Záplavy, vlny veder nebo extrémní sucho mohou být podle nových vědeckých poznatků způsobeny skleníkovými plyny. Ty ohřívají atmosféru a zpomalují nebo úplně zastavují takzvané planetární vlny, které proudí kolem Země a ovlivňují počasí. V důsledku toho pak některé regiony "uváznou" na delší dobu například v dešti nebo v horku.
Evropská unie se v úterý přiblížila k přijetí první směrnice omezující vypouštění skleníkových plynů od přijetí pařížské dohody o boji proti globálnímu oteplování. Pro kompromisní návrh dohody o reformě obchodování s emisními povolenkami po roce 2020 se vyslovilo 19 států reprezentujících 71 procenta obyvatel unie, což stačí k přijetí návrhu. Proti je naopak devět zemí včetně Polska, Maďarska, Bulharska, Rumunska nebo Chorvatska.
Rok 2016 bude podle Světové meteorologické organizace (WMO) velmi pravděpodobně nejteplejším od doby, co existují záznamy. Předběžné údaje shromážděné za prvních devět měsíců letošního roku ukazují, že průměrná globální teplota je letos 1,2 stupně nad úrovní před průmyslovou revolucí. Teploty zůstanou podle agentury OSN vysoké i v závěru letošního roku, a rok 2016 tak překoná rok loňský, který byl také rekordní. Vliv na zvyšování teplot má nebezpečný klimatický jev zvaný El Niňo, nejvýznamnějším faktorem jsou ale stále emise skleníkových plynů. Do 18.11. probíhá v Maroku klimatická konference OSN, jejímž cílem je zpřesnit pravidla a najít způsoby naplňování pařížské klimatické dohody.
V pátek oficiálně vstoupila v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na loňské konferenci v Paříži. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje dosavadní Kjótský protokol z roku 1997. Byl podepsán loni v prosinci zástupci téměř 200 zemí. K letošnímu 5. říjnu se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dalším krokem je nyní realizace závazků.
Jde o částečně fluorované uhlovodíky (HFC), které nahradily freony a využívají se například v ledničkách. Dohoda uzavřená v africké Rwandě rozděluje země do tří skupin. Každá ze skupin pak má vytyčený vlastní termín pro splnění podmínek ujednání. Rozvinuté země, jako jsou USA či většina Evropy, se zavázaly snížit používání průmyslově produkovaných HFC o deset procent do roku 2019, v roce 2036 pak snížení dosáhne 85 procent. Stanovení termínů bylo během jednání ve Rwandě jedním z hlavních sporů. O více času na přípravu žádala například Indie, která je třetím největším producentem skleníkových plynů.
Kanadská vláda dala zelenou obřímu projektu zkapalněného zemního plynu (LNG), jenž má vzniknout na severozápadním pobřeží země. Projekt ale vzbuzuje obavy zejména kvůli životnímu prostředí a kvůli současným nízkým cenám zemního plynu.
Čína je největším producentem oxidu uhličitého na světě. Druhé místo patří Spojeným státům, které pařížskou dohodu o klimatu ještě nestvrdily
Světové mocnosti už roky řeší, jak omezit emise skleníkových plynů a zpomalit tak globální oteplování. Řešením by mohl být převratný islandský projekt, díky němuž je oxid uhličitý přeměněn na horninu. Má to ale háček.
Vědecká studie mezinárodního týmu uvádí, že se hladina světových oceánů v posledním století zvýšila nejrychleji za 2800 let. Ve 21. století očekávají nárůst ještě výrazně vyšší. Na vině je částečně odpovědné globální oteplování způsobené lidskou činností.
Loňský rok byl dosud nejteplejším v historii měření, uvedl americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) a Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Průměrná teplota na Zemi byla o 0,9 stupně Celsia vyšší než v minulých letech. Odborníci věří, že tato informace posílí tlak na boj proti globálnímu oteplování. Na nedávném klimatickém summitu v Paříži se většina států zavázala udržet nárůst průměrné globální teploty do dvou stupňů Celsia v porovnání s úrovní před druhou průmyslovou revolucí.
Už přes dva měsíce uniká z porušeného potrubí nedaleko Los Angeles obrovské množství zemního plynu. Tisíce obyvatel se musely dočasně odstěhovat. Rodiny nyní žijí v hotelech a své děti posílají do vzdálenějších škol. Firma zodpovědná za skladování zemního plynu není schopná únik zastavit a potrubí opravit. Guvernér státu Kalifornie Jerry Brown proto vyhlásil stav ohrožení.
