Pracovníci firmy Technologie hlavního města Prahy v noci na úterý na Staroměstském náměstí vztyčili vánoční strom, který do Prahy v neděli doputoval z Dolní Černé Studnice na Jablonecku.
Shromáždění spolku Milion chvilek na Staroměstské náměstí v Praze. Dle svých slov chtějí slavit úspěch občanské společnosti ve volbách. Sledujte živě.
Staroměstská exekuce je spojena s mnoha krutými tresty, toho vůbec nejpotupnějšího se ale dočkala trojice oběšených. Pro dva z nich, Šimona Sušického a Jana Kutnaura, to byl trest zvláště přísný. Oproti ostatním popraveným v povstání nehráli nijak zásadní roli a neměli žádné politické ani materiální ambice. "Doplatili ovšem na to, že byli členy jednoty bratrské," říká historička Olga Fejtová.
Na Staroměstském náměstí se sešlo několik set lidí na demonstraci "Společně za Bělorusko", kterou pořádají hnutí Milion chvilek pro demokracii a iniciativa Masaryk. Účastníci chtěli vyjádřit podporu utlačovaným lidem, kteří nesouhlasí s autoritářským režimem, kterým v zemi vládne Alexandr Lukašenko. Promluvila na ní i představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.
V souvislosti s loňskou protivládní demonstrací na pražském Staroměstském náměstí potrestaly soudy pravomocně šest lidí. Uložily jim podmíněné tresty od devíti do dvaceti měsíců. V některých případech soud potrestal pachatele navíc i peněžitými tresty, jednomu obžalovanému zakázal pobyt na území Prahy. Celkem bylo kvůli demonstraci obžalováno 11 lidí.
Táta Milan, prababička, Jaruš. Takové a mnohé další nápisy se v posledních dnech objevily u křížků na Staroměstském náměstí. Jen dnes dopoledne tam přišlo přes desítku lidí uctít památku obětí covidu-19. Ke křížkům psali křídou jména svých blízkých, pokládali k nim květiny a zapalovali svíčky. Na náměstí se u křížků zastavovali i náhodní kolemjdoucí. Podívejte se na reportáž v úvodu článku.
Akci iniciativy Milion chvilek pro demokracii, která v pondělí pokryla dlažbu Staroměstského náměstí 25 tisíci kříži, lidé pojali po svém. Ke křížkům nosí svíčky, kladou květy a křídou připisují jména svých blízkých, kteří kvůli nemoci covid-19 zemřeli. Pieta měla podle organizátorů trvat pouze jeden den, ale Praha se nakonec rozhodla, že kříže budou na náměstí tak dlouho, dokud je déšť nesmyje.
Na Staroměstském náměstí v Praze se v pondělí objevilo na 25 tisíc křížů. Každý jeden takový kříž má symbolizovat úmrtí člověka na onemocnění covid-19, počet obětí od začátku epidemie v Česku již přesáhl 24 tisíc. Zároveň se v pondělí, na roční výročí prvního úmrtí na toto onemocnění v Česku, v pravé poledne uskutečnila za přímé i nepřímé oběti pandemie minuta ticha.
Se sochařem a restaurátorem Andrejem Šumberou o dítěti v útrobách sochy českého patrona, zmizelých plánech a ošizeném Husovi na Staroměstském náměstí.
Jiří Fiala, který loni 21. června podle obžaloby založil oheň u mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, dostal za výtržnictví půlroční podmínku se zkušební dobou 18 měsíců. Společnosti pro obnovu mariánského sloupu je povinen nahradit škodu 7175 korun a byl odsouzen k propadnutí věcí použitých k zapálení. Fiala vinu odmítl a škodu neuznal, žádná podle něj nevznikla.
Dnešní Pařížská ulice v Praze je synonymem luxusu, v minulosti tomu tak ale nebylo. Nacházelo se tu totiž židovské ghetto, které po jeho zrušení v roce 1850 nahradila malá čtvrť Josefov. Když pak v roce 1893 vešly v platnost asanační zákony, celá tato oblast prošla zásadní změnou.
Zákroky policistů při říjnové demonstraci na pražském Staroměstském náměstí byly podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) přiměřené a v souladu se zákonem.
Na pražském Staroměstském náměstí se v neděli demonstrovalo proti vládním opatřením kvůli šíření koronaviru. Policie odhadla, že na místě byly zhruba dva a půl až tři tisíce lidí. Řada z nich neměla roušky a nedodržovala předepsané rozestupy. Policie označila shromáždění za poklidné, zjištěná porušení opatření nahlásí. Protestovalo se také v Brně, a to za dodržování základních práv a svobod.
Obvykle je to velká sláva, ale letos bylo rozsvěcení vánočního stromu na pražském Staroměstském náměstí jiné. V pátek v podvečer kolem stromu tančily vysokozdvižné plošiny, ze kterých na něj rozvěšovali ozdoby. Potom, za soumraku, se strom rozsvítil. Jen tak, bez davů diváků, na téměř prázdném náměstí bez obvyklých adventních trhů. Byli jsme u toho - jak to vypadalo, se můžete podívat v galerii.
Mnohdy ho vnímáme jen jako okoukanou památku či místo určené pro davy turistů. Staroměstské náměstí je však mnohem víc. Je křižovatkou. Lidí i historie. Středem země, od něhož se počítala vzdálenost do ostatních měst. Je místem, kde se střetávají důležité symboly, které působí na společnost i dnes. Projděte se interaktivně po náměstí s nejzajímavějšími památkami a jejich příběhy.
Impulsem pro stržení sloupu v roce 1918 bylo výročí bitvy na Bílé hoře, řada radikálů měla pocit, že republika nevypadá tak, jak si představovali. Sloup se stal záminkou, líčí historik Petr Blažek, spoluautor knihy o Mariánském sloupu Duchovní střed Evropy. Svrhnout spontánně sloup, který má sedmdesát tun, by nešlo, takže to byla předem připravená a pseudorevoluční akce, dodává.
Podle pořadatelů vládní opatření nefungují, zato likvidují životy a devastují stát. Demonstrace se může podle nařízení účastnit nejvýše 100 lidí. Sledujte živě.
Oslavy Vánoc v Praze budou letos z důvodu pandemie v omezené podobě, budou chybět tradiční velké trhy a doprovodné akce. Strom na Staroměstském náměstí stát bude, v úvahu podle radního Jana Chabra přichází i několik stánků.
Jak z vykloubení ven? Ne represí, vyhrožováním, zavíráním (teď nemluvím o rváčích, kteří napadají policii). Jediná cesta je pokorné vysvětlování.
Při letošním vztyčení a požehnání kopii mariánského sloupu na Staroměstském náměstí se ukázalo, že obnova této barokní památky, stržené vandaly krátce po vzniku Československé republiky v roce 1918, pro spoustu lidí představovala nejen nápravu historické křivdy, ale také naplnění životního programu, šťastný návrat pošlapaného symbolu jejich víry.
