Herec Hynek Čermák působí jako charismatický drsňák, který ale zároveň vyniká intelektem a pěsti používá jen v krajních případech. Role férového boxera v novém thrilleru Stínohra mu tedy sedla jako ulitá. Před kamerou už přitom ztvárnil postavy, ze kterých mu bylo na zvracení, a přesto pro ně musel najít pochopení. O hraní psychopatů, ale i práci bodyguarda a focení aktů mluví v rozhovoru.
„Chuť a vůni koláčů máme zakódovanou z dětství a instinktivně se k ní vracíme, protože je to pro nás komfortní zóna. Lidé nestojí fronty na opulentní dorty, ale na úplně obyčejné koláče s drobenkou,” říká cukrář Josef Maršálek, porotce v soutěži Peče celá země. „Třetina jídla se vyhodí. Kvůli zdražování lidé nebudou tolik plýtvat a začnou více přemýšlet,” očekává od současné situace.
Z ruského trhu se po napadení Ukrajiny stáhla už tisícovka značek. Další desítky tam navzdory kritice i výzvám k bojkotu působí dál - některé naplno, jiné částečně. Profesor Yaleské univerzity Jeffrey Sonnenfeld vybral stovky globálních firem podnikajících v Rusku a oznámkoval je jako ve škole dle toho, jak se k bojkotu tamní ekonomiky staví. Do tohoto výběru jsme zařadili v Česku známé "pětkaře".
Podolskou vodárnu v Praze 4 navrhl ve stylu moderního klasicismu Antonín Engel a na tehdejší dobu se jednalo o velmi mohutnou stavbu. Engel, který patřil mezi představitele konzervativního křídla české meziválečné architektury, vytvořil ale více vodních staveb. Například v rodných Poděbradech nechal postavit jez a hydroelektrárnu.
„V nemocnici se člověk potká s nejrůznějšími lidmi v nejrůznějších situacích a jít tam s tím, že je nemáte rádi, by prostě nešlo. Empatie, to je výbava, bez které se tam nemůžeme vydat,” říká zdravotní klaunka Hana Malaníková. „Když jsem začínala, tak jsem myslela, že až se za mnou zavřou dveře, musí tam znít záchvaty smíchu. A byla jsem frustrovaná, že se to ne vždy podaří,” dodává.
Rebel, který věčně končí za mřížemi, ale taky intelektuál, jenž napsal několik knížek. Hrdina časosběrného dokumentu René – Vězeň svobody je člověk, kterého filmař potká jednou za život. Není tak divu, že ho režisérka Helena Třeštíková sledovala přes tři dekády. V rozhovoru vysvětluje, proč nad ním nezlomila hůl, když ji vykradl, i jak se srovnala s tím, že jeho příběh stále nedospěl k happy endu.
„Ještě před pár lety byla Ostrava podceňována, ale prochází renesancí. Vybírali jsme z několika stovek míst a chtěli jsme se zamyslet nad tím, co by dokázalo zejména mladé lidi zaujmout,” říkají Jan Dvořák a Vasilios Chaleplis, dva ze tří autorů knižní novinky 111 míst v Ostravě, která musíte vidět.
Budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy byla postavena především podle návrhu slavného architekta Jana Kotěry. Naproti měla stát i budova německé právnické fakulty, z její stavby ale sešlo.
Hraje v Národním divadle, má za sebou hlavní roli v muzikálu Lazarus i spoluúčast na scénáři představení Bezruký Frantík. Letos ho ve Zlaté kapličce čeká Shakespeare a na Kampě zase inscenace o Martě Kubišové. Přesto Igoru Orozovičovi divadlo nestačilo a s autorskými písněmi vyráží na hudební turné. V rozhovoru mluví o cestách mimo západní civilizaci, environmentálním žalu i srbských kořenech.
„Otevřou se vám skryté šuplíky, co v sobě máte. Zažil jsem na moři krásné chvíle, něco jako přiblížení se k nirváně tam bylo. Adrenalin vlastně nemám rád, tohle byl relax,” říká jachtař Michal Krysta, který strávil deset měsíců stavbou lodi a bezmála měsíc závodní plavbou přes Atlantik. „Jdu do všeho po hlavě, hned jsem se pro to nadchnul,” dodává.