Všech 195 zemí se o víkendu na klimatické konferenci OSN v Paříži shodlo na finální podobě nové dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Cesta k ní však nebyla snadná. Veškerou snahu málem zhatilo nešťastně zvolené slovíčko. Podle diplomatických zdrojů nakonec vše na poslední chvíli zachránil papež František.
Konference OSN trvá od konce listopadu. Delegace 195 účastnických zemí ve čtvrtek večer obdržely nový předběžný návrh konečné dohody. Text stále neřeší některé důležité sporné body. "Raději si chceme dát čas na konzultace s delegacemi po celý dnešní den, než předložíme konečný text, který by měl být schválen v plénu. Text bude předložen v sobotu ráno a s jeho přijetím se počítá v polovině dne," upřesnil AFP zdroj blízký francouzskému ministru zahraničí Laurentu Fabiusovi, který konferenci předsedá.
Nejvíce oxidu uhličitého vypustily v předešlých deseti letech Elektrárny Prunéřov. Svědčí o tom data z výzkumu ekologického sdružení Arnika. Na druhém místě se umístila Elektrárna Počerady, třetí příčka patří ocelárnám v Ostravě. Nejvíce znečišťovatelů je tradičně v severozápadních Čechách, i přes snahy ČEZ o redukci emisí.
Vyjednavači 195 zemí v sobotu na klimatické konferenci OSN v Paříži představili návrh textu, jenž by měl tvořit základ nové globální dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Návrh, schválený vysokými představiteli OSN, ale stále obsahuje stovky sporných bodů, informovala agentura Reuters. Lhůta pro dodání dokumentu byla do sobotních 12 hodin SEČ a vyjednavači na něm pracovali celou noc. Obsahuje 48 stran. "Máme teď k dispozici nový základ pro jednání, který je přijatelný pro všechny. Teď je potřeba dopsat zbytek," řekla agentuře AFP francouzská vyjednavačka Laurence Tubianaová. O návrhu, který prý ale obsahuje mnoho nevyřešených bodů, budou jednat ministři zúčastněných zemí.
Republikáni v dolní komoře amerického parlamentu označili názory demokratického prezidenta USA Baracka Obamy v oblasti ochrany klimatu za "extrémní". Přijetí dvou rezolucí namířených proti Obamově snaze docílit dohody o snížení emisí skleníkových plynů je podle agentury DPA spíše symbolické, neboť je prezident s největší pravděpodobností vetuje. Téma změn světového podnebí je aktuální: v Paříži se k němu koná až do 11. prosince mezinárodní konference.
Světová meteorologická organizace varuje, že v důsledku oteplování Země se jev zvaný El Niňo stále zesiluje a do konce roku by mohl ještě zintenzivnět. Může mít neblahé následky především pro země v jižním Pacifiku, ale nepřímo může ovlivnit i další části světa. V letech 2010 a 2011 například k důsledkům tohoto jevu patřily rozsáhlé povodně v Austrálii nebo také chladnější zima v Evropě. Zpráva předchází klimatické konferenci OSN, která se na přelomu listopadu a prosince uskuteční v Paříži a jejímž cílem je omezit globální oteplování planety.
V posledních letech se výrazně zvýšil podíl obnovitelných zdrojů a ve většině členských zemí poklesly emise skleníkových plynů, ukazují data Eurostatu. V roce 2012 byly emise v EU o 17,9 procenta pod úrovní roku 1990. Evropská unie tak zřejmě bez problému splní svůj cíl snížit do roku 2020 emise o 20 procent. V Česku činil pokles dokonce 32,7 procenta.
Extrémní horko a vlhko během následujících sta let způsobí, že v oblasti Perského zálivu nebudou během letního období podmínky vhodné k životu. Lidské tělo totiž nedokáže zvládat extrémní teploty při vysoké vlhkosti vzduchu. Pokud budou pokračovat současné trendy znečišťování ovzduší, které vede ke klimatickým změnám, promění se oblast Blízkého východu ve smrtící parní lázně. Jakýkoliv pobyt delší než pár hodin mimo klimatizované budovy by v takových podmínkách znamenal smrt.
Skleníkové plyny a klimatické změny ohrožují diverzitu mořských živočichů. Lidská činnost, jako je nadměrný rybolov a znečišťování vody, navíc oslabují schopnost jednotlivých druhů čelit těmto výzvám. Oteplování vody v důsledku absorpce přílišného množství oxidu uhličitého má negativní dopad na životaschopnost mořského světa. Ohrožení korálů, měkkýšů nebo malých ryb znamená méně potravy pro větší živočichy, a tím pádem i riziko pro fungování potravinového řetězce, na jehož konci stojí miliony lidí.
