Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Dušan Navrátil v pondělí na jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu řekl, že jeho úřad senátorům neposkytl informace, na základě kterých senátní výbor minulý týden přijal usnesení o kybernetickém útoku na ministerstvo zahraničních věcí. Kabinet podle prohlášení úřadu vlády podniká konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti významných IT systémů.
Předseda senátní komise k návrhům auditních zpráv Evropské komise Zdeněk Nytra (ODS) se chce obrátit přímo na Evropskou komisi se žádostí o zpřístupnění těchto zpráv. Řekl to na čtvrtečním jednání komise. Zprávy se týkají údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a čerpání dotací do zemědělství. Senátoři o zprávy již dříve požádali ministerstva zemědělství, financí, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj. Ministerstva je ale odmítla poskytnout. Odvolávají se na to, že na základě nařízení EK předběžné audity vydat nemohou. Senátoři již dříve označili přístup úřadů za pohrdání Senátem.
Dluhů z dětství by se mohli lidé zbavit za tři roky, když splní pravidla oddlužení. Zařazení těchto dlužníků do zvýhodněného režimu, který se nyní vztahuje na seniory a zdravotně postižené, schválil Senát. Novelu insolvenčního zákona ještě musí podepsat prezident. Návrh reaguje na situaci, kdy v Česku čelí exekucím přes 6500 dětí a další desetitisíce dospělých si svoje dluhy přinesly z dětství.
Motoristé by měli od roku 2021 používat elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových nálepek. Změnu zákona, která to umožní, schválil i Senát. Limit pro maximální cenu známky poslanci ani senátoři nezvýšili. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Pro návrh hlasovalo 43 ze 68 přítomných senátorů, šest z nich ale bylo proti.
Problém ohledně předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje, u kterého v březnu zasahovala policie, se přesunul i na půdu Senátu. Někteří senátoři kritizují koncentraci pravomocí v rukou předsedy úřadu, která podle nich "vykazuje řadu negativních jevů". Chtěli proto vyzvat vládu k nápravě, usnesení však nakonec o čtyři hlasy neprošlo.
Za červnovým kybernetickým útokem proti českému ministerstvu zahraničí stojí cizí státní moc. Vyplývá to z informací Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který to sdělil senátnímu výboru pro obranu a bezpečnost. Výbor v úterý vyzval vládu, aby kybernetické bezpečnosti věnovala veškerou pozornost a rozpočtové prostředky. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl Českému rozhlasu, že útokem se bude po skončení vládních prázdnin zabývat Bezpečnostní rada státu, která řešila i minulé útoky.
Evropská komise podle senátora Lukáše Wagenknechta sdělila, že nemá žádný dokument, který by ministerstvům bránil poskytnout Senátu vyžádané auditní zprávy, jež se týkají údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Wagenknecht to ve čtvrtek oznámil na Twitteru. Unijními nařízeními ministerstva zdůvodňovala, proč senátní komisi pro prošetření auditů tyto dokumenty nemohou dát. Ministerstvo financí v reakci zveřejnilo červnový dopis, podle něhož si komise nepřeje zveřejnění auditní zprávy. List obdobného znění poslal do Česka i šéf stálého zastoupení ČR v Bruselu.
Středeční projednávání ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana bylo tajné, jak přikazuje zákon. Známé je pouze to, že ji podpořilo 48 ze 75 přítomných senátorů, přičemž proti bylo dvacet z nich a sedm se hlasování zdrželo. Jak hlasovali konkrétní zákonodárci, však známé není, stejně tak jako to, co vše během schůze zaznělo. Stenozáznam z jednání se však pořizoval, zůstane ovšem uschován a utajen v archivu v Malém Fürstenberském paláci. Ne však navěky. K jeho zveřejnění dojde v roce 2049.
Středeční projednávání žaloby na prezidenta za zavřenými dveřmi Senátu si pochvalovaly obě strany - jak její zastánci, tak její odpůrci. Diskuse byla prý slušná, věcná a odborná. Přestože návrh prošel horní komorou i díky hlasům nejpočetnějšího klubu Starostů a nezávislých, našel se mezi nimi jeden, který se snažil senátory přesvědčit, že žaloba je neopodstatněná - Michael Canov.
Děti a vnuci krajanů, kteří emigrovali z někdejšího Československa, pravděpodobně budou moci snadněji získat české občanství. Změnu přináší senátní novela, jejíž schválení horní komora potvrdila. Novelu o státním občanství nyní dostane k podpisu prezident.
