Pavel Majer je vedoucí týmu pro vývoj léků z Ústavu organické chemie a biochemie AV. Jejich látka DRP-104 by se mohla stát budoucí nadějí v léčbě rakoviny. Dostala se totiž do fáze klinického testování. K uvedení ověřeného léku na trh je ještě daleko. Společný tým českých a amerických vědců nyní vyvíjí záložní látky, kdyby tato selhala. A přemýšlí, jak se s látkou dostat do těžko dostupného mozku.
Ve druhé polovině září se podařilo něco mimořádného. Lékaři v motolské nemocnici zachránili dvouměsíčního chlapečka Daníka, u něhož se náhle objevily závažné poruchy srdečního rytmu - fibrilace komor. Stal se nejmladším pacientem v historii Česka, jemuž byl při kardiochirurgické operaci implantován defibrilátor. Dosavadní prvenství patřilo desetiměsíční dívce. Chlapce už z nemocnice pustili.
Česká expedice Neuron Dzamba Ya Lobi ("Prales zítřka") od srpna 2019 monitoruje vliv člověka na přírodu a zvířata střední rovníkové Afriky, kde se nachází jedna z posledních afrických divočin. Pralesy tu drancují mezinárodní firmy těžařů a dřevařů, vzácnou faunu místní vyjídají. Boj o záchranu africké divočiny ale ještě není prohraný, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz zoolog Tomáš Jůnek.
Český biolog Jiří Friml se zabývá rostlinným hormonem auxinem, který z rostlin dělá organismy odolnější, než jsou lidé. Přitom původně studoval chemii, o biologii rostlin nevěděl nic a v německém institutu byl zpočátku za exota. Pochází z malé moravské obce, z rodiny, kde nikdo neměl vysokou školu a jejich představou bylo, že bude spíše jezdit s traktorem než studovat. Nyní je světovou špičkou.
Drastická mutace je pro člověka i většinu živočichů neslučitelná se životem. Mnohým rostlinám však nejen neškodí, ale naopak přispívá k jejich úspěšné evoluci. Mutace se navíc týká většiny plodin důležitých pro nakrmení lidstva. I proto je jejich výzkum tak důležitý a nyní se dočkal i evropského grantu pro začínající vědce. Získal ho mladý biolog Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty UK.
Rakovina slinivky je nejzákeřnějším onkologickým onemocněním. Dlouho se neprojevuje, načež rychle a silně udeří. Na léčbu již bývá pozdě, 95 procent pacientů umírá, nejčastěji do roka. Nyní však vědecký tým profesora Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické na Univerzitě Pardubice vyvinul spolehlivou metodu, díky níž by mohli pacienti získat šanci na brzké zachycení nemoci.
Evropská výzkumná rada udělila startovací granty pro špičkové mladé vědce z celé Evropy. Je mezi nimi i biolog Marek Mráz z Masarykovy univerzity, jenž chce se svým týmem přijít na účinnější léčbu leukémie.
Současná věda se dívá na alchymii skrz prsty. Jenže byli to právě oni, kdo objevil celou řadu látek, vynalezli základní chemické postupy a vyrobili první chemické přístroje či nádobí. Zasloužili se také o medicínu, fyziku, přírodovědu či metalurgii. Vydejte se po stopách tajemných alchymistů, tak jak je zachytila aktuální výstava Přírodovědecké fakulty UK "Cesta spravedlivá od alchymie k chemii".
Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.
"Termiti se dokážou rozhodnout k sebeobětování a spáchají cílenou sebevraždu tak, aby ochránili své příbuzné. Stává se to pouze v bezvýchodné situaci, kdy již není šance na vlastní přežití," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz entomolog Jan Šobotník, mezinárodně uznávaný odborník na stavbu a funkci hmyzího těla.
"Když se mi v Německu rozbila vývěva, došel jsem si do sklepa pro novou. V Česku musím zastavit výzkum a vyhlásit výběrové řízení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz fyzik Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Na unikátním přístroji zkoumá, jak vznikají složitější molekuly ve vesmíru či jak dochází k ničení ozónu.
Švýcar Jacques Dubochet (75), Američan německého původu Joachim Frank (77) a Brit Richard Henderson (72) vyvinuli zobrazovací metodu, díky níž můžeme u živých vzorků dohlédnout až k samotným atomům. Královská švédská akademie prohlásila, že jejich kryoelektronová mikroskopie posunula biochemii do nové éry. Podívejte se proč.
V neděli uplynulo osm let od smrti jednoho z nejvýznamnějších českých vědců historie, chemika Antonína Holého. Z jeho práce doslova žijí desítky milionů lidí, svými objevy značně přispěl k výrobě řady léků pomáhajících proti nemocím, jako je žloutenka typu B nebo AIDS.
Záběry z fotopasti v Broumovském výběžku odhalily, že se zdejším vlkům narodila nejméně dvě mláďata. Vlkům se v Česku daří. Občas rády zavítají do blízkosti lidských obydlí, člověk z nich však nemusí mít strach. "Mnohem větším nebezpečím jsou volně pobíhající psi, ti mají ročně na svědomí desítky zranění," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz biolog Miroslav Kutal z Hnutí DUHA
Většinu profesního života byl dr. Otomar Kříž zaměstnán jako vědecký pracovník v Ústavu anorganické chemie. S převratem v roce 1989 přišly nové možnosti a on po padesátce založil s dalšími kolegy firmu na výrobu chemických sloučenin. Zatímco s chemií měl bohaté zkušenosti, coby podnikatel byl naprosto nezkušený.
Kantorem se Ivan Sedlák stal až ve 32 letech. Nakonec ale učil téměř padesát let. Většina jeho profesního života je spjata s prestižní pražskou chemickou průmyslovkou, známou jako "Křemencárna". V osmdesáti letech se stal Zlatým Ámosem, v 81 letech definitivně skončil s výukou.
