corbyn o setkání s důstojníkem StB.
Šéf britských labouristů Jeremy Corbyn odmítá nařčení z médií, že byl spolupracovníkem československé Státní bezpečnosti.
Britská premiérka Theresa Mayová nepřímo vyzvala šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna, aby byl "otevřený a transparentní" ohledně svých styků se Státní bezpečností a východoněmeckou tajnou službou Stasi. Mayová prohlásila, že by politici měli nést odpovědnost za činy, kterých se dopustili v minulosti, informují britská média. "Pokud existují podobná obvinění, tak by poslanci měli být připraveni k otevřenosti a transparentnosti," odpověděla na otázku, zda by Corbyn měl dát svolení ke zveřejnění materiálů, které na něho vedla německá Stasi. Ke zveřejnění záznamů z 80. let jej předtím vyzval ministr obrany Gavin Williamson, který Corbyna označil za zrádce.
Andrej Babiš prohrál spor se slovenským Ústavem paměti národa. Soud definitivně řekl, že ústav nemůže za to, že je Babiš vedený ve spisech StB, o které se ústav stará. Babiš si stále stojí za tím, že se v seznamech agentů ocitl neoprávněně, a hodlá podat žalobu na ministerstvo vnitra. Případnou další při by ale mohl zkomplikovat dřívější nález Ústavního soudu, který znevěrohodňuje svědectví bývalých důstojníků StB. V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom mluví historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
U sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 se setkali komunističtí politici a aktivisté, dorazily i maršálovy vnučky. Na místě kritizovali úmysl osadit zídku u sochy informačními tabulemi.
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák nerozumí nápadu Andreje Babiše, který chce kvůli sporu o jeho minulost žalovat slovenské ministerstvo vnitra. Babiš se tak rozhodl poté, co slovenský ústavní soud ve čtvrtek zrušil pravomocné verdikty nižších soudů, podle nichž je Babiš v archivních svazcích StB veden jako agent neoprávněně. Kaliňák současně připomněl, že svazky komunistické tajné policie už dávno vnitro opustily. Podle něj tedy ministerstvo v této věci nemůže ani nic podniknout.
Syn někdejšího úředníka ministerstva zahraničí Jana Bydžovského v rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvil o obnově vyšetřování záhadné smrti Jana Masaryka v roce 1948. Bydžovský mladší tvrdí, že si nedokáže představit, že by jeho otec mohl být do vraždy syna prvního československého prezidenta zapleten. A to i přesto, že právě kvůli tomuto podezření badatelky Václavy Jandečkové byl případ Masarykovy smrti po patnácti letech znovu otevřen. Bydžovský se k údajnému činu přiznal StB po několikaměsíčním věznění v roce 1950, později doznání odvolal a za vynucené je považuje i policie. Jan Bydžovský mladší prohlásil, že poskytne vzorky DNA, pokud by jej o to policie požádala.
Chartista Petr Hanzlík tvrdí, že byl během akce Asanace Státní bezpečností donucen odstěhovat se z Československa, a přišel tak o majetek i o nárok na vyšší důchod. Žádost o náhradu škody však v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl s tím, že je záležitost promlčená. Hanzlík žádal po ministerstvu vnitra 12 milionů za dům a 700 tisíc jako náhradu za důchod důchodu. Chartista se proti rozsudku odvolá k Městskému soudu v Praze.
Historik Petr Blažek v březnu zasedne do Etické komise a z toho, že by v ní měl být společně s Karlem Srpem, nadšený není. Existuje podle něj tolik důkazů o jeho spolupráci se Státní bezpečností, že by nebylo možné je zfalšovat. Srpovo jmenování prezidentem Milošem Zemanem mu přijde jako zbytečná provokace, která poškozuje dobré jméno Jazzové sekce, jejíž přínos Blažek nezpochybňuje. Poškodí to obraz komise jako takové.
Prezident Miloš Zeman trvá na jmenování Karla Srpa do Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Jeho rozhodnutí odmítl kontrasignovat premiér Bohuslav Sobotka kvůli Srpovým stykům s komunistickou Státní bezpečností. Zeman ale své rozhodnutí zdůvodnil tím, že Srp byl před rokem 1989 vězněn, stál v čele Jazzové sekce a že mu soud dal zapravdu ve sporu o evidenci v seznamech spolupracovníků StB.
Spisy z dob obou totalit zůstanou přístupné. Ústavní soud ve středu rozhodl, že archivnický zákon neobsahuje protiústavní bod. Vše začalo před třemi lety, kdy chtěl Nejvyšší soud po tom Ústavním posoudit, zda je v pořádku, že pro zpřístupňování svazků vzniklých z činnosti StB neplatí ochrana osobních údajů. Soudci se shodli, že se zákon nezmění, pro částečné omezení přístupu k údajům jich ale bylo sedm, v čele s předsedou Pavlem Rychetským. Podle něj i část ústavních soudců podlehla pohledu, že jde v případu o střet práva na informace s právem na ochranu soukromí. "Zdůrazňuji, že celé patnáctičlenné plénum soudců se jednomyslně shodlo na tom, že toto ustanovení není protiústavní," říká.
Dočasný pomníček v pražské Gymnazijní ulici připomene automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám. Odhalen bude 5. ledna, v předvečer 40. výročí akce, v místě, kde byli tehdy zakladatelé Charty 77 zatčeni. Podobu uměleckého objektu navrhují vysokoškolští studenti. Jeho základní ideou je, aby si kolemjdoucí mohli v pomníčku výtisk Charty 77 volně vyzvednout a její znění si tímto interaktivním způsobem připomenout.
Místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Milan Andres v úterý na tiskové konferenci v Praze odmítl, že by před rokem 1989 řídil donašeče Státní bezpečnosti v československé armádě. K přesné náplni své práce v armádě se nevyjádřil. Informaci o tom, že Andres pracoval před rokem 1989 pro vojenskou kontrarozvědku, která spadala pod Státní bezpečnost (StB), přinesl v neděli pořad České televize 168 hodin. Předseda ČSBS Jaroslav Vodička prohlásil, že v souvislosti s případem Andresovu rezignaci nežádá.
