Novela zákona o významné tržní síle má poskytnout dodavatelům větší ochranu před nekalými praktikami obchodních řetězců. Mezi ty patří například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Obchodní řetězce argumentují, že novela může v konečném důsledku vést ke zdražení potravin, což ovšem odmítá například antimonopolní úřad.
Senát ve středu schválil brannou novelu, podle níž se Češi budou moci přihlásit dobrovolně k branné povinnosti, když požádají o účast na vojenském cvičení. Vládní předloha, která také umožní nasadit členy armádních aktivních záloh v zahraničních misích, nyní zamíří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi. Senátem prošel také návrh zákona o službě vojáků v záloze. Místo dosavadních šesti tisíc budou dostávat za rok 18 tisíc korun. Ministerstvo obrany potřebuje navýšit stavy aktivních záloh, do budoucna v nich chce mít až pět tisíc lidí.
Novela, která mimo jiné umožní obcím omezit provoz vozítek Segway, prošla beze změn Senátem. Norma také nařizuje chodcům mít na sobě mimo obec reflexní prvky a umožňuje policii zadržet malý technický průkaz při špatném technickém stavu vozidla. Rozhodl o tom navzdory snahám některých senátorů, kteří chtěli mimo jiné odebrat strážníkům právo měřit rychlost jízdy nebo povolit cyklistům jízdu i po vypití menšího množství alkoholu.
Senátor ODS a teplický primátor Jaroslav Kubera kritizuje novelu silničního zákona, kterou budou ve středu posuzovat jeho kolegové v horní komoře parlamentu. Balíček novinek, který nařizuje chodcům ve tmě nosit povinné reflexní prvky nebo vrací policii pravomoc zadržet na silnici technický průkaz auta ve špatném stavu, schválili v prosinci poslanci a chtějí, aby platil už na jaře. Kubera je proti, považuje zákon za paskvil. Ovšem teď bude muset rychle přesvědčit víc kolegů. V úterý senátoři na hospodářském výboru schválili verzi poslanců a doporučí ji ve středu i ostatním kolegům. Kubera, vášnivý kuřák a známý zastánce svobod a odpůrce zákazů, vysvětluje v rozhovoru, co mu na novele vadí.
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění si prezident Miloš Zeman polepšil. Důvěřuje mu 59 procent lidí. Během minulého roku vzrostla důvěra v prezidentský úřad o 25 procentních bodů a na jeho závěr se Zeman přiblížil k historickému maximu z dubna 2013. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí pro občany stále zůstávají starostové a obecní zastupitelstva. Vláda má nyní důvěru ani ne poloviny obyvatel. Nejhůře z hodnocení vycházejí Sněmovna a Senát.
Senát dnes v prvním čtení podpořil návrh, aby se opět proplácely první tři dny nemoci. Jako kompenzace zaměstnavatelům, kteří jsou proti této změně, by klesly odvody na povinné nemocenské pojištění. Pro ČSSD šlo o jednu z předvolebních priorit. Další strany vládní koalice ANO a KDU-ČSL ale podmiňují svůj souhlas právě dohodou se zástupci firem.
Dvě mimoparlamentní strany, Strana svobodných občanů a Strana soukromníků se společně pokusí uspět v krajských volbách letos na podzim. Sestaví v krajích společné kandidátky, které budou fungovat na principu zipu, budou se na nich tedy pravidelně střídat zástupci obou stran. Cílem je překročit pětiprocentní hranici a ovlivňovat situaci v krajích. Pokud se spolupráce osvědčí, je ve hře společný postup obou stran i při volbách do Poslanecké sněmovny.
Senát povolil, aby čeští velvyslanci mohli zůstat ve funkci i po sedmdesátce. Novela má podle ministerstva zahraničí zajistit pokračování možnosti rotace diplomatů. Novinka se už nebude vztahovat na velvyslankyně v Sýrii Evu Filipi a na Slovensku Livii Klausovou. Sněmovna navíc v novele upravila osobní příplatky, což by ministerstvu ušetřilo v nákladech na zahraniční službu dalších asi 350 milionů korun.
Polský Senát schválil zákon o ústavním soudu, s nímž přišla nová konzervativní vláda. Podle opozice novela zcela ochromí činnost této nejvyšší soudní instance v zemi. Dolní komora polského parlamentu zákon schválila již v úterý. Obě komory parlamentu tak podpořily zákon navzdory odporu nejen opozice, ale i soudců, západních politiků a také desítek tisíc občanů, kteří proti němu demonstrovali v ulicích měst. Novela počítá s tím, že místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta.
Obce dostanou od roku 2017 vyšší podíl z vybrané daně z přidané hodnoty (DPH), zároveň však přijdou o svůj podíl na dani z příjmů od podnikatelů a všech fyzických osob, které podávají daňové přiznání. Debata ve Sněmovně trvala několik hodin. Pravicové strany kritizovali senátní návrh s tím, že není dostatečně projednaný a že ve svých důsledcích obce ochudí o peníze. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že zrušením motivačního příspěvku skončí motivace vedení měst vytvářet prostředí příznivé pro podnikání, a obce budou více závislé na státu.