„Stojíme teď na rozcestí. Buď se můžeme špatnými rozhodnutími vlády dostat do situace, kdy tady budou vznikat uprchlické tábory a s nimi i všechny negativní jevy, nebo se kabinet rozhodne více podpořit rozvrstvení uprchlíků po republice a jejich ubytování v běžných bytech,” říká Daniel Hůle z Člověka v tísni. Stát by podle něj měl podpořit střední střídu, aby uprchlíkům bydlení poskytla.
Komunitní a kulturní prostor Karnola funguje v Hranicích od září 2017. Sídlí v prostorách bývalé textilní továrny v těsné blízkosti centra města. Z bývalých sprch a šaten pro dělnice vznikl bar a kulturní sál. Žije to i venku na upraveném dvorku, kde za pěkného počasí probíhají kulturní a společenské akce. Karnola oživila občanskou společnost v Hranicích a vznikla kolem ní aktivní komunita.
Pražské Bubny jsou bývalá obec, která se v 80. letech 19. století spojila se sousedními Holešovicemi a stala se součástí tzv. Velké Prahy. Od té doby byla tato lokalita systematicky zastavována bloky činžovních nebo družstevních domů. Autory staveb byli především architekti židovského původu, kteří zde žili.
Život Rusů z velkých měst se v posledních týdnech radikálně změnil. Západní životní styl je pro ně už minulostí. Pro chudší Rusy z venkova se ale tolik věcí nezměnilo. Postupně se sice zdražuje, ale míra inflace zatím není taková, aby si uvědomili, že něco není v pořádku, uvádí pro Aktuálně.cz Jiří Just, novinář žijící v Moskvě.
Jeden je poloviční Rus, druhý poloviční Ukrajinec. Oba rapují a žijí v Brně a ruskou invazi na Ukrajině vnímají jako bratrovražednou válku, ve které všichni prohrávají. "Ukrajinci mají příbuzné v Rusku, Rusové zase na Ukrajině a teď po sobě střílejí. To je stejný nesmysl, jako kdyby Češi napadli Slováky," říkají devětadvacetiletý Jiří Veselý alias Maniak a třicetiletý Michal Michajlov v rozhovoru.
"Ministerstvo dopravy vlaky odklání do jiných krajů. Má to ovšem své limity. Když Ukrajinci úspěšně čelí invazi, tak určitě zvládnou dojet z Pardubic do Prahy. Stává se to, ale už na nádraží jim vysvětlujeme, že ubytování není," říká primátor Zdeněk Hřib. "Vycházíme z toho, že když má člověk problém s tím, že je humanitárně ubytován mimo Prahu, tak asi tu humanitární pomoc nepotřebuje," dodává.
„Samoživitelky musí chápat, že situace je teď špatná a někdo je ve frontě předběhne. Mám Šatník jeden, a ne dva. Hodně dárců zdůrazňovalo, že to chtějí dát Ukrajincům. Ne proto, že by nechtěli pomáhat maminkám v Česku, ale kvůli tomu, že ty ukrajinské přijíždějí s jedním kufrem a jinak nemají nic,” říká moderátorka ČT Nora Fridrichová.
„V gigantickém nelidském Rusku nebude pokus o demokracii nikdy úspěšný. Je to pro ně cizí slovo. Sto let se z ruské společnosti násilím vyndávaly její lepší části a to poslední lepší, co v ní zbylo, teď prchá. Tihle lidé pak mohou fungovat jinak, ale až poté, co ten jed z krve dostanou,” říká novinář Alexandr Mitrofanov, který se narodil v Sovětském svazu.
"Jsou to neuvěřitelné příběhy. Děti byly na cestě samy. Jeden z chlapců má oba rodiče na frontě. Když člověk vidí tu cestu, kterou musely absolvovat, tak se to všechno propisuje i do nás," říká principál souboru Cirk La Putyka Rosťa Novák o pomoci studentům kyjevské cirkusové školy.
„Nejsme srabi. Pomáháme uprchlíkům, posíláme peníze a státy posílají zbraně. Není to málo. Jenom to není dost. Bude nás to stát víc sil a bude to stát i životy našich občanů. Musíme počítat s tím, že i nám se budou z Ukrajiny vracet rakve,” říká bývalý novinář a podnikatel Jan Dobrovský a míní, že bychom se měli angažovat i silou.
