V polovině 20. století sexuologové razili jako recept na spokojené manželství, aby se partneři brali z lásky a vzájemně si v domácnosti pomáhali. Říká to Kateřina Lišková z Historického ústavu Akademie věd ČR. Jedině v takovém rovnocenném partnerství podle nich ženy dosahovaly orgasmu.
V roce 1922 vznikla "říše zla", jak Sovětský svaz nazval někdejší americký prezident Ronald Reagan. SSSR fungoval 69 let a nynější ruský prezident Vladimir Putin, který invazí na Ukrajinu rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, označil rozpad za největší geopolitickou katastrofu 20. století. Podívejte se na střípky ze života v tomto státě.
Fronty na ovoce, maso, jízdní kola i zájezdy. Řada lidí čekajících na vytoužené zboží se stala jedním ze symbolů socialismu v Československu. Něco jako široký výběr sortimentu neexistoval. Zákazníci brali často to jediné, co v obchodech našli, protože zboží přicházelo v omezeném množství.
Fotografie Bohdana Holomíčka jsou neobyčejnou vizuální kronikou našich životů. Zachycují běžné okamžiky, třeba fotografova tátu, jak pije vodu z lesní studánky, i události, které se zapsaly do historie - jako byl rok 1968. Nakladatelství Torst teď připravuje jeho novou knihu, která zachycuje roky naděje i roky šedivého úpadku, tedy šedesátá a sedmdesátá léta. Ponese jméno Album 1958–1977.
Rok 1989 byl pro země východního bloku zlomový. Komunistický režim v naprosté většině z nich padl, někde za poklidných, jindy poněkud krvavějších okolností. Byl to pro mnohé poslední rok, kdy nemohli volně cestovat nebo si koupit bez problémů některé z modernějších západních aut. Jak to na silnicích nejen v Československu pár měsíců před pádem železné opony vypadalo, si připomeňte v galerii.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Kdo vyrůstal za socialismu, jistě si pořád živě vybavuje, jak snídani zapíjel Grankem, k svačině baštil "jedině pramen zdraví z Posázaví" a po škole před kamarády frajeřil bublinami ze žvýkaček Pedro. O tom, že potraviny z předrevolučních časů Čechy dodnes naplňují nostalgií, ostatně svědčí popularita retro týdnů v tuzemských supermarketech. Zavzpomínejte na pamlsky ze svého dětství.
Pondělí 8. června 1970. Řídící věž letiště v Karlových Varech povolila start letadlu Iljušin IL-14 na vnitrostátní lince do Prahy. V čase 10.26 stroj vzlétl. Na palubě byla tříčlenná posádka, 24 cestujících a dvě děti. Uběhlo jen několik málo minut. Ve vzdušném prostoru nad Žluticemi východně od Karlových Varů náhle do pilotní kabiny vtrhli dva mladíci s pistolemi.
Nejvyšší soud minulý týden zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, tehdejšími máničkami, kteří v roce 1966 dostali trest za účast na protestu proti akci Veřejné bezpečnosti s názvem Vlasatci. "Komunisté se báli jejich odlišnosti, proto máničky pronásledovali a násilně jim vlasy stříhali," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.
Co je pro Čechy Škoda RTO, to je pro Maďary Ikarus řady 200. Autobus, který je z českých a slovenských silnic známý jen v jediné verzi: kloubové, které se říkalo čabajka nebo harmonika. Řada 200 ale byla mnohem širší, zkuste si někdy na některém maďarském automobilovém webu zadat její jméno do vyhledávače. Pravděpodobně vám vyjede několikadílná série, která se historií tohoto autobusu zabývá.
Jan Glozar pracoval jako rekvizitář, hasič i jako fotograf pro českou verzi magazínu Playboy. V osmdesátých letech fotografoval v Praze lidi, které potkal a kteří vybočovali z tehdejší společnosti. Zapisoval si ke snímkům mikropříběhy vyprávějící o tom, kdo na fotce je nebo jak záběr vznikl. Nyní jsou tyto unikátní fotografie k vidění na výstavě v pražské Galerii Josefa Sudka.
Co potřebuje dobrý fotograf? Umět se soustředit a vědět, co nefotit, myslí si sedmasedmdesátiletý kronikář městské reality Jaroslav Beneš. Souborná výstava jeho děl nazvaná Ex urbi je do 15. října k vidění v pražském Domě fotografie. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy.
Po přelíčení je seřadili ve sklepě soudní budovy v Klatovech. S odsouzeným se přišel "rozloučit" jeho vyšetřovatel, estébák Mareš. "Říká: 'Půjdeš na Jáchymov, tam chcípneš a vyroste na tobě mech!' Poděkoval jsem mu," vybavuje si politický vězeň František Wiendl prosinec 1950, kdy ho komunisté poslali na 18 let za mříže, neboť převedl 28 lidí přes státní hranici.
Reklama v socialistickém Československu nebyla vůbec zbytečná a nevýznamná, jak by se mohlo na první pohled zdát. V poválečných východoevropských zemích tvořila zajímavou součást ekonomiky a poskytovala práci desítkám tisíc kreativních lidí. V Československu existovaly reklamní agentury a samozřejmě se točily a tvořily reklamy. I na zboží, které třeba nebylo k dostání nebo se na něj stály fronty.
Rudé hvězdy byly v první polovině 50. letech minulého století v maďarské metropoli všudypřítomné. Visely na vládních budovách, zdobily parky a lidé je nosili v průvodech. Po povstání v roce 1956 ale začaly padat k zemi. Jedinečný pohled do Budapešti z dob stalinistické diktatury nabízí fotoarchiv Fortepan.
V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Jsme západní stát, 33 let po pádu komunismu, ale nedokázali jsme vyřešit základní problém, jakým je sociální bydlení. Neustále je odsouván, odkládán, v době krize pak už je pozdě.
Mnohé snímky krnovského fotografa Gustava Aulehly byly za bývalého režimu nepublikovatelné. Fotil život bez autocenzury, včetně prázdných komunistických hesel, sovětských okupantů a znuděných lidí na schůzích. Dlouho byl téměř neznámým fotoamatérem. Dnes už se řadí mezi významné osobnosti české fotografie 50. až 90. let. Nyní jsou jeho "dobře utajené fotografie" k vidění v pražské Leica Gallery.
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.
Brutalistnímu komplexu někdejší ústředny na pražském Žižkově lidé přezdívali "Štrougalova věž" nebo "žižkovský Mordor". Oficiálně nesla název Ústřední telekomunikační budova. Skoro půl století byla dominantou této části Prahy, viditelnou z širého okolí. Nyní začala její demolice.
