Agenti ruských tajných služeb zastrašují a šikanují americké diplomaty, zaměstnance ambasád a jejich rodiny působící v Moskvě a v několika dalších evropských metropolích. Napsal to v pondělí americký list The Washington Post s odkazem na informace několika velvyslanců USA. Věc podle listu došla tak daleko, že ministr zahraničí John Kerry vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby tyto akce zastavil.
Sankce omezující především ruský přístup na finanční trhy a zakazující export určitých typů výrobků přijala EU v roce 2014 v reakci na ruský postup v ukrajinské krizi. Formálně by krok měli v pátek potvrdit ministři zahraničí zemí osmadvacítky za předpokladu, že na poslední chvíli nevznese námitky francouzský parlament.
Evropská unie prodloužila o rok sankce vůči Krymu, které na poloostrov uvalila v reakci na jeho předloňskou anexi Ruskem. Opatření se týkají dovozu zboží z Krymu, investic na poloostrově i cestovního ruchu. Sankce budou platit do 23. června 2017, uvedl Brusel v tiskovém prohlášení. Na jejich základě není možné do EU dovážet žádné výrobky pocházející z Krymu. Evropští občané i firmy mají zakázáno nakupovat nemovitosti na poloostrově, financovat krymské společnosti nebo jim poskytovat jakoukoli jinou pomoc. EU rovněž opakovaně uvedla, že anexe Krymu je protiprávní a jeho území do budoucna neuzná jako součást Ruska.
Někdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy se ve čtvrtek na ekonomickém fóru v Petrohradě vyslovil pro zrušení sankcí mezi Ruskem a Západem. "Problémů máme víc než dost, takže si nemůžeme dovolit další strádání. Silnější musí podat ruku jako první. A tím silnějším je Rusko a prezident (Vladimir) Putin," citoval Reuters Sarkozyho. Ruský ministr pro ekonomický rozvoj Alexej Uljukajev ale podle agentury Interfax odmítl, že by Rusko svá odvetná opatření zrušilo dříve, než tak učiní Evropa. Náměstek ruského ministra zahraničí Vasilij Něbenzja považuje Sarkozyho návrh za originální.
Embargo na dovoz ze Západu bylo reakcí na podobný krok ze strany evropských zemí a USA po anexi Krymu a podpoře donbaských separatistů.
Země z Pyrenejského poloostrova dlouhodobě neplní své rozpočtové závazky. Za to jim hrozily od Bruselu obrovské pokuty. Zatím na ně ale nedojde. Evropská komise nakonec rozhodla, že počká, a to kvůli politice. Madrid totiž čekají za šest týdnů parlamentní volby.
Washington sice prodlouží sankce, jejichž platnost končí příští týden, současně ale pravděpodobně nabídne obchodní licence některým společnostem a odstraní ze sankčního seznamu některé lidi. Oznámení o prodloužení sankcí může přijít už v úterý, tedy ještě předtím, než Barmu navštíví americký ministr zahraničí John Kerry, který má do země přicestovat 22. května.
Pro českou diplomacii je květen pořádně "horký" měsíc. Během něj se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) setká se zástupci dvou velmi znepřátelených zemí − Íránu a Izraele. Už v pondělí přivítá viceprezidenta Alího Akbara Sálehího, který je zároveň šéfem íránského jaderného programu. Jde o delikátní záležitost, protože Izrael vždy považoval Česko za svého největšího spojence v EU a s velkými obavami pozoruje, jak po lednovém skončení sankcí uvalených na Írán navazují mnozí s touto zemí přátelské vztahy. Tyto obavy potvrzuje v rozhovoru i izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Český premiér by měl podle něj dát jasně najevo, že má Írán skončit se sponzorováním terorismu.
Na Kubě probíhá sjezd Komunistické strany, na kterém během svého projevu prezident Raúl Castro varoval před vlivem Spojených států. Podle něj jsou USA rozhodnuty ukončit socialistickou revoluci na ostrově. "Musíme se mít na pozoru, víc než kdy jindy," prohlásil Castro. Obamovo přání ukončit sankce USA vůči Kubě nazval změnou metod, kterými se Američané již od roku 1959 snaží přinést na Kubu politické změny.
Litva se rozhodla uvalit sankce na některé ruské a ukrajinské občany, kteří se podíleli na uvěznění a odsouzení ukrajinské pilotky Nadiji Savčenkové. Ukrajinská letkyně byla nedávno v Rusku odsouzena k 22 letům vězení za údajný podíl na smrti dvou ruských novinářů. Na protest proti rozsudku drží hladovku. Sankce proti Rusku v reakci na odsouzení Savčenkové v březnu rozšířila Ukrajina, Litva je ale podle dostupných informací první zemí Evropské unie, která sankce rovněž zavedla
Ukrajinský prezident Petro Porošenko dal zelenou k uplatnění sankcí proti 84 ruským představitelům, zapojeným do odsouzení ukrajinské důstojnice Nadije Savčenkové a ukrajinského režiséra Olega Sencova v Rusku. Na sankčním seznamu figuruje například šéf ruských vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin. Sankce spočívají podle agentury Interfax v zákazu vstupu na Ukrajinu, případném zablokování majetku či zákazu vývozu kapitálu a podobně.
