Přesně před 71 lety, 29. března 1953, soud shledal vinnými manžele Rosenbergovy. O tři měsíce později byli popraveni za špionáž. Zemřeli pár minut po sobě na elektrickém křesle. Případ pomohly rozklíčovat až informace zveřejněné o desítky let později.
Michail Gorbačov je za hranicemi Ruska populárnější než doma. Zatímco ve světě je považován za muže, který přispěl, byť nezamýšleně, k demontáži komunismu a sovětského bloku ve východní Evropě, Rusové v něm vidí spíš symbol ekonomických problémů a chaosu na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Bývalý lídr Sovětského svazu zemřel přesně před rokem ve svých 91 letech.
Bidenův tým už byl jednou nohou ve dveřích Bílého domu, když Evropská unie uzavřela obchodní dohodu s Pekingem. Ve svém vlastním zájmu by ale Evropané neměli odmítat současnou americkou nabídku společného postupu vůči říši středu.
V únoru 2001 skončila jedna z největších špionážních katastrof v dějinách USA. Komando FBI po letech pátrání dopadlo ruského špeha ve vlastních řadách, který Moskvě předal tisíce přísně tajných dokumentů a poslal na smrt několik cenných amerických agentů v Rusku. Zemřel loni v nejstřeženější americké věznici v Coloradu. Ve čtvrtek by se dožil 80 let.
Tři jablka spadlá z nebe, novela přeložená z ruštiny, přibližuje čtenářům svět, který se pro většinu Rusů stává exotickým. Zatímco ti mladí znají kdejakou pražskou hospodu či pařížskou kavárnu, o životě v bývalých sovětských republikách většinou nemají ani ponětí.
Před 45 lety, 16. února 1976, vyjel z tehdy nově postavené továrny ve městě Naberežnyje Čelny první nákladní automobil značky Kamaz. Od té doby už ruský výrobce postavil přes 2,2 milionu vozidel, které se mimo jiné zapsaly výrazným písmem do kroniky dálkových rallye. Připomeňte si v následující galerii historii automobilky Kamaz.
V únoru 1951 otřásl krajem mezi Sedlčany a Milevskem případ ubitého předsedy místního národního výboru v malé vsi Koubalova Lhota. Následné vyšetřování se vedlo zcela v režii komunistické Státní bezpečnosti, která označila za vrahy tři zdejší rolníky. Všichni byli záhy oběšeni. Ministerstvo spravedlnosti se v roce 2020 za justiční vraždu omluvilo. Případ je však mnohem složitější.
Pro stromy nevidět les - to pro Mihaje Nitu není jen přísloví, ale profesní nevýhoda. "Když jdu lesem, vidím jen na sto metrů kolem sebe," říká lesník z univerzity v rumunském Brašově. Vlastní oči mu k výzkumu lesa nestačí - k tomu potřebuje pozorovatele vzdálenějšího v prostoru i čase. "Musíte vidět, co se dělo v 50. letech, nebo i před sto lety. Potřebujete oči na obloze," sdělil New York Times.
Verknaja Gubaka v ruském regionu Permu bylo v éře Sovětského svazu prosperujícím městem. Žilo zde na 30 tisíc obyvatel a hlavní zdroj příjmů zde plynul z těžby železa a uhlí. Doly však zatopila voda a většina lidí přišla o práci. "Voda se do dolu dostala shora. Řeka Kosva stoupla a přetekla," vzpomíná bývalý horník Aleksandr Sadrijev.
Otec Spejbla a Hurvínka loutkař Josef Skupa či komunistický aparátčík Kapek jako vyzvědači Západu nejsou jediným šokem, s nímž ve své nejnovější špionážní epopeji "Čs. vyzvědači 1914-1989" přichází spisovatel a novinář Karel Pacner. Jde o monumentální dílo plné tragických osudů hrdinů, ale i bezcharakterních udavačů. "Z těch se mi někdy zvedal žaludek," přiznává Pacner v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Cesty Ukrajiny a Ruska se rozdělily, což se týká i pohledu na historii. Ukrajinci si o víkendu připomněli výročí obrovské tragédie - uměle vyvolaného hladomoru na Ukrajině v letech 1932 a 1933. Josifem Stalinem nařízená opatření stála život nejméně čtyři, ale možná až sedm milionů lidí, přesný počet není znám. Ukrajinci nazývají tuto dobu Holodomor.
