Země bývalého východního bloku zvládly pandemii covidu-19 podle počtu mrtvých na milion obyvatel nejhůře na světě. V první desítce zemí s nejvíce úmrtími je Česko, Maďarsko nebo Slovensko. Podle sociologa Daniela Prokopa za tím mohou stát sociální aspekty typické pro země východní Evropy. "Myslím si, že jsme hodně podcenili, na kolik je epidemie problém společenský," říká Prokop pro Aktuálně.cz.
Co nastane po rozvolňování a ovlivní nás rok s koronavirem trvale? Český sociolog a politolog ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a šéfredaktor Sociologického časopisu Ondřej Císař se v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyjadřuje k současnému stavu společnosti. Podle něj vláda koná nepředvídatelné kroky, které ve veřejnosti šíří zmatek. Další zpřísnění opatření už by lidé nerespektovali, varuje.
Těsně předtím, než budou poslanci řešit reformu exekucí, která může rozbít byznys velkých vymahačů, vydala agentura STEM/MARK průzkum veřejného mínění. Plyne z něj, že Češi takovou reformu odmítají. Průzkum platila Česká asociace věřitelů. Část expertů upozorňuje, že výsledky průzkumu ovlivnily návodné otázky. Jeho vydání před sněmovním jednáním označuje za nátlakové i profesní organizace SIMAR.
Česká společnost není zlomená a situaci, která v ní panuje, nepovažuju za výjimečnou. Podobné protesty na obou stranách, ať už v tom smyslu, že opatření jsou přehnaná, nebo naopak nedostatečná, se objevují v každé zemi. Za nedůvěrou Čechů ve vládu nestojí jen jedna chyba, šlo o sled událostí, říká pro Aktuálně.cz Martin Buchtík, sociolog a ředitel výzkumného centra STEM.
Demonstrace jsou projevem frustrace, je namístě snažit se motivaci lidí pochopit. Těch, kteří jsou proti opatřením i vládě, je asi 8 %, zhruba 60 % s omezeními souhlasí, říká sociolog z CVVM Matouš Pilnáček. Postoj lidí, kteří už přijdou na demonstraci, je složité změnit. Je fascinující, jak rozšířená je tu důvěra v konspirační teorie v souvislosti s covidem, jsou to desítky procent lidí, dodává.
Rok 2020 přinesl do české společnosti řadu novinek. Od výuky na dálku přes častější práci z domova po izolaci. Ukázal také, že Češi se dokážou v době krize semknout a spolupracovat napříč obory. „Je tu spousta šikovných a kreativních lidí. Řada českých nápadů a řešení byla celosvětově konkurenceschopná,“ říká v rozhovoru ředitel Sociologického ústavu Akademie věd ČR Tomáš Kostelecký.
Legenda české fotografie Jindřich Štreit vydal novou knihu, nazvanou Village People. Anglický název je namístě, publikace zobrazující život na vesnici v letech 1965 až 1990 je totiž několikajazyčná a vydalo ji zároveň německé nakladatelství Buchkunst a český Kant. Kniha objevuje mnoho dosud nepublikovaných Štreitových fotografií.
Minimální důstojná mzda je částka, za kterou lidé pracující na plný úvazek zvládnou při stávající hladině cen pokrýt výdaje za všechny běžné věci. V letošním roce tato mzda stoupla na 32 438 Kč hrubého, respektive 37 987 Kč hrubého pro Prahu. Vypočítali ji sociologové z Platformy pro minimální důstojnou mzdu a experti z Nadace Friedricha Eberta.
Obavy lidí až v poslední době stouply k dubnovým číslům. Podzim se liší tím, že za obavami zaostávají dobrovolná opatření a omezování kontaktů, říká sociolog Daniel Prokop, který se podílí na výzkumu Život během pandemie. Lidé, kteří by nejraději nechali koronavirus projít společností, podceňují rozsah problému a nedokážou si představit exponenciální růst. Nevyužitou šancí je home office, dodává.
Předlistopadový režim, který v Československu udupal politická práva, zároveň výrazně přispěl k rovnoprávnosti žen. Ty od 50. let mohly legálně chodit k interrupcím nebo se mohly nechat rozvést. Jako důvod rozvodu navíc ženy čím dál častěji zmiňovaly neuspokojivý sex. Komunismus totiž nečekaně osvobodil také lidskou sexualitu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom mluví socioložka Kateřina Lišková.
