Evropská kosmická agentura chce každý rok najmout sto nových lidí, šanci mají i Češi. Na Vysokém učení technickém v Brně proto letos otevřou obor, kde budou vychovávat kosmické inženýry. Studenti se tam mají naučit například sestavit vlastní satelit a stanou se specialisty na systémy vyskytující se v satelitech či kosmických plavidlech. Podívají se také do špičkových center vesmírného výzkumu.
Raketa Falcon 9 firmy SpaceX Elona Muska vynesla do vesmíru skládačku malých družic v podobě kostek 10×10×10 centimetrů. Tři z těchto kostek jsou z Česka. Dohromady tvoří družici, takzvaný nanosatelit, který vyrobil Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze. Na oběžné dráze bude mimo jiné monitorovat záblesky gama záření. Lidstvu mohou poodkrýt některá tajemství vesmíru.
Těžit kovy pro stavbu rozměrných vesmírných konstrukcí přímo ve vesmíru nebo hledat vzácné suroviny mimo Zemi znělo ještě nedávno jako sci-fi, ale podobné vize by se brzy mohly stát realitou. A u proměňování těchto snů ve skutečnost mají sehrát důležitou roli Češi.
Na oběžně dráze je přes 128 milionů malých úlomků vesmírného odpadu, které létají rychlostí 27 tisíc kilometrů za hodinu. A začínají představovat čím dál větší problém. V blízké době bude podle odhadů docházet k desítkám srážek ročně, které mohou ohrozit satelity, a tím i naše mobilní nebo internetové sítě. Přesto plány na vyčištění orbity teprve vznikají.
Společnost Google přidala před několika dny do své mapové aplikace Google Earth novou funkci. Firma ji zprovoznila s pomocí 24 milionů satelitních snímků, které se pořizovaly každoročně od roku 1984 do roku 2020. Cílem nového nástroje je především přiblížit změny klimatu, které řada lidí vnímá abstraktně.
Americká technologická společnost Google přidala do své mapové aplikace Google Earth novou funkci, která s využitím satelitních snímků pořízených v průběhu 40 let ukazuje dopady změn klimatu na ledovce, pláže, lesy a další místa na Zemi.
Pohled na oblohu, jak ho známe, skončí. Bude tam více satelitů než hvězd. Jsme na prahu komercionalizace kosmického prostoru, míní astronom Pavel Suchan. Projekt Starlink vizionáře Elona Muska, který má pomoci pokrýt internetem celou planetu, má řadu kritiků. Technologicky je to úžasná věc, ale pro profesionální astronomii je to velký problém. Na mezinárodní úrovni to nikdo nekoordinuje, dodává.
V noci z pondělí na úterý se lidem v různých koutech světa naskytl kouzelný výjev na potemnělé obloze. Na nebi zazářila série světýlek připomínající vlak či hada. Nešlo však o hvězdy, ale o družice, které v rámci projektu Starlink vynesla na oběžnou dráhu firma SpaceX amerického vizionáře Elona Muska.
Rádiové vlny jsou pro astronomy velmi důležité. Závisí na nich průzkum hlubokého vesmíru, v němž nejsou jednotlivé objekty viditelné. Díky rádiovým vlnám tak například loni poprvé vznikl obrázek černé díry. Na druhé straně ale stojí soukromé firmy, které vysílají na oběžnou dráhu Země stovky satelitů. Vědci se bojí, že tím v budoucnu naruší zkoumání vesmíru.
Írán v neděli z odpalovací základny v provincii Semnán na severu země vyšle na oběžnou dráhu svůj satelit. Oznámil to íránský ministr pro informační a komunikační technologie Mohammad Džavád Azarí Džahromí.
Některé věci jsem dělal přímo na sklokeramické desce, to místo je ideální pro konstrukci citlivých přístrojů. Ve dvaceti jsem si dal cíl pomoci lidstvu v kolonizaci Marsu, konstrukce trvala tři měsíce, vývoj a testování mnoho let. Nejtěžší bylo sehnat finance na to, abychom mohli poslat družici do vesmíru, říká astronom Jaroslav Laifr, který spolu s kolegou z ČVUT sestrojil družici Lucky-7.
Česko by mohlo do několika let vyslat do vesmíru vlastní družice. Pracovaly by ve prospěch aliančního satelitního centra SATCEN ČR, které provozuje česká tajná služba Vojenské zpravodajství. Za úkol má vyhodnocovat pro NATO, ale i pro českou armádu a české instituce, snímky a data z vesmíru či letadel.
V Česku bude od roku 2021 sídlit nová Agentura EU pro kosmický program (EUSPA). Vznikne rozšířením organizace GSA, která v Praze řídí evropský družicový systém Galileo. Agentura se tak rozroste ze stávajících 100 na zhruba 700 lidí. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci ministerstva dopravy.
Evropská kosmická agentura musela se svou družicí Aeolus provést úhybný manévr, aby předešla pravděpodobné kolizi se satelitem Starlink 44 americké společnosti SpaceX. Agentura uvedla, že tak učinila poté, co jí SpaceX dala na vědomí, že se svým satelitem hýbat nyní nemíní.
Přistávací modul indické lunární sondy Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v pondělí oddělil od orbitálního aparátu. Podle agentury AP o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, v srpnu se pak sonda dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.
Tým vývojářů Jaroslava Laifra a Pavla Kováře vyvinul vědeckou družici Lucky-7. Malé zařízení o velikosti krabice na zákusky stálo vědce dvě stě tisíc korun a do kosmu vyletí v pátek. Na oběžnou dráhu jej vynese ruská raketa Sojuz 2-1b, spolu s řadou dalších drobných satelitů. Cena za toto vynesení jsou dva miliony korun. Veškeré náklady si hradí vědci ze své firmy. Družice obsahuje navigaci či senzory radiace, které umožňují pozorování gama záblesků, či barevnou kameru pro detekci polární záře a snímkování Země. Podívejte se, jak malá sonda vypadá.
Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v úterý ráno odstartovala raketa soukromé americké společnosti SpaceX Falcon Heavy s nákladem 24 experimentálních družic. Informovala o tom agentura Reuters. Jde o třetí start této rakety, která je nejsilnějším nosičem současnosti. Společnost SpaceX vizionáře Elona Muska označila dnešní start rakety za jeden z nejnáročnějších, o který se firma kdy pokusila.
Podle některých odborníků na počasí mohou mít meteorologické radary a družice už brzy problémy rozpoznat bouřkové mraky. Důvodem je síť 5G, kterou plánují státy po celém světě během nejbližších let budovat. Obavy vědců sdílí například i Český hydrometeorologický ústav.
