Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
Svrhl venezuelského vůdce Madura, nařídil deportace, nechal zbořit východní křídlo Bílého domu, rozhádal spojence nebo navrhl znovuotevření Alcatrazu. Uplynul rok od druhé inaugurace Donalda Trumpa. Co americký prezident slíbil, co splnil a co se mu naopak nepovedlo? Připomeňte si to v našem výběru.
USA zadržely šestý ruský tanker, britské speciální jednotky se chystají k útokům, Německo jeden z nich nepustilo do svých vod a Ukrajina na některé z nich začala útočit pomocí dronů. „Chlouba“, která pomáhala ruské ekonomice s exportem ropy a plynu navzdory sankcím, teď dostává vážné trhliny. Dotkne se to ruského rozpočtu?
Ruská hnojiva proudí ve velkém do Evropy. A to často ve větším objemu než před začátkem války na Ukrajině. Důvodem je dostupnost a nízká cena. Evropu to ale podle analytiků dělá zranitelnou v klíčové oblasti potravinové bezpečnosti. Alternativy k ruským hnojivům jsou přitom většinou příliš drahé.
Rok uplynul od chvíle, kdy se syrský režim zhroutil rychlostí, která šokovala i dlouholeté pozorovatele blízkovýchodního regionu. V prosinci 2024 povstalecké síly během několika dní postupovaly přes jih a střed země, obsazovaly jedno město za druhým a prakticky bez odporu vstoupily do Damašku.
Ukrajinci si v rámci útoku na ruskou energetickou infrastrukturu našli nový cíl - lodě takzvané stínové flotily, kterými Rusové obcházejí sankce. Kyjev potvrdil hned dva údery na takové tankery v Černém moři, které se odehrály v posledních několika dnech. Podle deníku Wall Street Journal ovšem letos došlo hned k šesti takovým výbuchům.
Rusko utržilo od začátku války na Ukrajině přes 800 miliard eur z vývozu fosilních paliv. Vybudovalo flotilu starých tankerů bez pojištění plujících pod cizími vlajkami, z nichž asi třetina pochází od západních firem. Skryté finanční sítě, jež umožňují Rusku obcházet ropné sankce, odhalila platforma investigativních novinářů Follow the Money, která získala v říjnu Cenu Daphne Caruanové Galiziové.
Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek zrušila sankce na syrského prezidenta Ahmada Šaru, které na něj uvalila v roce 2013 kvůli jeho blízkosti k teroristické organizaci Al-Káida. Píší to agentury s tím, že zrušeny byly také sankce, kterým čelil syrský ministr vnitra Anas Chattáb.
Během posledních tří a půl let od začátku ruské invaze na Ukrajinu už mnohokrát ekonomové avizovali, že další evropské a americké sankce ruskou ekonomiku položí. Jenže je říjen 2025 a Rusové na Ukrajině pomalu, ale přesto postupují a i přes Trumpovu snahu to nevypadá na blízký konec války. Popisujeme, jaký vliv budou mít nové sankce na Putinovu ekonomiku a v jakém stavu Rusko vlastně je.
Pokud nejste ochotni připustit, že by maďarský premiér Viktor Orbán mohl v něčem mít někdy pravdu, asi tyto řádky nečtěte. Pokud si naopak myslíte, že má pravdu vždy – tak je asi taky nečtěte. Jedna vlaštovka jaro nedělá.
Spor unijních zemí o využití zmrazeného ruského majetku pokračuje. Dohoda je zatím v nedohlednu a poslední jednání v Bruselu narazila na odpor Belgie. Vlámský premiér má obavy, aby využití ruských aktiv nakonec nemuseli splácet belgičtí daňoví poplatníci.
Devatenáctý balík sankcí Evropské unie si tentokrát posvítil na největší ruskou automobilku a její vedení. Jak to může ovlivnit produkci vozů Lada? Automobilový gigant a ruský tisk se v hodnocení rozcházejí.
Spojené státy uvalily ve středu zatím největší sankce na ruskou ropu. Omezení se týkají dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil. Bílý dům si od toho slibuje zvýšení tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina a zbavení Moskvy finančních prostředků k vedení války proti Ukrajině. Oznámení přišlo krátce poté, co americký prezident Donald Trump zrušil plánovanou schůzku s Putinem v Budapešti.
Slovensko nakonec asi podpoří nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Řekl to slovenský premiér Robert Fico. Podle něj Bratislava prosadila do návrhů závěrů nadcházejícího summitu státníků členských zemí EU formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu.
Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody, která v sobotu po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.
Spojené státy pohrozily zavedením vízových omezení a sankcí vůči zemím, které podpoří plán předložený agenturou OSN na snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy. Členské státy OSN mají příští týden hlasovat o návrhu rámce pro dosažení uhlíkové neutrality, tzv. net-zero, v mezinárodní lodní dopravě, který předložila Mezinárodní námořní organizace.
Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to ve čtvrtek prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil, že v případě ruské invaze budou Spojené státy tuto severskou zemi bránit.
OSN v neděli obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem.
Před více než třemi lety prakticky ze dne na den opustily zahraniční automobilky své ruské továrny v reakci na agresi na Ukrajině a zavedené mezinárodní sankce. Stálo je to desítky milionů a ztrátu důležitého trhu. Jednotlivé závody postupně převzaly domácí firmy a místo renaultů nebo BMW začala vznikat ruská a čínská auta. Podívejte se, co je se zahraničními automobilkami dnes.
Rada bezpečnosti OSN v pátek zamítla další pozastavení sankcí uvalených na Írán kvůli jadernému programu. Proti návrhu, který zmrazení sankcí prodlužoval, bylo devět z 15 členů, informuje OSN na sociálních sítích.
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Zahrnuje zavedení cel na některé zboží plus sankce na dva extremistické ministry a několik židovských osadníků i členů palestinského teroristického hnutí Hamás. Komise také pozastavuje bilaterální podporu Izraeli, kromě podpory občanské společnosti a památníku Jad Vašem.