Senát ve čtvrtek zamítl vládní novelu zákona o EET rozšiřující evidenci i na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. Neschválil však ani návrh na zrušení celého zákona o evidenci tržeb. Předloha tak poputuje znovu do Sněmovny. Vládní koalice ANO a ČSSD ve Sněmovně může s pomocí KSČM senátní veto přehlasovat. Nejbližší řádná schůze Sněmovny se očekává v září.
Speciální senátní komise vedená senátorem Zdeňkem Nytrou si určila cíl, že nezávisle vyhodnotí dvě předběžné auditní zprávy Evropské komise o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Komise ale ke své práci nebude mít oficiální podklady. Podle zjištění Aktuálně.cz jí oba dokumenty Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii odepřelo poskytnout. Zastoupení bylo poslední instancí, kam se komise mohla obrátit. Už dříve jí odmítla vyhovět česká ministerstva. Senátoři přesto hodlají v práci pokračovat.
Senát ve středu schválil podání žaloby na prezidenta Miloše Zemana kvůli hrubému porušení ústavy. Senátor Václav Láska, který žalobu inicioval, se nedomnívá, že by rozhodující roli hrála aktuální situace okolo ministra kultury Antonína Staňka. V žalobě jsou podle něj mnohem vážnější body, kvůli kterým je opodstatněná. O tom se nyní bude snažit přesvědčit poslance, ke kterým žaloba ze Senátu putuje.
Senát schválil návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Ve středu pro něj hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo. K Ústavnímu soudu návrh doputuje jen v případě, že by jej podpořila i ústavní většina poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM či SPD, to není pravděpodobné. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.
Členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů se znovu stal historik Eduard Stehlík a nově někdejší ministr vnitra a bývalý senátor ČSSD František Bublan. Oba byli kandidáty sněmovny. Senát ve středu jejich nominaci v tajných volbách hladce potvrdil.
Senátoři ve středu Poslanecké sněmovně vrátili vládní návrh novely zákona, která má zdražit poskytování pronájmů přes platformu Airbnb i ubytování v klasických hotelech či penzionech. Navržená pravidla počítají se sloučením dvojice místních poplatků - ubytovacího a rekreačního - které vybírají města a obce.
Nedopusťte, aby se bývalý senátor a ministr vnitra za ČSSD František Bublan stal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, vyzývají Senát dva odboráři této výzkumné instituce Miroslav Vodrážka a Petr Blažek. Právě horní komora ve středu rozhodne, zdali podpoří návrh sněmovny a zvolí ho do sedmičlenné rady. Podle odborářů by však bylo nevhodné, kdyby v ní zasedl někdo, kdo v minulosti požadoval její zrušení.
Návrat k nepřímé volbě nezabrání tomu, aby se prezident pokoušel ohýbat ústavu ve svůj prospěch, myslí si ústavní právníci o návrhu předsedy ODS Petra Fialy, aby se hlava státu opět volila v parlamentu. Přesto odborníci, s nimiž deník Aktuálně.cz hovořil, takovou myšlenku vítají, bylo by ale podle nich na místě debatovat o rozsáhlejší změně ústavy. Výsledkem by pak mohlo být zavedení kancléřského systému, obdobného jako má Německo.
Předsedové většiny senátorských klubů oznámili, že zvažují rozšíření chystané žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Tu představili už dříve, nyní ji ale chtějí doplnit o další skutek - a to v případě, že Zeman co nejdříve nevyhoví žádosti premiéra Andreje Babiše, aby odvolal ministra kultury za ČSSD Antonína Staňka. Zeman s krokem otálí již přes měsíc.
Někteří senátoři zvažují, že kvůli současnému jednání prezidenta Miloše Zemana kolem výměny ministra kultury přidají svůj podpis pod ústavní žalobu na prezidenta. Vyplývá to z ankety, kterou deník Aktuálně.cz udělal mezi těmi, kdo ji dosud nepodepsali. Řada z nich se ale především shoduje, že by bylo dobré, kdyby premiér podal kompetenční žalobu na prezidenta. Aby bylo pro příště v podobných případech jasno. V horní komoře má ale prezident i své zaryté zastánce. "Jsem rád, že máme prezidenta s vlastním názorem," říká Ladislav Václavec (ANO).
