Příroda je nekonečně kreativní. Tak jako na světě nejsou dva lidé se stejnými otisky prstů, většina nepříbuzných obyvatel planety má také nezaměnitelné rysy ve tváři. Tedy téměř většina. Někdy se totiž zdá, že přírodě nápady došly a rozhodla se s odstupem několika stovek let původní šablonu zopakovat. Podívejte se na lidi, kteří byli překvapeni, jak moc se podobají některým uměleckým dílům.
Když sochař Stefan Milkov na začátku umělecké dráhy hledal vlastní styl, pomohla mu máma. Vytáhla krabici jeho dětských kreseb. „A tam to bylo. To, co jsem hledal. Začal jsem z toho vycházet,“ říká umělec, jehož obří figury andělů, Adamů a jiných postav vynikají hladkými hlavami.
Sochu nazvanou Čtenář v křesle tento čtvrtek před rakovnickou knihovnou odhalili místní zastupitelé a její autor, známý umělec Jaroslav Róna. "Dle našich informací měla o sochu zájem hlavně Praha, ale pan Róna dal přednost Rakovníku," říká mluvčí radnice Kateřina Hradilová.
Především monumentálními figurálními plastikami proslul sochař Marius Kotrba, jehož díla nově vystavuje Dům umění města Brna. Retrospektiva nazvaná Conditio humana ukazuje i obrazy, reliéfy, kresby nebo třeba keramiku umělce, který by letos oslavil 65. narozeniny.
Unikátní skulptura hlavy Franze Kafky od Davida Černého prošla generální opravou. Tato monumentální socha, sestávající ze 42 pohyblivých pater a vážící po úpravách 42,5 tuny, je vedle mimořádné umělecké hodnoty známá svou sofistikovaností a precizním inženýrským řešením.
Česká obec sokolská ve čtvrtek představila sochu české gymnastky a sedminásobné olympijské vítězky Věry Časlavské, kterou vytvořil umělec David Černý. Dílo zdobilo Český dům na nedávných olympijských hrách v Paříži. Nyní je umístěno před Tyršovým domem na pražském Újezdě, kde jej lidé mohou vidět minimálně rok.
Téměř polovinu existence Československa byla v oběhu jednokorunová mince s motivem dívky sázející lípu. Stala se nejdéle používaným platidlem v historii tuzemského mincovnictví. Od září 1957 do rozpadu Československa po pětatřiceti letech se třikrát změnilo zřízení republiky. Třikrát se změnil státní znak na rubu mince. Dívka se sazenicí zůstala.
Obětem okupantů i československých represivních složek ze srpna 1968 a 1969 je věnován pětimetrový bronzový památník od sochaře Jiřího Sozanského, který byl tuto středu večer odhalen na nábřeží u pražského Musea Kampa. Stalo se tak v den, kdy si Česko připomnělo invazi vojsk Varšavské smlouvy. Brutalitu agrese dílo znázorňuje kovovými ostny nebo kusem tankového pásu.
Nabídka sochy, která zobrazuje vůdce bolševické revoluce a zakladatele Sovětského svazu Vladimira Iljiče Lenina jako dítě, se objevila na portálu běloruského úřadu spravujícího státní majetek. "Monumentální socha", jak dílo označil úřad, anebo slovy opozičního tisku "malý Lenin", ještě nezná svou cenu, protože dražba zatím neproběhla, upozornil internetový list Naša Niva.
Šestačtyřicet metrů vysoká dáma s paprskovitou čelenkou a pochodní si již dlouho drží pozici zřejmě nejznámějšího symbolu USA. Sochu Svobody, která se nachází na jednom z ostrůvků při vjezdu do newyorského přístavu, stvořil Frédéric Auguste Bartholdi. Připomeňte si v grafice historii sochy, jejíž základní kámen byl položen 5. srpna 1884, tedy přesně před 140 lety.
Vinařství Dog in Dock do svého areálu ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku umístilo novou sochu psů od umělce Davida Černého. Sousoší stojí nedaleko přístavu Baťova kanálu a část místních pobouřilo. Podle nich znázorňuje soulož. Sepsali petici za odstranění díla, kterou dosud podepsala asi padesátka lidí.
Vulgaritami skončilo páteční vystoupení sochaře Davida Černého a kurátorky Marie Foltýnové v pořadu České televize. Ředitelka Galerie hlavního města Prahy, kde Foltýnová pracuje, se nyní za hrubost omluvila. Ve vypjaté atmosféře se ale podle ní dala pochopit. Černého návrh ředitelka kritizuje. Odvolání kurátorky žádal předseda pražského výboru pro kulturu Jan Wolf z KDU-ČSL, i on se omluvil.
Obrovská motýlí křídla rozpínající se z jedné strany nad ulicí Spálenou a z druhé strany nad Národní třídou. Vlastník obchodního domu Máj se rozhodl na fasádu kulturní památky umístit plastiku sochaře Davida Černého, a proměnit tak tvář centra Prahy. Odborníci se neshodnou, zda dílo budovu zdobí, nebo hyzdí. Není ani jasné, jestli půjde o dočasnou, nebo trvalou instalaci.
Rusko zahájilo trestní stíhání více než 50 politiků a úředníků z Česka, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska kvůli odstraňování sovětských pomníků, tvrdí ruský zpravodajský kanál SHOT, který se odkazuje na své nejmenované zdroje. Z českých politiků začaly podle těchto informací ruské úřady stíhat starostu městské části Praha 6 Jakuba Stárka a jeho předchůdce Ondřeje Koláře.
Z muzea v letovisku Gardone Riviera na březích italského Gardského jezera zloději v noci na čtvrtek odnesli 49 šperků a zlatých soch zlatníka a sochaře Umberta Mastroianniho. Podle místních médií měly odcizené věci hodnotu zhruba milion eur, tedy asi 25 milionů korun.
Archeologové našli v dříve neznámé římské osadě v britském Small Hythe spolu s dalšími artefakty vzácnou hliněnou sošku boha Merkura, informoval server The Guardian. Bývalá osada v hrabství Kent byla dříve vedle rušného přístavu. Pobřeží se v této oblasti ale od dob Římské říše kvůli rozsáhlému odvodňování a mulčování kdysi širokého ústí řeky proměnilo.
Každé dva měsíce podstupuje Michelangelův David, jedno z nejslavnějších uměleckých děl na světě, zevrubné čištění. Pětimetrová socha z roku 1504, která ztělesňuje renesanční ideál mužské krásy, již více než 150 let stojí v Akademii krásných umění v italské Florencii. K čištění dochází v pondělí, kdy má tato galerie zavřeno.
Sochu komunistického novináře a spisovatele Julia Fučíka odhalili komunisté ve Vsetíně před sídlem okresního výboru KSČM. Poprvé tak učinili už před dvěma lety, ale město Vsetín s jejím umístěním nesouhlasilo a nepovolilo ho a komunisté museli sochu odstranit. Letos v září však získali kladné stanovisko zlínského krajského úřadu, který umístění sochy umožnil.
Na travertinovém schodišti leží patinovaný sádrový blok s otisky stop. Vlnky některých podrážek se dotkly jen letmo, jiné podpatky se zabořily s důrazným dupnutím. Je to zhuštěné plynutí času, zviditelněná všednost. A je to také první plastika dnes již nežijící Evy Kmentové, kterou uvidí návštěvník její retrospektivní výstavy. V brněnském Domě umění potrvá ještě do 19. listopadu.
