Pětadvacetiletý jihokorejský student Hwang Hyeon-dong žije v hlavním městě Soulu v kóji o rozloze pouhých 6,6 čtverečního metru. Měsíčně za ni platí 350 tisíc wonů, zhruba necelých sedm tisíc korun. Uvnitř malého prostoru, ve kterém je těžké se mezi rozestavěným základním nábytkem i otočit, sní o lepším životě.
Smajlíky v konverzaci jsou známkou hlubší konverzace a lidé, kteří je používají, mají více sexu. Zjistil to tým amerických vědců, který provedl výzkum na vzorku 5000 dobrovolníků.
Ministerstvo financí zvažuje změnu ve vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu, po roce 2021 by podle ní žadatelé mohli čerpat na projekty peníze pouze zpětně. Nyní příjemce dotace nejdřív obdrží z národních peněz zálohu, kterou utratí a vyúčtuje. Až poté žádost o proplacení odesílá ministerstvo do Bruselu, evropské peníze pak putují do státního rozpočtu.
Pane premiére Babiši a paní ministryně financí Schillerová, máte plán „B“, až všechny služby lidem v nouzi padnou? Až nastane sociální kolaps? Nebo snad plánujte financovat organizace zaměřené na prevenci ze svého? Když dopustíte, aby padnul neziskový sektor, ponesete zodpovědnost, že se zhroutí stát, říká Rut Kolínská, zakladatelka hnutí mateřských center v České republice.
V keramické dílně Centra sociálních služeb na zámku Tloskov visí cedulka, na které je napsáno: Netlač řeku, teče sama. "Podle mě přesně vystihuje tamní život," říká fotograf Jan Jirkovský, který pracuje na dlouhodobém dokumentu o lidech s mentálním, fyzickým a kombinovaným postižením, kteří v centru žijí. Na snímky, které vznikly v rámci jeho dokumentu, se můžete podívat ve fotogalerii u tohoto článku.
V komnatách, v nichž v dobách dávno minulý pobývali šlechtici, dnes žijí senioři, zdravotně postižení i opuštěné děti. Jde o relikt minulého režimu, který se ani třicet let od sametové revoluce nedaří zcela vymýtit. Péče o nejslabší jedince společnosti se přitom už léta u nás i ve světě ubírá jiným směrem – namísto velkokapacitních institucí by lidé měli žít v komunitnějších zařízeních či ještě lépe doma. Podívejte se, jak zámecké ústavy a domovy vypadají.
Polsko pozvolna upouští od těžby uhlí. Země je přitom na "černém zlatě" stále závislá. Jedním z uzavřených dolů je jeden z nejstarších v Polsku - šachta Wieczorek, která se nachází nedaleko Katovic poblíž českých hranic. Podívejte se, jak místo nyní vypadá.
Představte si na okamžik, že jste neslyšící. Máte svatbu. A ze zákona povinnost, že na ní musíte mít tlumočníka. Kdo ho ale zaplatí? Budete ho platit vy jako neslyšící? Copak můžete za to, že jste neslyšící? Neslyšící, nedoslýchaví nebo ohluchlí mají v zákoně deklarováno právo na komunikaci ve svém komunikačním kódu – například ve znakovém jazyce. Přesto ale neexistuje žádná vyhláška, která by stanovila, kdo má odpovědnost za naplňování tohoto zákona. Dvacet let se jako Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v České republice snažíme o změnu. Bohužel neslyšíme. A proto nejsme slyšeni, říká Šárka Prokopiusová.
Dvojice výzkumníků z univerzity v Sydney přišla se způsobem, jak se nekonečných pochybností částečně zbavit. Radí soustředit se pouze na daný úkol a ostatní myšlenky si zakázat.
Vesnice La Estrella ve španělských horách zeje prázdnotou. Už přes 30 let v ní žijí jen dva obyvatelé. Jedinou společnost jim dělá pouze dvacet koček a pes. Juan Martin Colomer a jeho manželka Sinforosa Sanchoová jsou ale spokojení.
Neobyčejný kalendář plný člověčenství. Tak by šlo charakterizovat první nástěnný kalendář Charity Nový Hrozenkov, který mohl vzniknout především díky fotografiím Josefa Vrážela (1966).
Daňová sleva na první dítě se zvýší, nárok na dětské přídavky se rozšíří a zlepší se i pravidla pro čerpání rodičovského příspěvku.
Prahou prošel skromný průvod za podporu zákona o sociálním bydlení. Ten sice měly všechny koaliční strany v programu, ale v platnost ho nakonec neuvedly, ačkoliv je připravený. Desítky tisíc lidí v hmotné nouzi tak musí čekat na příští vládu, jestli nejen že slíbí, že bude líp, ale i to dodrží. Přitom ne, že by stát hlasy volajících po podpoře bydlení pro chudé neslyšel - na shromáždění bylo přítomných skoro stejně policistů jako demonstrujících, píše ve svém fotoblogu Jakub Plíhal.
Kevin V. Ton fotografuje život v ulicích a lidi na periferii. "Mám pocit, že je potřeba zaznamenat a ukázat, jak se také žije v dnešní době," říká. V uplynulém roce za své snímky získal nominaci na Czech Press Photo v kategorii Problémy dnešní doby a nedávno i 1. cenu v kategorii Problémy Prahy v rámci výstavy 21. ročníku Praha Fotografická.
Děvče, které od dvanácti let dřelo v asijské textilce a pak ho prodali do nevěstince. Malé děti, kterým utekli rodiče, protože dál nechtěli žít chudým vesnickým životem. To jsou jen jedny z mnoha příběhů, které zachytili profesionální reportéři, nominovaní do finále největší fotosoutěže světa. Podívejte se na snímky, které jsou opravdu ze života.
Jaroslav Kučera (70) říká, že má rád na fotografování drsné počasí. A také má rád před objektivem drsné lidi. Když fotil v pohraničí, přidalo se k tomu ještě drsné životní prostředí a také krajina, jejíž malebnost se tvrdě střetává s průmyslem a lidskou bezohledností. To vše se odráží v Kučerových fotografiích na výstavě, kterou připravilo pražské Czech Photo Centre.
Školy nefungují a nemohou fungovat jako dřív, říká ve své nové knize Co je nového ve vzdělávání Tomáš Feřtek. V současnosti se po lidech požaduje daleko větší míra seberozhodování, se kterým však školy neumějí pracovat, a více než na rozvoj schopností žáků se zaměřují na jejich poslušnost. Feřtek přiznává, že by nedělal žádné velké reformy: "Pouze bych podporoval učitelskou profesi, a to zejména na druhém stupni základních škol, kde máme největší problém." V rozhovoru rovněž upozorňuje, že se nemůže vzdělávání v Česku zobecňovat, mnoho škol už se novými metodami řídí. "Ty školy jsou tak různé, že cokoliv řeknete, je zároveň pravda a zároveň lež," dodává.
Důvodem je skutečnost, že řada činů se odehrává za zdmi ústavů, do kterých nikdo nevidí. Senioři se odtud často nikam nedovolají, tvrdí pracovníci organizace Život 90.
Podobných sociálních podniků, které zaměstnávají lidi s postižením, působí v Česku kolem dvou stovek. Řada z nich začíná být soběstačná.
U mužů jsou mnohem častěji příčinou závislosti na drogách, alkoholu nebo hracích automatech. Vyplývá to z průzkumu Armády spásy.
