Češi si v souvislosti s rokem 1968 nejčastěji připomínají srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR, od níž letos uplyne 50 let. S historikem Františkem Emmertem jsme rozmlouvali o jeho novém doplněném vydání knihy Rok 1968 v Československu.
Okupace sovětskou armádou před devětačtyřiceti lety neohnula jen miliony páteří. Způsobila smrt stovkám lidí.
V noci na 21. srpna 1968 vstoupila na území tehdejší Československé socialistické republiky vojska Varšavské smlouvy. Byla to reakce na nesouhlas Sovětského svazu s reformními plány Alexandera Dubčeka, který si přál stvořit "socialismus s lidskou tváří". Sovětské jednotky do republiky dorazily na základě oficiální žádosti pětice vysokých představitelů KSČ. Čtenářům odpovídal historik Prokop Tomek, který v letech 1996-2007 pracoval v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Až po několika desetiletích se někteří lidé odhodlali mluvit o utrpení, které zažili v roce 1968 ve svých rodinách, a o konkrétním průběhu tragických událostí, při nichž zahynuli jejich blízcí. Nyní příběhy obětí zpracovali autoři z Vojenského historického ústavu v publikaci Okupace 1968 a její oběti. Přinášíme výběr z obrazového materiálu a připomínku několika tragických osudů ze dnů po obsazení Československa našimi "spojenci".
Vždy se snažil být co nejblíž dobré fotce. Pro dobrý snímek přespával ve spacáku, kvůli cestování za svými tématy se naučil minimalizovat osobní potřeby. O svém životě, o čekání na dobrou fotografii a také o ceně lidské svobody hovoří v novém dokumentu světově uznávaný fotograf Josef Koudelka. ČT art ho uvede ve středu 18. ledna.
Věra Čáslavská byla nejúspěšnější československá olympionička, která ve sportovní gymnastice získala 7 zlatých a 4 stříbrné olympijské medaile, 4 krát se stala mistryní světa a 11 krát vybojovala titul mistryně Evropy. Po sovětské okupaci v roce 1968 byla perzekuována pro své politické postoje. Po roce 1989 se stala významnou funkcionářskou českého/československého a mezinárodního olympijského výboru.
V roce 1996 natočila dokumentaristka Olga Sommerová o fenomenální sportovkyni portrét pro cyklus GEN. Pak se třináct let neviděly. V roce 2009 ji Věra Čáslavská kontaktovala a v humorné nadsázce jí nabídla, zda by nenatočily její rekviem. Nakonec vznikl úspěšný celovečerní film Věra 68. Při natáčení se obě ženy spřátelily. Na dotaz, jaký odkaz Věry Čáslavské by si měl český národ nést ve své paměti, Sommerová říká: "Její statečnost odolat ďáblovi, který nabízí prebendy a lepší život, a raději si zachovat svoji čest a čisté svědomí." Na závěr rozhovoru pro Aktuálně.cz apeluje na Čechy: "Nesmíme zapomínat na své hrdiny, nemáme jich mnoho."
Nevinná rekonstrukce chodby u vstupních dveří se změnila v dobrodružný zážitek Petru Soukupovi, který opravuje dům ve Staré Boleslavi. Když sundal staré dřevěné obložení, objevil pod ním vzkaz svého dědy o tom, jak okupační vojska ničí naši zem a přání, aby ti, co vzkaz objeví, už prožívali lepší časy.
Fotograf Jan Jindra dokumentoval osm měsíců odsun sovětských vojsk v roce 1991. Jako oficiální fotograf parlamentní komise, kterou vedl Michael Kocáb, se dostal do všech zákoutí vojenského prostoru v Milovicích. Zhruba 180 snímků vyšlo při příležitosti 25. výročí odsunu sovětských vojsk v publikaci s názvem Heavy Metal Milovice.
Ruské bombardéry jsou bezmála dva týdny v akci nad Sýrií. Podívejte se, kde všude v uplynulých desetiletích zasahovala sovětská, potažmo ruská armáda. Výčet není úplný, zahrnuje jen větší a podstatnější intervence. NDR, Maďarsko, Kubu, Československo, Angolu, Afghánistán, Tádžikistán, Gruzii, Ukrajinu a Sýrii.
V roce 1968 Rusko okupovalo Československo tanky, dnes ho "okupuje" propagandou. Rozhovor Aktuálně.cz s polským novinářem a bohemistou Aleksandrem Kaczorowským.
Jak spolu souvisí sovětská okupace Československa z roku 1968 a ruská okupace Krymu, respektive vojenská operace na východní Ukrajině? Změnilo se něco ve vnímání Rusů a přístupu Kremlu?
Na Václavském náměstí v Praze se konala akce připomínající oběti sovětských a ruských okupací zvaná U nás pomáhali taky. Událost pořádal Člověk v tísni a zúčastnil se jí i předseda Krymských Tatarů.
Každý rok si 27. června připomíná Česká republika Památku obětí komunistického režimu. Člověk v tísni začíná už popáté bojovat proti ztrátě paměti.
Odborníci se shodují, že dokument, který na konci května odvysílala ruská státní televize, značně zkresluje události ze srpna 1968.
Komentář Martina Fendrycha: Sovětská lekce z 21. srpna 1968 tuzemský lid moc nepoučila. Po léta nebyl vychováván ke svobodě a je to znát. Vývoz sýrů je pro nás důležitější než obrana demokracie.
Poprvé byla zatčena v roce 1969, když protestovala proti sovětské invazi do tehdejšího Československa.
Sovětští špioni se v roce 1968 pustili do sabotážní akce proti Pražskému jaru. Cílili na šéfy médií, Univerzitu Karlovu, nekomunistické strany a na výrazné osobnosti kulturního a společenského života.
Glosa Martina Fendrycha: Český ministr obrany Stropnický si plete okupační vojska Varšavské smlouvy z roku 1968 se spojeneckými vojáky Severoatlantické aliance, jejímiž jsme členy.
Templetonovou cenou byl odměněn za budování náboženské a kulturní svobody i na mezinárodní úrovni.
