Za úspěšnou mezinárodní fotosoutěží Pohlednice z mého vesmíru stojí knihovna v maličké obci Mokré v podhůří Orlických hor a zdejší knihovnice a kronikářka Dagmar Honsnejmanová, alias Bludička Mokřinka. Podívejte se na ukázku ze soutěžních snímků.
Oddělení kosmické fyziky na Akademii věd ČR ve spolupráci s časopisem Vesmír stojí za výzvou nazvanou Telefonát z Marsu, jež láká všechny pozemšťany, aby nahráli svůj vzkaz, který by měl jako první poselství ze Země zaznít z povrchu Marsu. Český národ recesistů se vydal svou cestou. Místo vzletných frází si pomáhají Pelíšky či E.T. - Mimozemšťanem.
Před startem amerického teleskopu Kepler 7. března 2009 znalo lidstvo pár stovek planet, díky Keplerovi jich nyní zná tisíce. Asi na třicítce z nich by mohl být život. Objevil také planety, které obíhají kolem dvou hvězd, nebo planetu, kde rok trvá 704 dní.
Tým vědců zachytil koncem února pomocí havajského teleskopu hvězdnou erupci, která je desetmiliardkrát silnější než ta sluneční. Historický objev může výzkumníkům pomoct zodpovědět otázky o původu planet i Slunce. "Je to jeden ze způsobů, jak odpovědět na přetrvávající otázky lidstva o prostoru, času a vesmíru, který nás obklopuje," říká astronom Steve Mairs.
Robot Opportunity vypátral stopy vody na Marsu. Svou misi protáhl o 15 let, po planetě ujel maraton, zkoumal a fotil. Teď rozdýchává písečnou bouři.
Svět ji zná jako "matku Hubbleova teleskopu". V NASA se stala první ženou na vedoucí pozici a rozjela zde v roce 1959 celý astronomický program. Nancy Romanová zemřela 26. prosince 2018 v 93 letech. Pracovala i po devadesátce, snažila se hlavně motivovat dívky, ať mají odvahu do studia astronomie.
Americká sonda InSight, která je vůbec prvním strojem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, v pondělí 26. listopadu úspěšně přistála na rudé planetě. Popularizátor kosmonautiky a redaktor webu Kosmonautix Dušan Majer v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem bude mise sondy na rudé planetě jedinečná.
Svět má další meteorit s rodokmenem, o kterém vědci vědí, odkud ze sluneční soustavy k Zemi přiletěl. Zařadil se tak ke zhruba třiceti dalším a neoficiálně se zatím jmenuje Renchen. Meteority z tohoto pádu se našly na území Německa díky českým vědcům z Astronomického ústavu. Ti vypočítali, kam spadne, díky analýze záznamů, které pořídily přístroje v české a německé části Evropské bolidové sítě.
V kosmické lodi Sojuz, jež u Mezinárodní vesmírné stanice čeká, aby 4. října dopravila část posádky zpět na Zemi, byl nalezen otvor způsobený vrtačkou. Mohl vzniknout buď v ruské továrně, nebo až ve vesmíru. S pozoruhodnou teorií přišel ruský deník, jenž tvrdí, že díru vyvrtali Američané, aby si vynutili dřívější odlet.
Alyssa Carsonová je nejmladší členkou speciálního týmu, který NASA připravuje na cestu k Marsu a na osidlování rudé planety. Svou nevšední životní dráhu započala již v sedmi letech. Od té doby absolvovala nespočet exkurzí a tréninků hned v několika vesmírných centrech.
V rámci projektu Do kosmu s krtkem 2018 mohly děti poslat dotaz americkému astronautovi Andrewovi Feustelovi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Organizátoři akce vybrali osm nejlepších a ty na palubu doručili. Feustel bude na dotazy odpovídat v průběhu prázdnin, my jsme otázky zobecnili a konfrontovali s nimi odborníka na kosmonautiku a šéfredaktora oblíbeného blogu Kosmonautix Dušana Majera.
"Byl to tehdy student Oxfordu, chodil, i když špatně. Dnes se zpětně stydím, kolik dlouhých kilometrů jsem ho vláčel po Praze, navzdory jeho handicapu," vzpomíná český vědec Kamil Wichterle na své setkání s tehdy ještě nepříliš známým Hawkingem.
Se stále intenzivnějším pronikáním člověka a jeho přístrojů do vesmíru se řeší i ochrana před přenosem mikrobů. Nejde už jen o kontaminaci vesmírných těles pozemskými mikroby, ale jako sci-fi přestává vypadat i představa zavlečení mimozemských mikrobů na Zemi. Pakliže nelze vyloučit život na Marsu, byť třeba již dávný, vzorky z rudé planety mohou být velmi nebezpečné.
Americký astronaut Andrew Feustel si při každé vesmírné misi s sebou bere na oběžnou dráhu kolem Země předměty spojené s Českou republikou. Jeho manželka Indira Devi Bhatnagarová má totiž české a indické kořeny. Podívejte se, jaké "české" věci se již podívaly do vesmíru.
Když mu bylo 21 let, lékaři u něj zjistili neléčitelnou nemoc nervových buněk a dávali mu dva roky života. Britský astrofyzik Stephen Hawking se dožil 76 let a stal se nejznámějším vědcem současnosti, autorem bestsellerů i popkulturní celebritou. O jeho přínosu hovořil deník Aktuálně.cz s Lukášem Grygarem.Syn astrofyzika Jiřího Grygara přeložil knihy, jež Hawking vytvořil s dcerou Lucy.
Američané vypustili v roce 1977 sondy Voyager 1 a Voyager 2, aby prozkoumaly vnější planety sluneční soustavy. Všechny ty klasické snímky plynných obrů Jupiteru a Saturnu a jejich měsíců, které známe z encyklopedií a učebnic, pořídila tato dvojčata.
Ruský kosmický program nezažívá v posledních letech zrovna nejšťastnější období. Navíc za četné nezdary může často až nepochopitelná nedbalost. "Vědci naprogramovali urychlovací raketový stupeň Fregat pro start z jiného kosmodromu, což je bizarní," konstatuje Pavel Toufar k listopadové blamáži, kdy Rusové zbytečně přišli o svou velkou družici a 18 menších satelitů Američanů, Kanaďanů či Japonců.
Podle agenturních zpráv z minulého týdne Američané odepsali svou špionážní družici. Neoddělila se prý od rakety a satelit je poškozen či spadl do moře. Odborník na kosmonautiku Pavel Toufar však nabízí jiný pohled: zpráva o údajné zkáze tajné špionážní družice je nejlepší způsob, jak její činnost skutečně udržet v utajení.
Janu Lukačevičovi je 26 let, nedávno odpromoval na ČVUT, nyní pracuje v Oddělení kosmické fyziky na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Již několik let spolupracuje s NASA, s níž vyvíjí nový typ 3D tisku. Díky němu si astronauti letící na Mars budou moci vytisknout náhradní díly či nářadí. Pracuje také pro Evropskou vesmírnou agenturu, u ní vyvíjí anténu na detekci blesků pro marsovský modul.
23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
