Krásy polárních září, tajuplné mlhoviny v hlubokém vesmíru i neobvyklé pohledy na povrch Slunce a Měsíce. To vše přináší nejlepší astronomické snímky roku, které postoupily do finále mezinárodní soutěže Astronomy Photographer of the Year 2022, pořádané britskou Královskou observatoří v Greenwichi. Nominované záběry si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Pondělní horké počasí doprovodí v Čechách silné bouřky. Poslední týden školního roku se nejvyšší teploty budou většinou pohybovat okolo tropické třicítky, v noci často teplota neklesne pod 20 stupňů. Bouřky budou doprovázené přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru. Na první prázdninový víkend se má ochladit, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu.
Poprvé v historii se lidé prostřednictvím sondy dotkli Slunce. Zařízení americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe proletělo vnější atmosférou naší hvězdy, takzvanou korónou. Na záběrech sestavených z několika dní je vidět, jakým prostředím sonda v tu chvíli prolétala. "Měřila částicový tok a magnetická pole," píše ve své zprávě NASA.
Kamarádi ho varovali, že jakmile se mu narodí dítě, toulání po světě bude passé. S touhle představou se ale fotograf Milan Bureš nechtěl smířit, a tak letos v září s manželkou Emou a tehdy sedmiměsíčním synem Ottem vyrazil do Norska za polární kruh. Cestovali v obytňáku, za 30 dní urazili sedm tisíc kilometrů a vedle dechberoucích přírodních scenerií se zajímali taky o mentalitu místních obyvatel.
O víkendu nastane na obloze působivé setkání planet a Měsíce v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseidy, řekl astronom Petr Horálek. Úplněk nastane 24. července.
Plavky bývaly výrazně delší a méně barevné. Na procházky po pláži se chodilo v sukních až po zem nebo v obleku s buřinkou. Ale jinak se toho v nejrůznějších letoviscích za posledních 100 let zas až tolik nezměnilo. Pláže byly a jsou plné lidí, kteří si užívají léta, slunce a vody. Připomeňte si zašlé časy na jedinečných historických snímcích, které koloroval fotoeditor Aktuálně.cz Daniel Poláček.
Lidé v Česku měli po šesti letech znovu příležitost vidět částečné zatmění Slunce. Někteří si pomáhali po domácku zatmavenými sklíčky nebo svářečskými brýlemi, jiní vyrazili k lepším zařízením do hvězdáren. V galerii z pražské Štefánikovy hvězdárny mimo jiné uvidíte, jak částečně zakryté Slunce skrze dalekohled vypadalo.
Ten krvavě rudý obrázek Slunce patří podle agentury AP mezi nejčistší a nejjasnější videa naší hvězdy pořízené ze Země. Úžasný detailní záběr ze vzdálenosti zhruba 150 milionů kilometrů pořídil fotograf Andrew McCarthy z Kalifornie.
Zatímco do Česka se na čas vrátily mrazy, v Kalifornii svítí slunce a je příjemných 24 stupňů Celsia. Po mírném rozvolnění otevírají například sportovní stadiony a koncem dubna i Disneyland. Ve městě Carlsbad (Karlovy Vary) návštěvníky přivítala zahrada jménem Flower Field, která po necelém roce znovu nabízí pohled na 70 milionů rozkvetlých květin. Vyfotit se s nimi v pozadí nalákalo davy lidí.
Nejlepší astrofotku za květen vyhrál snímek Libora Hašpla. Vyfotil přelet mezinárodní kosmické stanice (ISS) přes Slunce. Přelet trval necelou sekundu a i v tak krátkém čase zvládl autor pořídit 26 fotek. Vítězná fotografie je unikátní především v tom, že kromě přeletu stanice zachycuje také činnost na Slunci samém.
Vědci na havajském ostrově Maui dokázali zaznamenat žhavý povrch Slunce v doposud nejvyšších detailech. Snímky zachycují oblasti o velikosti pouhých 18 mil, což je v přepočtu 29 km. K pozorování posloužilo čtyřmetrové solární zrcadlo.
Velké věci se rodí v mlčení, v tichu, mimo centra, kdesi na periferii času i na periferii místa. Bez ohňostrojů.
Příští týden bude až 14 stupňů Celsia. V noci ale spadnou teploty na přelomu listopadu a prosince pod bod mrazu a i denní teploty budou postupně klesat.
Špatné počasí zhatilo pozorování přechodu Merkuru před Sluncem z většiny území Česka. V Praze tak lidé ve Štefánikově hvězdárně na Petříně a ve hvězdárně v Ďáblicích místo pozorování přechodu dalekohledy sledovali přenos ze světových observatoří doplněný výkladem astronomů. Podle mluvčího Astronomického ústavu Akademie věd Pavla Suchana bylo však jasno v Ostravě a v Liberci.
Čeští astronomové z Astronomického ústavu Akademie věd objevili, že za některými poruchami v české rozvodné elektrické síti může být také sluneční aktivita. V obdobích zvýšené sluneční aktivity je totiž podle jejich výzkumu poruch v rozvodech vysokého napětí o desítky procent více, než když je sluneční aktivita minimální. Výzkum publikují v časopise Americké geofyzikální unie Space Weather.
Solární automobil byl až do této chvíle pouze snem vizionářů. Vzniklo sice několik prototypů, žádný se však ani zdaleka nepřiblížil sériové produkci. Až s nizozemským vozem Lightyear One možná přijde změna. Futuristicky tvarované auto totiž podle svých tvůrců umí dobíjet akumulátor sluneční energií a na silnicích by se mělo objevit do dvou let. Nenechte se však zmást, ačkoliv vůz umí jezdit na sluneční paprsky, stále je to primárně elektromobil, který se snadno připojí do zásuvky.
Za pár let by nad řekou Išim v hlavním městě Kazachstánu mohla stát Sluneční věž. Nová futuristická budova vypadá, jako by ji někdo prostřelil obří dělovou koulí. Odtud ale inspirace nevzešla, stavba se totiž inspirovala kromě slunce i kazašskou státní vlajkou.
Je jako Bůh. Hmota v ní neposlouchá, nepatří nám, za horizont událostí nemůžeme proniknout, můžeme si jen představovat, co se tam odehrává.
Těšil jsem se, že bude vypadat přesně takhle, jsem spokojený s tím, že Einsteinova teorie relativity zjevně funguje, říká Michal Bursa z Akademie věd. Historicky první snímek svého druhu zachytil černou díru v galaxii M87. Ta je od nás vzdálená 54 milionů světelných let a samotná černá díra je o něco větší než naše sluneční soustava, popisuje Bursa. Budeme se teď moci mnohem detailněji věnovat tomu, jak se hmota chová poblíž horizontu událostí a jak vznikají třeba výtrysky v galaxiích, dodává.
