Omezování společenského života kvůli šíření pandemie koronaviru uvrhlo mnoho lidí do izolace. Farma v Německu ovšem přišla s originálním způsobem, jak pocitům osamělosti během lockdownu čelit. Zájemcům nabízí možnost pomazlit se s ovcemi.
Stres, osamělost i ponorková nemoc v partnerských vztazích. Právě těmto úskalím budou lidé čelit o Vánocích poznamenaných koronavirem. Velkým dilematem podle psychologa Zdeňka Krpouna bude, jestli svátky trávit v širším rodinném kruhu, a riskovat tak nakažení příbuzných. Dodává, že i když předvánoční nákupní horečka může být letos kvůli pandemii slabší, k dlouhodobému omezení spotřeby to nepovede.
Když na jaře přišla první vlna pandemie koronaviru a vlády začaly zavádět restriktivní opatření s cílem omezit setkávání obyvatel, objevovaly se v médiích názory, že karanténa bude ideálním časem pro introverty. Závěry psychologických studií ale ukazují, že se introverti v izolaci od okolního světa potýkají s osamělostí, depresí a úzkostí. Se svými obavami se méně svěřují a internet jim nepomáhá.
Pacientů s covidem-19, kteří potřebují hospitalizaci, živelně přibývá. Nemocnice volají o pomoc a žádají dobrovolníky, nedostatek personálu hlásí i pečovatelské a sociální služby. Podívejte se, kde všude můžete pomoci - prací, financemi, darem. V přehledu se také dozvíte, kde naopak můžete o pomoc zažádat.
Ukázalo se, že majitelé psů zvládali karanténu o něco snadněji a s větším humorem než lidé, kteří byli doma zcela sami. Chlupatý přítel dokázal pána zabavit a vytáhnout ho na procházku minimálně třikrát denně. Během několika týdnů si však pes zvykl na lidskou přítomnost a teď je pro něj těžké páníčka někam pustit. Štěkání a ničení věcí jsou způsoby, jakými dává najevo, že se o samotě trápí.
Svou hudbu označuje za totální pop, ale komerční stanice ji navzdory modernímu elektronickému zvuku nehrají. "Jsem s tím smířená. Rádia nejsou na text o tom, že jsem nepohodlná osoba, připravená," směje se v rozhovoru pro Aktuálně.cz zpěvačka Katarzia. Slovence žijící v Praze právě vyšla deska Celibát, na níž opět prokazuje schopnost zachytit ducha doby a zpívá o svobodě i osamělosti své generace.
Vánoce jsou pro mnoho lidí zatěžkávací zkouškou. Hluk, veselí a přetvářka v rodině vedou často k tomu, že určité osobnosti volí na Štědrý den soukromí. Strastiplné období nastává také pro seniory, psychicky nemocné, závislé a lidi s poruchou příjmu potravy. Samota a pocit beznaděje je v tomto období mnohem vědomější než kdy jindy.
Rozmazlení, ufňukaní jedináčci? To je podle dostupných výzkumů, které shrnuje americký magazín Inverse, jen stereotypní nálepka. Srovnání mezi jedináčky a lidmi pocházející z rodin s více potomky totiž ukazují, že jedináčci nemají větší tendenci k osamělosti, nesamostatnosti ani nezralosti. Naopak bývají ambicióznější, což jim prospívá ve škole i v práci.
Aleš Palán loni zaujal bestsellerem Raději zešílet v divočině a tento čtvrtek vydává novinku Jako v nebi, jenže jinak - Nová setkání se samotáři z Čech a Moravy, ve které odhaluje životní příběhy solitérů žijících mimo civilizaci. Rok a půl jezdil do odlehlých oblastí Jizerských hor nebo Beskyd. Kniha ožila fotografiemi Johany Pošové. Přečtěte si ukázku z knihy a podívejte se na fotky samotářů.
Projekt #kafesbabi a #pivosdědou chce posílit mezigenerační vztahy a přimět mladé lidi, aby se více stýkali se svými prarodiči a vytrhli je z každodenní rutiny. "Naši vrstevníci kvůli povinným rodinným sešlostem vnímají setkávání s prarodiči za prudu a peklo, my z toho chceme udělat cool záležitost," říká spoluzakladatelka projektu Anna Košlerová.
Za posledních sedm let vyšel Brit Billy Brown z domu je desetkrát, a to kvůli lékařským prohlídkám. Nyní 24letý mladík pomáhá mladým lidem překonat strach ze sbližování se s vrstevníky. Vymyslel proto deskovou hru, ve které sbírají hráči body za plnění úkolů v reálném životě.
