Ve třídách jsou k dispozici sociálně znevýhodněným žákům, zlepšují atmosféru a pomáhají učitelům i ředitelům. Zákon ale se sociálními pedagogy nepočítá, školy na ně nemohou pohlížet jako na učitele, mají pro ně méně peněz i dovolené. Vyplácí je hlavně díky krátkodobým grantům. Asociace, které je sdružují, teď žádají nápravu po ministrovi školství Vladimíru Balašovi ze STAN.
Ministr školství Vladimír Balaš (za STAN) dosud neschválil zadání pro chystanou reformu výuky na základních školách. Udělat to měl už před několika měsíci. Navíc požádal odborníky o vypracování dalšího dokumentu. Desítky expertů, kteří na revizích pracují, tak zatím musí pracovat se zadáním, kterému ještě chybí razítko a jehož finální podobu neznají.
Když hlavní hrdinka nového filmu Buko zdědí starého cirkusového bělouše, bere ho nejdřív jako danajský dar. Nakonec ji ale zvíře přiměje, aby v důchodovém věku vykročila z komfortní zóny. Režisérka Alice Nellis se koňů nebojí, dokonce si už dva pořídila. V rozhovoru vysvětluje, proč se během natáčení rozhodla odstěhovat na venkov i proč ji tak těší, když může od duševní práce odběhnout k manuální.
Přestože je v Česku zhruba 25 tisíc ukrajinských dětí ve středoškolském věku uprchlých z válčící země, na školy jich nastoupila jen malá část. Neumí jazyk, chybí jim informace nebo se chtějí vrátit na Ukrajinu. Pokud do škol chodit nebudou, hrozí, že se místo přínosu stanou pro společnost zátěží, která vyjde na miliony korun.
Hosty jsou poradce v plynárenství Vratislav Ludvík, instruktorka Wim Hofovy metody Hana Moravčíková a reprezentant ve speed skiingu Radim Palán.
Vladimír Balaš (STAN) vede od července ministerstvo školství. Největší změnou, kterou navrhuje, je posunutí začátku výuky na devátou hodinu. "U pubertální mládeže může brzké vstávání vést až k depresím a psychickým poruchám," zdůvodňuje. Na rozdíl od svého předchůdce Petra Gazdíka je pro zachování výuky druhého cizího jazyka, navrhuje ale výjimky pro některé děti.
Pětina ukrajinských středoškoláků se v červnu neúčastnila výuky ani v Česku, ani na dálku. Důvodem je i to, že neumí česky. Ukázal to výzkum společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd. Podle sociologa a jednoho z autorů výzkumu Daniela Prokopa je potřeba děti na střední školy dostat. "Dítě, které nedokončí střední školu, stojí stát dva až tři miliony korun," říká v rozhovoru.
Třetina ukrajinských rodin, které kvůli válce utekly do Česka, již plánuje návrat do své země. Naopak 43 procent určitě nebo spíše počítá s tím, že zde zůstane, ukazuje průzkum PAQ Research. Většina z rodin přiznává, že jejich děti neumí česky vůbec nebo jen základní fráze. Dvě třetiny dětí se zatím vůbec nezačlenily do českých kolektivů, takřka polovina zatím nemá české kamarády.
Jedním z nejdůležitějších úkolů nového ministra školství bude dokončení revize rámcového vzdělávacího programu. Reforma počítá mimo jiné s rozdělením učiva na základní a rozvíjející. "Jádrový obsah budou muset zvládnout všichni, zároveň budou školy žákům povinně nabízet rozvíjející vzdělávací obsah," vysvětluje ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství Michal Černý.
O novém ministru školství Vladimíru Balašovi, kterého má prezident Miloš Zeman jmenovat dnes, učitelé pochybují, zda dostatečně zná základní a střední školy. Řešit ale bude muset i to, jak do školství nalákat a udržet v něm více mladých pedagogů. Tisíce jich chybí, často navíc zvažují, že ze školství odejdou. Ukázal to červnový průzkum společnosti GTS Alive.
Waldorf, Montessori, Dalton, Scio. Zájem českých rodičů o alternativní způsoby vzdělávání stále roste. Školy, které takovou výuku nabízí, proto zdaleka nezvládají přijímat všechny zájemce. Pro tyto školy je typické třeba to, že neznámkují, spíše než učebnice ukazují dětem reálný život a učitelé se snaží co nejméně stát před tabulí. Často také do dění ve škole zapojují rodiče žáků.
Připravuje se změna výuky na základních školách. Revize takzvaného rámcového vzdělávacího programu má přinést zmenšení objemu učiva, jeho rozdělení na základní a rozvíjející či pravidelné testování znalostí žáků. Proč je potřeba měnit výuku a co dalšího revize přinese? Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz odpovídal analytik společnosti EDUin Jan Zeman.
Integrace ukrajinských studentů se podaří, věří ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Školám se podle něj budou hodit zkušenosti z covidového období, kdy musely pružněji reagovat. České školství je ale dlouhodobě na průměrné úrovni, nevyužívá příležitostí a nereaguje na pokrok a změny ve světě, říká v podcastu Index prosperity. Mluvil s ním komentátor Aktuálně.cz David Klimeš.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) ke konci června rezignuje v souvislosti s kauzou v pražském dopravním podniku. Šéf hnutí STAN Vít Rakušan v České televizi řekl, že by ho na vládním postu mohl vystřídat senátor Jiří Drahoš. Ten však Aktuálně.cz řekl, že tuto nabídku odmítl. "Poděkoval jsem a zdvořile jsem tu nabídku nepřijal," uvedl Drahoš. Nechce prý naskakovat do rozjetého vlaku.
Žáci na základních školách by se znovu mohli povinně učit jen jeden cizí jazyk a druhý jen v případě, že by chtěli. Ministerstvo školství tuto změnu navrhuje, aby ulehčilo dětem, které druhý jazyk nezvládají, stresuje je, a navíc zdržují spolužáky, kteří jsou nadanější. Učitelská sdružení by tento krok uvítala, učitelé jazyků se však zcela neshodnou.