Česko a Slovensko se kvůli Benešovým dekretům vůbec neměly stát členy Evropské unie. Ostrý výpad šéfa maďarského parlamentu Lászlo Kövéra zarazil jak politiky, tak diplomaty. Přišel totiž ve chvíli, kdy spolupráce v rámci Visegrádské skupiny funguje podle všech členských zemí na výbornou. O víkendu navíc do Maďarska zamířil český ministr vnitra Milan Chovanec, aby poděkoval českým policistům, kteří v posledních týdnech pomáhali střežit hranici se Srbskem. "Já pevně věřím, že předseda parlamentu měl špatný den," prohlásil Chovanec v neděli po schůzce se svým protějškem.
Senátoři podle očekávání odhlasovali ukončení druhého pilíře v příštím roce. V systému si na penze spoří necelých 85 000 lidí. Vklady se lidem vrátí na konci příštího roku, celkem je ve druhém pilíři 2,84 miliardy korun. Peníze si budou moci lidé nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře. Pokud si klient druhého pilíře bude chtít zachovat procentní výměru státního důchodu, bude si muset důchodové pojištění doplatit. Druhý pilíř prosadila pravicová vláda Petra Nečase. Od roku 2013 mohli lidé přesměrovat tři procenta odvodů ze státního systému do vlastního spoření, částku ve výši dvou procent ze mzdy museli přidat ze svého.
Příspěvek má částečně dorovnat poměrně nízkou valorizaci důchodů v příštím roce. Penze se ze zákona mají zvýšit kvůli nízké inflaci 0,3 procenta jen o 40 korun měsíčně. Vláda chtěla původně poslat penzistům jednorázově 600 korun ještě před Vánocemi. Prosincový termín ale padl. Koalice pak přišla s návrhem na výplatu zvýšenou o tři stokoruny v únoru, nyní bude o další tři stokoruny vyšší.
Více než tři čtvrtiny občanů zastávají názor, že by se současná společnost obešla bez kožešinové módy, odmítavě se staví také k testování čisticích prostředků na zvířatech a využívání divokých zvířat v cirkusech. Zjistil to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd.
Za necelé dva týdny se bude vedení Poslanecké sněmovny zabývat tím, kam poslanci příští rok zamíří v rámci zahraničních cest. Řada výborů reaguje na aktuální uprchlickou situaci, a chtějí tak navštívit balkánské státy, ale i Turecko nebo Alžírsko. Nechybí ovšem ani exotičtější destinace jako Kuba, Vietnam nebo Senegal. Původně chtěli poslanci jet i do Íránu, z cesty ale nakonec sešlo kvůli už uskutečněné návštěvě íránského ministra financí v Praze.
Sněmovna patrně schválí rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Prověrky úřadu by se mohly nově týkat například hospodaření obcí, krajů, jejich příspěvkových organizací, státních fondů, zdravotních pojišťoven, veřejných vysokých škol a firem, v nichž má stát, obce nebo kraje nadpoloviční podíl. Předpokládá to novela zákona o NKÚ, kterou dnes doporučil přijmout sněmovní ústavně-právní výbor.
Senát podle očekávání schválil nominaci Josefa Fialy z brněnské právnické fakulty na ústavního soudce. V tajné volbě mu ve středu dalo hlas 52 ze 71 hlasujících senátorů. Patnáctičlenný tým ústavních soudců tak zůstane kompletní. Fiala u Ústavního soudu nahradí Vladimíra Kůrku, jehož desetiletý mandát skončí 15. prosince.
Výjimka ze služebního zákona, kterou se mělo předejít tomu, aby po Novém roce skončil služební poměr velvyslankyním Livii Klausové a Evě Filipi, se nejspíš nestihne schválit. Ve středu to připustili členové sněmovního ústavněprávního výboru. Dolní komora by musela změny poslat do Senátu nejpozději příští středu, kdy je ale na programu mimo jiné návrh rozpočtu pro příští rok. Výjimka by se tak měla vztahovat na podobné případy v budoucnu, pro velvyslankyně na Slovensku a v Sýrii bude muset ministerstvo zahraničí najít alternativní řešení.
Čtvrtina senátorů se podepsala pod ústavní stížnost proti kontrolnímu hlášení k DPH, které začne platit od začátku roku 2016. Podle senátora Ivo Valenty nejde jen o další byrokratickou zátěž, ale i o průlom do soukromí "velmi široké skupiny obyvatel". Opatření by mělo podle ministerstva financí pomoci v odhalování zejména organizovaných daňových úniků, například u takzvaných karuselových obchodů.
Po téměř dvou letech prošel parlamentem zákon o centrálním registru smluv. Od toho si neziskové organizace slibují omezení korupce. Poslanci v úterním hlasování odmítli senátní verzi, která počítala například s vypuštěním neplatnosti smlouvy v případě neuveřejnění. Registr by měl začít platit od půlky roku 2017, smlouvy by podle něj měly zveřejňovat obce, kraje i centrální úřady nebo státní podniky, výjimku budou mít pouze nejmenší obce.