Praktičtí lékaři v Anglii mohou lidem, které sužuje osamělost, předepisovat kurzy tance a další společenské aktivity na účet národní zdravotnické služby (NHS).
Teenagery a mladé dospělé trápí osamělost častěji než jejich dědečky a babičky, ukázaly závěry letošní mezinárodní studie, kterou si od výzkumníků nechala vypracovat stanice BBC. Mládí ale popsali jako nejosamělejší období svého života i senioři, což zpochybňuje častý názor, že za osamělost mladé generace může moderní způsob života postavený na komunikaci přes sociální sítě.
Za radikální změnu odejít z civilizace nesou tito lidé následky, nemají informace, ale myslí si věci sami za sebe, některé jejich příběhy jsou zničující a bolavé, říká novinář a spisovatel Aleš Palán o osudech lidí, kteří se rozhodli žít na samotě v šumavských lesích, a o nichž napsal knihu Raději zešílet v divočině. Dodává, že se u nich setkal právě s myšlenkami, které by nikdo z nás nevyslovil, protože jsme formováni informacemi a životem ve městě. Podle něj je handicapuje, když odjedou do civilizace, chovají se tam prý otevřeně a bezbranně.
Vítězem tradiční ankety Lidových novin o Knihu roku se letos stal publicista Aleš Palán s publikací "Raději zešílet v divočině" (nakladatelství Prostor, 2018). Několik měsíců navštěvoval s fotografem Janem Šibíkem šumavské poustevníky, kteří žijí uprostřed divočiny mimo oficiální osady či cesty. V primitivních podmínkách, často bez elektřiny a vody. Jsou však svobodní a volní, nestresují je hypotéky, starají se především o své přežití. Aktuálně.cz snímky z výpravy dokumentující život poustevníků na Šumavě přineslo letos v březnu, nyní si je můžete prohlédnout znovu.
"Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte," praví se v anotaci knihy Raději zešílet v divočině: Setkání s šumavskými samotáři. Autor Aleš Palán upozorňuje, že před jejich životními pravdami je někdy těžké obhájit si názor, že náš život v "systému" je ten správný. "Když jsem se vracel z rozhovorů z šumavské divočiny, vždy jsem si musel položit otázku, proč se vlastně vracím a zda má smysl se snažit o práci, peníze a vztahy," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jedním z největších smutků, který trápí české seniory, je pocit, že nejsou dost užiteční. Změnit se to snaží projekt Centra pro seniory Elpida, které založilo značku "Ponožky od babičky" a zvláště v předvánoční době nabízí veřejnosti originální ručně pletené ponožky od osamělých seniorek. Princip je jednoduchý - babičky dostanou od centra přízi, za upletené páry pak i honorář. Část výtěžku jde na provoz centra. "Ráno vstanu, uvařím si kávu, postavím si ji na stoleček a pletu. V osm hodin přijdou noviny, tak odložím ponožky, čtu noviny a potom zase pletu," vypráví Libuška, jedna z pletařek, které projekt dal životní náplň.
Osamělost je podle četných výzkumů pro zdraví horší než obezita či kouření. Sociálně izolovaní lidé vykazují až o polovinu vyšší riziko předčasného úmrtí oproti těm, kteří udržují pravidelný kontakt se společností. Samota se přitom nemusí týkat pouze stárnoucí populace, ale také lidí od 18 do 34 let.
Obavy o osud vdovy po nedávno zemřelém čínském disidentovi Liou Siao-poovi narůstají. Od přísně střeženého pohřbu jejího manžela se přátelé ani zahraniční představitelé nemůžou s Liou Sia spojit. Jsou přesvědčeni, že jí komunistické úřady násilně zadržují na neznámém místě. Vysoký komisař OSN pro lidská práva uvedl, že se v této záležitosti chce setkat s nejvyššími čínskými představiteli. Peking označuje kritiku vůči svým úřadům za vměšování do vnitřních záležitostí země.
Divadlo Kalich uvedlo v režii Petra Novotného hořkou absurdní komedii Už nikdy sám! německého režiséra a dramatika Marca Beckera. Ten v ní řeší fenomén osamělosti lidí ve velkoměstech. Hlavní hrdina, pan Meier (Pavel Liška), se rozhodne řešit svou samotu tím, že si vezme na ulici rukojmí. Jeho čin se stane inspirací pro další singles a po městě se najednou začnou ztrácet desítky a desítky občanů.
