V domácnostech se objevuje čím dál více nebezpečných látek. "Je to výrazně spojené s tím, že se v moderních bytech používají jako materiál hlavně plasty. Spousta z nich negativně ovlivňuje zdraví. Řada civilizačních chorob, jako je obezita, cukrovka nebo rakovina, souvisí s přítomnosti toxických látek kolem nás," říká odbornice na toxické látky z neziskové organizace Arnika Karolína Brabcová.
“Jakékoliv opálení už je poškození DNA a kůže, je to něco, čemu by se lidé měli raději vyhnout,” říká k trendu opalování popularizátor vědy Fipah Hausleitner, který vystudoval biochemii a na Instagramu rozebírá kosmetické produkty z vědeckého hlediska. Argument “ale já se opaluju s opalovacím krémem” je podle něj častým mýtem a žádné opalování není bezpečné.
„Ve školách mě vždycky překvapí to, jak bezstarostně mladí lidé o kratomu mluví. Berou to, jako kdyby si dali džus,“ říká adiktoložka Denisa Vajdlová z Centra primární prevence Magdaléna. Podle ní je braní kratomu mezi teenagery velmi normalizované, i když jde o psychoaktivní látku. „Neuvědomují si rizika, myslí si, že je to neškodné, protože jim chybí komplexní informace,“ doplňuje.
"Od dětství nás rodiče vychovávají k tomu, že se má maso pořádně umýt," říká nutriční terapeutka Markéta Gajdošová. Podle ní jde ale o kulturní mýtus, který se na rozdíl od jiných zemí Českem šíří. "Je to jedna z nejdůležitějších věcí, kterou by si lidé měli jednou provždy zakódovat: maso se neomývá," upozorňuje.
"Hormonální antikoncepce je pro generaci současných mladých žen takové špatné slovní spojení," tvrdí vedoucí lékařka oddělení minimálně invazivní chirurgie ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Kristýna Hlinecká. Podle ní nechtějí mladé ženy do svého těla "vpravovat chemikálie, které považují za zlo", a proto dochází k výraznému poklesu v užívání hormonální antikoncepce.
Rakovinu u mladých lidí lékaři někdy podcení. "S neúnosnými bolestmi jsem prosila doktorku, ať mě znovu vyšetří. Řekla mi, že to bolesti nejsou a že jsem moc mladá na to, abych měla rakovinu," popisuje onkologická pacientka Petra Krejčí reakci své gynekoložky. "Lékař na ORL moji bouli na hlavě zlehčoval. Říkal, že mě píchl komár nebo že mám v hlavě 'sražený mlíko' z kojení," dodává Bára Hájková.
Zlom podle statistik nastává ve 30. "Od té doby se problémy se spánkem zhoršují. Ubývají jednotky hlubokého spánku, který je důležitý pro regeneraci, na úkor mělkého spánku, z kterého nás vše probudí," vysvětluje specialista na spánkovou medicínu Martin Pretl. Také to podle něj souvisí se změnou životního stylu. "V tomto věku lidé více a více usedají a také přibírají na váze," dodává.
Na chlapce čím dál více působí nebezpečné online komunity takzvaných incelů. “K toxickému a nenávistnému obsahu se nový chlapecký účet na YouTube dostane za 90 minut. Na TikToku a Youtube Shorts je to už za pár minut, ukázaly studie. Pokud se účet zajímal o 'manosferický obsah', tak do 4 dnů se na něm zobrazilo video oslavující Hitlera," říká zakladatelka organizace Konsent Johanna Nejedlová.
"V pětadvaceti jsem se zkoušel záměrně předávkovat. Měl jsem pocit, že všechno bylo na nic - problémy v práci, holka mě nechala, lidi mě s*ali, kamarádi se na mě vykašlali a šuplík plnej drog, tak jsem to chtěl rozjet," říká bývalý drogový dealer Daniel Flasza, který si odseděl rok a půl ve vězení za prodej drog.
Odkládání mateřství do vyššího věku je podle vedoucí lékařky sítě center pro asistovanou reprodukci Nicole Mardešićové dlouhotrvající trend. “Teď se to navenek začíná projevovat klesající porodností. Většina lidí si myslí, že ženy odkládají mateřství, protože dělají kariéru. To vůbec není pravda, ty pohnutky jsou úplně jiné,” vysvětluje.
Rodiče dětí do čtyř let se chtějí vracet do práce hlavně kvůli tomu, že nevyjdou s penězi. “Hodně nás to překvapilo. Podle loňského průzkumu chtěl pečující rodič pracovat hlavně kvůli seberealizaci, finance tam byly marginální. Pro 80 procent rodičů je to ale letos hlavní motivace. Dopadá na ně ekonomická situace a vysoká inflace,” říká Andrea Hermanová z neziskové organizace Sto skupin.
"Nemůžete rodit, ještě nemáme sepsané papíry." Porodnické násilí fyzického i psychického rázu může ovlivnit i klesající porodnost. "Podobné zraňující komentáře se vztahují k procesům ženského těla, které žena úplně neovlivní. Velkým tématem v porodnickém násilí je i zbytečné oddělování matky od dítěte po porodu," vysvětluje prezidentka Unie porodních asistentek Magdalena Ezrová.
K online platformám pro mladé lidi se váže řada problémů. "Souvisí to hodně s digitální závislostí. Nejmladší generace alfa je socializovaná v stoprocentně digitálním prostředí, aniž by ji někdo naučil o bezpečném pohybu v online prostoru," říká šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková. Podle ní je nejhorší, že servery jako Discord jsou mizogynní a normalizují násilí.
