


Helikoptéry startují: Jakou školu proboha vybrat?
Tak je to zase tady. Jaro, čas vylíhlých mláďátek, rozkvetlých třešní, Velikonoc - a zápisů a přijímaček. Jak se k nim staví helikoptéroví rodiče?



Tak je to zase tady. Jaro, čas vylíhlých mláďátek, rozkvetlých třešní, Velikonoc - a zápisů a přijímaček. Jak se k nim staví helikoptéroví rodiče?



PVC, zátěžové koberce nebo koženkové shrnovací dveře děti v mateřské školce ve Vratislavicích nad Nisou nenajdou. Místo toho je v budově, kterou navrhli místní architekti Petr Stolín a Alena Mičeková, čeká inspirativní prostředí. Netradiční stavba teď zaujala i zahraniční média.



Vedle čtyřdenního pracovního týdne a obědů pro děti zdarma chtějí sociální demokratky ze stranické organizace Oranžový klub prosadit jednu novinku, o níž se dosud v médiích téměř nehovořilo. Chtěly by, aby družiny a mateřské školy fungovaly celý rok. Rodiny by díky tomu neměly problémy v době, kdy mají školy prázdniny a o jejich děti se nemá kdo postarat. Odbory i samotné školy však upozorňují, že na to nemají dostatek peněz ani lidských sil.



Nevhodné hračky, příliš vysoké stoly a toalety, ale i nedostatečný pitný režim. Spousta školek nemá vhodné podmínky pro přijímání dvouletých dětí, zjistili inspektoři. Podmínkám nevyhověla většina věkově smíšených tříd, podle inspektorů jde tedy o plošný problém.



Učitelka Michaela Vincourová dostala od ředitele mateřské školky na vybranou. Buď před dětmi bude mlčet o důvodech, které ji vedou k veganskému životnímu stylu, nebo v práci skončí. Aktivistka hájící práva zvířat se rozhodla pro druhou možnost a na svém instagramovém účtu publikovala fotografii s hashtagem "Nebudu zticha", která za dva dny nasbírala přes pět tisíc pozitivních reakcí.



Podle kritiků by tak malé děti měly být doma s rodiči. Výrazně to však snižuje šanci matek vrátit se dříve do práce.



Přijímání dvouletých dětí do školek bylo podle Bohumila Kartouse ze vzdělávacího centra EDUin původně určeno pro matky, které mají existenční potíže. Nyní chce skupina poslanců opatření rychle zrušit. Podle Kartouse jde o populistický krok, který neřeší špatné financování předškolního školství. Na jeho problémy upozorňuje také Audit vzdělávacího systému v ČR, který EDUin zveřejnil.



Jako po jaderné katastrofě to vypadá ve školce v pražských Holešovicích. Deset let sem děti nesměly. Ne kvůli zamoření, ale proto, že soukromí vlastníci odmítají dovolit průchod přes své pozemky.



Padesátiletý pachatel, který trpěl duševní poruchou, rozlil hořlavinu v jedné ze tříd s čtyřletými dětmi a založil požár.



Islám je v Rakousku považován za "mladé náboženství", rozvíjející se víru. Křesťanství je staré náboženství, smrskává se, věřících ubývá.



Marek Herman působí na Palackého univerzitě v Olomouci a celý život se zabývá výchovou malých dětí. Spolu s kolegou Jiřím Haldou sepsal petici Dvouleté děti do školky nepatří, která má na internetu přes deset tisíc podpisů. Herman chce přesvědčit politiky, aby zrušili nárok na místo ve školce pro děti od dvou let, který nově vložili do zákona. Podle něj dítě do tří let potřebuje být především s milující mámou a tátou, který udává řád. "Pokud dají rodiče dítě do školky dřív, hrozí, že bude mít celoživotní následky," varuje Herman v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Počet dětí mladších tří let, které navštěvují školku či jesle, je v Česku jeden z nejnižších ze zemí OECD. Vyplývá to ze zprávy o kvalitě předškolního vzdělávání, kterou organizace zveřejnila. V Česku chodí do vzdělávacích institucí méně než deset procent dětí, matkám by to přitom mohlo pomoci při návratu do pracovního procesu. V zemích, jako je Dánsko či Francie, navštěvuje školky více než polovina dvouletých dětí. Problém je ale také v tom, že dvouleté děti nemají u nás na umístění do školky nárok. Ten jim zajistí zákon až od roku 2020.



