Jako zamyšlená dáma z portrétu malíře Hellicha a češtináři opěvovaná autorka idylického vyprávění o venkovském životě se do paměti Čechů zapsala Božena Němcová. Životní příběh nejslavnější české spisovatelky přitom skýtá řadu současných témat, od ženské emancipace až po sebepřijetí. V rozhovoru o tom mluví režisérka Lenka Wimmerová a scenáristka Hana Wlodarczyková, autorky televizní série Božena.
Dialogy, co nešustí papírem, minimum popisných pasáží a příběhy, které bez příkras odrážejí šedivou realitu dnešních párů a jejich dětí. Právě to udělalo z Petry Soukupové jednu z nejprodávanějších českých spisovatelek a nic z toho nechybí ani v její nové knize Věci, na které nastal čas. V rozhovoru autorka mluví o nespokojených vztazích, výchově mužů v Čechách i vyrovnávání se s vlastní divností.
Generace 55 plus je poslední vlna bílého muže, jejich svět má jasný řád, odsuzují zaměstnané ženy, hledání víry i příliv uprchlíků. U psaní nepřemýšlím, jestli si knihu někdo koupí, žiju příběhem, moje čtenářky ho chtějí, říká spisovatelka Barbara Nesvadbová, která vydala knihu Iluze a věnuje se také svému nadačnímu fondu Be Charity.
Pandemie dopadla nejvíc na ty nejchudší, z Afriky máme málo zpráv. Když teče do bot, každý se stará jen o sebe, nechceme se podělit, nepřijali jsme ani 40 dětí. Nechceme slyšet o likvidaci přírody, říká spisovatelka Pavla Jazairiová, která vydala sbírku postřehů Z Etiopie a odjinud. V Africe pozoruji běžný život, jezdím autobusem, touha pětiletého dítěte je všude na světě stejná, dodává.
Brazílie je pro Markétu Pilátovou druhým domovem. Před 12 lety odjela na jihovýchod země učit česky potomky československých emigrantů a někdejších zaměstnanců Jana Antonína Bati. Z několikaměsíční návštěvy se stalo osudové setkání, které prostupuje tvorbou české spisovatelky a překladatelky dodnes. O nové dětské knížce i životě brazilských Čechoslováků vyprávěla Aktuálně.cz.
Konflikt mezi matkou, která chce všemu vnutit řád, a dcerou toužící po svobodě. To je námět nové knihy Petry Dvořákové Vrány. Spisovatelka se v ní do obou postav vžívá se stejnou empatií, s jakou v románu Dědina nahlédla do myšlení pevně zakořeněných starších obyvatel české vesnice a jejich mladších potomků přejímajících městský životní styl. O generačních propastech mluví i v rozhovoru.