Lidé najatí na špinavou práci bývají v podstatě zbabělci, mám s nimi své zkušenosti, říká v rozhovoru poslanec za KDU-ČSL.
Severní Korea zastavila veškerou obchodní a hospodářskou spolupráci se svým jižním sousedem. Lidově demokratická republika také prohlásila, že zlikviduje všechen jihokorejský majetek na svém území. Podle agentury Reuters jde zřejmě o objekty v severokorejské průmyslové zóně Kesong, jejíž fungování Soul v únoru v rámci sankcí proti KLDR zrušil. Severní Korea zároveň oznámila, že ruší turistické výpravy Jihokorejců do Diamantových hor na severu poloostrova. Ty byly pro chudou KLDR v minulosti vítaným zdrojem příjmů, ale už v roce 2008 byly pozastaveny.
Filipíny zabavily severokorejskou nákladní loď. Reagovaly tak na nedávné zpřísnění mezinárodních sankcí proti KLDR. Plavidlo Čin Teng provozuje severokorejská společnost Ocean Maritime Management, která je terčem sankcí a byly jí rovněž zmrazeny účty. Loď se nyní nachází v zálivu západně od Manily, kde se provádí vykládka zboží, a podle filipínské vlády bude nejspíš její posádka deportována.
Evropská unie o další rok prodloužila sankce vůči někdejšímu ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi a patnácti jeho spolupracovníkům, které podezřívá z rozkrádání státního majetku. Restriktivní opatření, jehož součástí je zmrazení majetku a zákaz vstupu, zavedla unie před dvěma lety. Na seznamu jsou vedle Janukovyče například bývalí premiéři Mykola Azarov a Serhij Arbuzov. Unijní ministři se na prodloužení sankcí dohodli v pátek v Bruselu, dnes rozhodnutí zveřejněním v Úředním věstníku EU vstoupilo v platnost. Nyní byla platnost prodloužena do 6. března 2017.
Spojené státy a Čína se dohodly na textu rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která rozšiřuje sankce proti KLDR za nedávný jaderný test. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Hlasování v patnáctičlenné Radě se očekává v příštích dnech. Pchjongjang odpálil jadernou nálož počátkem ledna a vysloužil si tvrdou kritiku světového společenství včetně Číny a a Ruska, které považuje za své nejbližší spojence. Rezoluce odsuzující jaderný test je podle diplomatů "obsažná a dlouhá". Washington požadoval, aby rezoluce blokovala přístup severokorejské banky neměly možnost využívat mezinárodní finanční systém. Zda Peking tyto požadavky přijal, diplomatické zdroje neuvádějí.
Česká republika do svého právního rámce do konce loňského roku netransponovala osm směrnic Evropské unie. Pokud by Česko evropské směrnice do svých zákonů nepřevtělilo, hrozila by mu za to finanční sankce od EU. Evropská komise kvůli tomu podle zprávy vedla proti Česku 46 řízení.
Ministři zahraničí 28 zemí Evropské unie se dohodli na zrušení sankcí vůči Bělorusku. Po přijetí příslušných právních dokumentů tak skončí zmrazení majetku a zákaz cest do EU celkem 170 lidí a tří firem. V platnosti dál zůstane zbrojní embargo a sankce vůči čtyřem konkrétním osobám, které se před lety podílely na zmizení režimu nepohodlných aktivistů. Nyní rušené sankce už unie loni v říjnu pozastavila.
Pokud Turecko uzavře migrantům své hranice, mohlo by se stát Rusko „druhým Tureckem“. Varoval před tím finský prezident, podle kterého by se tak citelně zvýšil tlak na Finsko, Estonsko a Lotyšsko.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozšíření sankcí vůči Severní Koreji. Poslanecká komora Kongresu tak reagovala na jaderný test, který KLDR provedla v lednu, a na odpálení rakety dlouhého doletu z minulého týdne, informovala agentura Reuters. Nové sankce už ve středu schválil i Senát. Podle agentury Reuters Obama zákon s největší pravděpodobností nevetuje, a sankce by tak měly začít platit. "V této oblasti jsme s Kongresem na jedné lodi a souhlasíme s potřebou zvýšených sankcí," uvedl ve čtvrtek prezidentův bezpečnostní poradce Ben Rhodes. Norma obsahuje mimo jiné postihy všech, kteří podpoří fungování severokorejského jaderného programu a dalších agresivních vojenských aktivit.