Dvěma maminkám se nelíbilo, jak funguje soukromá Lesní školka Dúlek v Úvalech. Když si ale chtěly stěžovat, zjistily, že jim nikdo nepomůže, protože školka není v rejstříku ministerstva školství. Nemůže tak na ně ani školní inspekce, ani živnostenský úřad. Jedinou možností tak bylo děti ze školky vzít. Lesní kluby vznikly jako soukromé organizace, letos ale dostaly možnost stát se oficiálně školkami. Měl se tak sjednotit jejich standard či zlevnit školné, registrace také měla umožnit docházku předškoláků. Jenže povolení získaly zatím jen dvě školky. Zápisy do nich přitom začínají už příští týden.



Tříletý princ George začne chodit do školy. Rodiče mu vybrali soukromou Thomas's Battersea School v londýnské čtvrti Battersea, kterou bude navštěvovat od září. V rozporu s nedávnou tradicí ale rodiče nevybrali malému Georgeovi školu Wetherby ve čtvrti Notting Hill, kam chodil William i jeho bratr Harry.



Pink Crocodile School vzdělává děti s kombinovaným postižením, s nimiž si jinde nedokážou poradit. Zařízení založila v Praze Dagmar Herrmannová. "Každé dítě má právo žít plnohodnotně, navzdory svým handicapům," říká. Za svůj projekt byla nominována na filantropickou Cenu Via Bona.



Nahlédněte do školy a školky Pink Crocodile School v pražských Letňanech, kde vzdělávají děti s kombinovaným postižením, které jiné vzdělávací instituce odmítají. Za tento projekt byla zdejší ředitelka Dagmar Herrmannová nominována na filantropickou cenu Via Bona.



Díky dodatečnému zápisu do školského rejstříku by od příštího září mohly mít stejné výhody jako státní školky. Především dostanou peníze na provoz a zmizí tím školné, které se třeba v Praze pohybuje kolem šesti tisíc korun měsíčně. Výrazná pomoc to bude také pro rodiče předškoláků. Od příštího roku bude poslední rok ve školce povinný. Pokud by lesní školky v rejstříku chyběly, rodiče by museli dítě zapsat ve své spádové školce. Tam by ho učitelky přezkoušely, zda se správně vyvíjí. To teď nebude potřeba.



Některé děti mají ještě pleny, jiné pláčou, protože jim chybí maminka. S dvouletými dětmi ve školce to není jednoduché, ale když se s nimi dobře pracuje, do půl roku se samy zvládnou najíst lžící a umějí pojmenovat i některá zvířata či rostliny. V Mateřské škole Tréglova na pražském Barrandově už je přijímají osm let, zkušenosti tedy mají bohaté.



Nedávný průzkum Nadace Proměny zjistil, že české děti tráví ve všední dny venku v průměru skoro hodinu a tři čtvrtě, o sobotách a nedělích ještě o hodinu víc. "Ale když se člověk podíval na složení, ukázalo se, že třeba 10 procent dětí není venku vůbec. Přijde mi hodně znepokojivé, že tu máme různé skupiny dětí a úplně různá dětství," říká Petr Daniš, autor publikace Děti venku v přírodě: Ohrožený druh? Daniš je zároveň ředitelem neziskovky Tereza, která školám pomáhá učit venku.



Na Těšínsku stále více Poláků zapisuje své děti do českých škol a školek. V českých školách je prý vyšší úroveň výuky, osnovy se plní, fungují družiny, mimoškolní aktivity, zapojování rodičů a je větší disciplína. Vyučuje se sice v polštině, ale podle českých osnov. Původně školy vznikly pro polskou menšinu žijící na Těšínsku. V současnosti zde žije okolo 30 tisíc Poláků.