Kauza bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala z Ruska, který byl předloni otráven nervovou látkou novičok, inspirovala román Debutant spisovatele Sergeje Lebeděva. Letos vyšel nejprve v českém, polském a anglickém překladu, přičemž na ruský trh se dostal až na podzim – shodou okolností týden poté, co látka druhu novičok byla potvrzena také v krvi tamního opozičního aktivisty Alexeje Navalného.
Advokát František Polák mezi válkami hájil komunisty, později v Sovětském svazu zažil jejich totalitní metody. O novodobých otrocích v lágrech gulagu svědčil v OSN, kde posléze pracoval jako noční hlídač, aby dále mohl upozorňovat na represivní povahu komunistického sytému. Marně. Klíčovou výpověď pak přinesl i v mediálně sledovaném sporu tří francouzských komunistů.
Té válce se říká Velká vlastenecká a nezačala napadením Polska hitlerovským Německem ani třeba napadením Finska stalinským Sovětským svazem. Začala až roku 1941, kdy Německo přepadlo svého dosavadního spojence SSSR. Ljudmila Petruševská, narozená roku 1938, tehdy v Rusku vyrůstala. O jejím dětství pojednávají autobiografické prózy, nyní česky vydané pod názvem Nezralé bobule angreštu.
Rus Alexej Leonov se jako první člověk odvážil vstoupit do volného vesmíru. O několik hodin později mohl ale umrznout v sibiřské tajze. Loď Voschod 2 přistála 19. března 1965 po dramatickém sestupu v hustých lesích Permské oblasti. Dnes se těžko dostupné místo snaží pro turisty zpřístupnit místní dobrovolníci.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pálila komunistické ozbrojené složky do demonstrantů. Pět Čechů na ulici zemřelo, desítky lidí si odnesly zranění či doživotní zmrzačení. Sněmovna ve středu v prvním kole projednávání schválila návrh, aby byli oběti násilí odškodněni. Podívejte se na fotografie z té doby.
O důležitosti čtení, psaní a hledání krásy i ve věcech, které krásu zdánlivě postrádají, píše Monika Zgustová v nové knize nazvané Oblečené k tanci na sněhu. České spisovatelce a překladatelce do španělštiny i katalánštiny ji před třemi roky vydalo barcelonské nakladatelství Galaxia Gutenberg pod názvem Vestidas para un baile en la nieve, teď vychází česky.
Mikuláš Bröder přežil holokaust, tvrdé boje partyzánů ve slovenských horách a se štěstím i poválečný pogrom na Židy ve slovenských Topoľčanech. Nakonec emigroval do Izraele a po deseti letech se vrátil do Prahy. Trauma z pogromu a nenávisti k Židům v něm ale zůstávalo. Podívejte se na snímky z jeho života.
Ruský chemik Vil Mirzajanov byl jedním z vědců, kteří se ještě za dob SSSR spolupodíleli na vývoji nervového jedu ze skupiny novičok. Právě tím byl nedávno otráven ruský opoziční politik Alexej Navalnyj. "Nabízím svou upřímnou omluvu za to, že jsem se podílel na tomto kriminálním projektu a vyvíjel látku, kterou byl otráven," prohlásil Mirzajanov o víkendu v rozhovoru na ruské stanici TV Dožď.
Proslulý ruský režisér Andrej Končalovskij na Benátském filmovém festivalu představil hranou rekonstrukci událostí první významnější dělnické stávky od dob Velké říjnové socialistické revoluce.
