Z 1,5 na 2,75 procenta. Česká národní banka vyrazila extrémním zvýšením základní úrokové sazby expertům dech. Jde o nejvýraznější navýšení od roku 1997, ekonomové neskrývají překvapení. Banka zdůvodnila své rozhodnutí bojem proti vysoké inflaci. Vyšší sazba ale zároveň zdražuje úvěry včetně hypotéčních a naopak může lépe zhodnotit úspory. Podle premiéra Andreje Babiše je však krok "nesmyslný".
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Většina ekonomů přitom mluví o překvapení, někteří dokonce o šoku. Jedná se totiž o nejvýraznější navýšení od roku 1997. Co ale tento razantní krok centrálních bankéřů znamená pro české domácnosti?
Ačkoliv takzvaný II. pilíř důchodového spoření skončil už před pěti lety, lidé si stále nevyzvedli více než 8 milionů korun. Finanční správa na ně nyní apeluje, aby na své peníze nezapomínali a o jejich výplatu požádali co nejdříve. V budoucnu se totiž převedou nenávratně do státního rozpočtu.
Inflace rychle roste, nyní je na 3,4 procenta. To je na českou ekonomiku celkem vysoké číslo, které znehodnocuje peníze uložené na spořicích či termínovaných účtech. Úroky v bankách jsou navíc maximálně u jednoho procenta. Zeptali jsme se proto odborníků, do čeho v současnosti nejlépe naspořené peníze investovat, aby vydělávaly.
Covidová krize se na bankovních účtech lidí odrazila jinak než ty minulé, ekonomické. Místo poklesu příjmů domácností hlásí banky měsíc co měsíc vysoké nárůsty vkladů. Ty nyní atakují hranici tří bilionů korun. Banky lepší zhodnocení úspor ale zatím nepřichystaly, nabízejí většinou jen osvědčené produkty.
Jmenuje se účet dlouhodobých investic a bude sloužit jako alternativa k již existujícímu penzijnímu či životnímu pojištění. Návrh na jeho zavedení podpořili poslanci stejně jako další novinku - zavedení nového typu účastnického fondu u penzijního spoření. Ten má nabídnout klientům rizikovější investice, které ale zase mohou přinést vyšší zhodnocení. Cílem je motivovat lidi, aby více spořili.
Stavební spořitelny v prvním čtvrtletí poskytly úvěry za 22,9 miliardy korun, meziročně o zhruba polovinu více. Zároveň ale evidují meziroční pokles nově uzavřených smluv o čtyři procenta na zhruba 129 000. Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských spořitelen.
Podívejte se na nejlepší finanční produkty roku 2020, které vzešly z 10. ročníku tradiční odborné soutěže Finparáda. Odborníci zhodnotili kromě běžných účtů, hypoték či spořicích účtů také nabídku stavebního spoření, pojištění či investic.
Pandemie koronaviru měla velký finanční dopad na mnoho českých domácností. Více než dvě pětiny musely sáhnout do rodinných úspor. Přitom celá pětina obyvatel má finanční polštář na pouhý měsíc. Všechny toto alarmující údaje mají i jedno pozitivum: rapidně stoupá zájem o finanční výchovu, neboť učitelé i rodiče vidí, jak důležité je děti vést k povědomí o spoření, půjčkách či splátkách.
Češi reagují na nejistou situaci kolem toho, jaká další ekonomická opatření stát kvůli koronavirové pandemii přijme, a připravují se na příchod krize. Data, která v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), ukázala, že si obyvatelé Česka v období od dubna do června naspořili nejvíce peněz od vzniku samostatného státu v roce 1993.
Podle aktuální statistiky Asociace českých stavebních spořitelen se objem úvěrů od stavebních spořitelen meziročně zvýšil o 30 procent a počet nově uzavřených smluv o 10 procent. Na podzim nabízejí stavební spořitelny tradičně výhodné akce, které mohou nové smlouvy zlevnit o tisíce korun.
Už to není slamník, ale šuplík, knihovna nebo hrníček. Řada Čechů si stále ráda ukrývá hotovost doma. Ani pandemie koronaviru, během níž se většina plateb realizuje přes karty nebo internetové bankovnictví, to nezměnila. Ba právě naopak.
Úřad ministryně Aleny Schillerové představil na svém webu novinku - takzvaný účet dlouhodobých investic. Má jít o daňově zvýhodněný produkt, který bude podle ministerstva alternativou k penzijnímu či životnímu pojištění. Expertům se vesměs nápad zamlouvá, realizace ale podle nich nebude snadná.
Téměř 2000 lidí si stále nevyzvedlo peníze ze zrušeného druhého pilíře penzijního připojištění. Penzijní společnosti počátkem roku 2017 převedly nevypořádané prostředky na finanční úřady a doposud 1915 účastníků tohoto spoření si o ně nepožádalo. Koncem ledna 2020 činil přeplatek celkem 18,82 milionu Kč, sdělilo Generální finanční ředitelství.
Nejlepší běžný účet loni nabízela mBank, účet pro podnikatele zase Fio banka. Zlato v kategorii spořicích účtů získala Raiffeisenbank. Vyplývá to z výsledků soutěže Finparáda - Finanční produkt roku 2019, kterou pořádala společnost Scott & Rose. Odborníci hodnotili také hypotéky, pojištění či investice. Podívejte se na výsledky v jednotlivých kategoriích.
Na penzi si ve fondech spoří skoro 4,5 milionu Čechů. Peníze více než milionu z nich se přitom loni slušně zhodnotily. Naopak majitelům transformovaných fondů, tedy původního penzijního připojištění, ukrajuje z vkladů inflace.
Banky v závěru letošního roku nabídly zajímavější úročení na spořicích účtech než v minulosti. I proto se zájem o ně zvýšil a ukládá na ně peníze většina klientů, kteří je mají k dispozici. Zeptali jsme se bank na současné trendy na trhu se spořením a nabízíme zároveň přehled, jaké zhodnocení jednotlivé banky nabízejí a za jakých podmínek.
Čechům letos stouply průměrné měsíční úspory o 233 korun na 2720 korun. Podíl jejich úspor na hrubých příjmech se dlouhodobě pohybuje kolem deseti procent. Z analýzy České spořitelny (ČS) vyplývá, že velká část střadatelů (36 procent) nechává peníze na běžných účtech v bankách, přestože jejich výnosnost je v naprosté většině případů nulová.
Část seniorů má oproti jiným výhodu - vlastní nemovitost. Její prodej a přestěhování se do nájmu by mnohým z nich mohlo výrazně zvýšit standard jejich života v důchodu. Jak ale ukázal výzkum socioložky Martiny Mikeszové a jejích kolegů, čeští senioři vnímají své bydlení hlavně jako dědictví. A než přilepšit sobě, myslí na své děti.
Průzkum agentury Ipsos, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici, zkoumal názory mladých lidí v zemích V4 na finance a plány do budoucna. Lidé ve věku 18 až 25 let odpovídali na otázky, jak se jim daří po finanční stránce nebo za co nejvíc utrácejí. Z průzkumu hned v několika otázkách vyčnívají čeští respondenti: jsou největší optimisté a v zaměstnání nepovažují za nejdůležitější peníze.