V on-line prostředí se neumí nebo nemůže pohybovat relativně velká část lidí světa. Příčinou je mnohde špatný přístup k internetu, finanční nedostupnost techniky i nedostatek dovedností. Ovlivňuje to však nejen schopnost lidí prosadit se na trhu práce, ale v konečném důsledku třeba i volební výsledky. Příchod pandemie tak dle studie technologické firmy Cisco podtrhl zrod nové sociální propasti.
Koronavirus dopadá negativně více na ženy, hlavně na samoživitelky, spousta vypadla ze systému, pokud vláda nezavede opatření, může to být pro ně likvidační a mít fatální dopady i na děti, říká socioložka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR Alena Křížková. Dodává, že péče je v této krizi zásadní, mělo by dojít k většímu platovému i společenskému uznání těch, kteří ji zajišťují.
Nouzový stav v Česku stále trvá, každodenní život se ale pomalu vrací k normálu. Debatuje se o tom, co přijde po pandemii a jestli strach z viru vystřídají obavy z ekonomické krize. Sociologové Tereza Stöckelová a Stanislav Holubec z Akademie věd ČR se shodují, že pandemie přinutí lidi zamyslet se nad věcmi, které dlouho opomíjeli.
Když ve své nedávno vydané knize Slepé skvrny sociolog Daniel Prokop odsuzuje metafory jako mor politiky, má do jisté míry pravdu: spousta přirovnání klame. Název Slepé skvrny vyjadřuje, že veřejná diskuse v Česku se vyhýbá tématům, vůči nimž jako bychom byli slepí – tak, jako lidské oko nevnímá část zorného pole.
Politikům chybí odvaha, neodhodlali jsme se ke změně zdanění, jsme extrémně zaměření na práci, nedaníme majetek a nesnižujeme nerovnosti, říká sociolog Daniel Prokop, který vydal knihu Slepé skvrny. Vzdělání je hodně závislé na tom, kde se narodíte, ve školství chybí ročně 40 miliard, ztrácíme talenty. V Česku je 140 škol, kde je většina Romů, i v Praze je segregovaných škol pět, upozorňuje.
Společnost není rozdělená na dva tábory, je spíš rozmělněná. V hledání extrémů se ztrácí to, že velká část lidí stojí někde uprostřed a chce hledat kompromisy, míní Martin Buchtík, ředitel STEM a spoluautor výzkumu pro Český rozhlas. Ten ukázal, že společnost tvoří šest sociálních tříd - od zajištěné až po strádající. Překvapilo mě velké zastoupení ohrožené třídy, říká sociolog.
Zveřejněná zpráva auditorů Evropské komise, podle které by Česko mělo zaplatil téměř půl miliardy korun za dotace převážně pro firmy z koncernu Agrofert, neoslabí podporu premiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog Jan Herzmann. Nezanedbatelná část Čechů podle něj nevnímá zneužití evropských peněz až tolik negativně.
Premiér neustále mění své výroky, šéf Senátu se chlubí obtěžováním žen, prezident zase propaguje svůj specifický životní styl a volá po likvidaci novinářů. Co to dělá s veřejným prostorem a Čechy? Konfrontovali jsme specifické chování tří nejvyšších státních představitelů s odborníky a požádali je o hodnocení, nakolik mohou být pro českou společnost tyto jejich hlasitě zastávané normy nežádoucí.
Chápal džihád jako úsilí o to, aby byl svět lepším místem k životu. Tak vzpomíná sociolog Karel Černý z Univerzity Karlovy v Praze na imáma Samera Shehadeha, který je po nedávném zadržení v cizině ve vazbě a čelí obvinění z podpory terorismu. Černý má jako jeden z mála představu o tom, jak imám smýšlel, neboť se muž zúčastnil jeho univerzitního výzkumu.
Měnovou unii podle průzkumu Evropského parlamentu podporuje sedmdesát sedm procent obyvatel eurozóny, což je nejvíc od začátku měření. Tuzemská bilance je opačná - tři čtvrtiny občanů Česka jsou proti euru. Příčiny českého odporu popisuje v rozhovoru sociolog Daniel Prokop.