To, že v poslední době dochází k “feministickému boomu”, je podle socioložky Niny Fárové mýtus. “Představa, že feminismus u nás vše ovládá a kontroluje, je neadekvátní té aktuální situaci, pořád panuje velká genderová nerovnost. Jsme na spodních příčkách, co se týče EU. Pozorujeme tu konzervativní tendence jako ‘backlash’ k feministickým myšlenkám,” říká.
"Není to uznaná praxe. Vycházela jsem z poptávky přátel a lidí, které jsem oddala," vysvětluje farářka Církve československé husitské Sandra Silná, jak vznikly rozvodové rituály, které provádí. "V některých církvích je vůči rozvodům pořád averze a jsou spíš pro to, aby to lidé spolu zkusili zvládnout za každou cenu. Ne vždy to jde a ne vždy je to dobré," dodává.
Mladí muži ztrácejí kvůli digitálním technologiím, ale i pornografii zájem o partnerské vztahy. "Píše nám generace třicátníků s tím, že třeba nikdy ještě neměli partnerský vztah, protože si zatím vždycky vystačili s pornem," popisuje zakladatel organizace NePornu Pete Lupton s tím, že sledování pornografie souvisí s tím, proč podle průzkumů mladí lidé nemají zájem o sex.
"Když někdo bere léky na ředění krve a dá si heřmánek, který obsahuje kumariny, které taky ředí krev, tak už to může způsobit krvácení," varuje fytoterapeut a farmaceut Jindřich Čech. Podle něj si lidé myslí, že jsou léčivé rostliny jemné a bezpečné, ale to nemusí být pravda. "Mohou být velmi drastické a mohou ublížit, ale i pomoci s problémy, kde i velké dávky léčiv nepomohou," doplňuje.
“Naše elektrárny jsou úplně jiné než Černobyl. Tlakovodní reaktory už z fyzikálního principu nemůžou vybuchnout,” říká sedmadvacetiletá Adéla Chalupová, jediná ženská operátorka jaderné elektrárny Temelín. Podle ní je výbuch elektrárny v Česku mýtus. “Nedokážu si ani představit situaci, kdy by to mohlo vybuchnout,” vysvětluje.
“Odborníci bolest při migréně přirovnávají k bolesti při zlomenině nebo porodu,” vysvětluje zakladatelka organizace Migréna-help Rýza Blažejovská. Často se lidé, hlavně ženy, přesto potýkají se zlehčováním závažného onemocnění. Slýchávají věty jako “Ty hysterko, co tady ležíš, vezmi si růžovou pilulku a pojď makat”. Problémem je i to, že se migréna zaměňuje s “obyčejnou bolestí hlavy”.
"Je nesmysl, že by někdo postupoval tranzici, protože je to 'trend'. Jde o dlouhodobý proces a nedokážu si představit, že by někdo dva roky předstíral, aby pak by řekl: 'joke'," vysvětluje divadelní režisérka Daniela Špinar. Podle ní tranzice rapidně nevzrostly, jak tvrdí někteří lidé. "Vždycky je nárůst něčeho, co bylo dlouho potlačované. Je to jako kdysi s leváky, kteří se přeučovali," dodává.
“Na antidepresivech se nedalo fungovat,” říká filmová a divadelní herečka Lucie Ingrová k její cestě při léčbě deprese a dodává, že po ketaminem asistované terapii se jí navrátila radost. “Člověk si na to rychle zvykne. Když přijdou problémy, je jim schopný čelit,” popisuje.
"Skleněné děti" - děti, které mají sourozence se zdravotním postižením nebo těžkou nemocí - často vnímají dva oddělené světy, ten doma a ten venku. “Málokdo dokáže opravdu porozumět té vaší realitě. Člověk si do toho běžného světa chodí tak trochu odpočinout,” říká režisérka dokumentu Ta druhá Marie-Magdalena Kochová, která má sestru se zdravotním znevýhodněním.
„Návraty z Ukrajiny jsou vždycky těžké. Je to nářez, vracíte se do úplně jiné reality,“ popisuje reportérka zahraniční redakce ČT Ilona Zasidkovyčová situaci, kdy po měsíci pravidelného reportování přijíždí ze země zmítané válkou zpět do Česka. „Můj mozek si už zvykl na válku. Často zvuky, které slyším tady, automaticky přirovnávám k různým typům zbraní, i když jsem v bezpečí,“ dodává.
I lehké plácnutí přes zadek při výchově dítěte nezůstává bez následků. “Ono to má sice okamžitý efekt, zafunguje to a dítě většinou přestane s tou činností, ale má to závažné dlouhodobé dopady,” upozorňuje ředitelka Centra Locika Petra Wüsnchová s tím, že i nepatrný tělesný trest dá dítěti signál, že by rodič mohl přitvrdit a minimálně to v něm zanechá vůči rodičům ambivalentní pocity.
"Aktuální fungování sněmovny už ženy, ale ani muži nedovedou skloubit s normálním životem," říká analytička z neziskové organizace Fórum 50 % Veronika Šprincová k tomu, proč ženy odcházejí z politiky. Přispívají k tomu i necitlivé reakce v online prostoru. "U žen je to častěji spojeno s osobními útoky. Jsou zaměřené na konkrétní političku, ne na vládu nebo politickou stranu," doplňuje.
Po zvolení Donalda Trumpa jsme svědky opravdu velkého, až děsivého posunu, ve změně vůči právům menšin, myslí si socioložka Marcela Linková ze Sociologického ústavu Akademie věd. “V tuto chvíli vidíme jeden z nejagresivnějších útoků na lidská práva a akademické svobody,” upozorňuje s tím, že Trumpova opatření budou mít vliv třeba i na zkoumání nejen ženského zdraví.
