U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovil online deník Aktuálně.cz třicet osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Chránit svobodu a demokracii je trvalá klopotná práce," odpovídá v anketě eurokomisařka Věra Jourová (*1964).
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz třicet osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Nesmíme se nechat zastrašit," odpovídá v anketě jeden z nejslavnějších českých hokejistů Dominik Hašek (* 1965).
Narodila se po sametové revoluci, vyrostla ve svobodném Česku. Handicapovaná surfařka Kristýna Křenová v anketě Aktuálně.cz k výročí 17. listopadu 1989 odpovídá na to, co pro ni znamená Václav Havel i život v demokracii. „Svoboda pro mě znamená úplně nejvíc. Žiju život, který postrádá kus svobody, nemůžu se svobodně hýbat. O to víc si vážím jiných svobod,“ říká sportovkyně.
Příběh chartistů Chnápkových je jen těžko uvěřitelný. Ukazuje, že některých koutů Česka se revoluce v listopadu 1989 a návrat demokracie nijak nedotkly a vše zůstalo takřka při starém - komunističtí vládci, soudci i úředníci jsou stále na svých místech a rodina Chnápkova s nimi řeší problémy doteď.
Spisovatel Jaroslav Rudiš v sobě spojuje sečtělého intelektuála i hospodského pábitele. V jeho knihách se to často hemží historií a vlaky, ale nikdy to není nuda. Kina teď hrají filmovou verzi jeho Národní třídy slibující vtipný i dojemný výlet do světa lidí, kterým po sametové revoluci vlak ujel. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Rudiš mluví ale i o svém novém románu Winterbergova poslední cesta.
Narodil se po sametové revoluci, vyrostl ve svobodném Česku. Martin Pikous se už jako student podílel na organizaci Budějovického Majálesu, nyní je zastupitelem a mluvčím festivalu Korzo Národní. V anketě k výročí 17. listopadu 1989 odpovídá na to, co pro něj znamená sametová revoluce, svoboda i Václav Havel. "Byl osobnost, kterou zná celý svět, aniž by to byl dobrý fotbalista," vzpomíná.
Kdyby v roce 1989 neproběhla sametová revoluce, její rodiče by se zřejmě nikdy nepotkali. „Otec je totiž Japonec a máma Češka, tenkrát sem přiletěl pracovně,“ vzpomíná Naomi Adachi, která se narodila v polovině 90. let a vyrůstala už ve svobodném Česku. Herečka, moderátorka a modelka v anketě Aktuálně.cz k výročí 17. listopadu 1989 odpovídá na to, co pro ni znamená Václav Havel i svobodný svět.
Prezident Miloš Zeman se letos nezúčastní veřejných připomínkových akcí k 30. výročí sametové revoluce, která vedla ke konci totalitního režimu v Československu. V rozhovoru na serveru Blesk.cz řekl, že si události listopadu 1989 opět připomene sám doma. Podle něj budou veřejně oslavovat především ti, kdo se protirežimních protestů před 30 lety neúčastnili.
Narodil se po sametové revoluci, vyrostl ve svobodném Česku. Šéfkuchař brněnské restaurace Pavillon Ondřej Dulanský v anketě Aktuálně.cz k výročí 17. listopadu 1989 odpovídá na to, co pro něj znamená Václav Havel i rok 1989. "Byl to neuvěřitelný státník, který pro tuto zemi hodně vykonal, a milý člověk, se kterým jsem se setkal," vzpomíná na Václava Havla.
Narodil se po sametové revoluci, vyrostl ve svobodném Česku. Herec a moderátor Matyáš Valenta v anketě Aktuálně.cz k výročí 17. listopadu 1989 odpovídá na to, co pro něj znamená Václav Havel i rok 1989. "Svoboda není tak jednoduchá, jak jsme si představovali, a zjistili jsme, že se dá velmi jednoduše zneužít," říká s tím, že svoboda je mocný nástroj, který je potřeba umět ovládat.
Nechtěli jsme vyprávět velké dějiny, ale obyčejné příběhy té doby, normální lidé daleko od hlavního dění tu dobu také prožívali, říká scénárista nového komiksu Martin Šinkovský. V Trikoloře proto spolu s výtvarníkem Petrem Novákem alias Tichem762 vypráví příběh skupiny desetiletých dětí z malého okresního města. Je to i můj příběh, trikoloru jsem nosil ještě půl roku po revoluci, vysvětluje Šinkovský. Není to učebnice, je to jen návod, jak se k informacím o listopadu 1989 dostat, dodává Novák.
Mnoho lidí si ho zapamatovalo jako chlapíka, který si přišel ve flísové mikině pro vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana. Režisér Robert Sedláček (46) přitom společenským přesahem své tvorby dokazuje, že se na něj neustále omílaná mediální zkratka nalepila trochu neprávem. Loni zvládl civilně vyobrazit charakter Jana Palacha a nyní se vydává do doby, kdy na Pražském hradě seděl Václav Klaus. Pro Českou televizi natočil krimi sérii Sever, kde ukazuje prostředí prorostlé korupcí a ptá se, jak dopadne člověk, který se ho snaží narušit. „Celou mojí tvorbou se prolíná melancholie nad tím, že ve chvíli, kdy se smečka zblázní, nedokáže jedinec nic změnit,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Udělal jsem spoustu chyb, tehdy jsem to neviděl. Na Národní třídě jsem dostal strach, že přijdu o filmy, ale odešel jsem včas, říká fotograf Jan Šibík, kterému vychází kniha 1989. Na fotografiích tehdy zachytil pád Berlínské zdi i události v Československu a v Rumunsku. Josef Koudelka, což je pro mě největší fotograf dějin, mi řekl, že pět fotek je dobrých. To jsem si tak oddechl, líčí Šibík. Reportážní fotografie je u konce svých sil, je úplně v háji. Tištěná média nemají reklamu, takže není platforma, kde fotky ukazovat, dodává.
Opoziční občanští demokraté spouštějí vyvěšením billboardů a besedami s pamětníky ze svých řad vlastní kampaň k připomenutí revoluce z roku 1989. Vláda podle nich nepřipravila relevantní projekt k listopadovému výročí, protože odkaz sametové revoluce neodpovídá jejím hodnotám.
„Kdo trochu rozumí showbyznysu, ten vůbec nechápe, jak v něm můžu fungovat. Dělám totiž věci přesně tak, jak je cítím,“ přiznává písničkář Tomáš Klus (33). Zároveň dodává, že nenávistné komentáře, které od svých kritiků za horlivou politickou angažovanost sklízí, ho z hlediska jazykové tvořivosti kolikrát tak překvapí, že by stálo za to vydat je knižně. O útocích mluví s nadhledem, což jen potvrzuje, že je pro něj popularita až na druhém místě. Předně totiž chce pojmenovávat, co se mu nelíbí v české společnosti a jak by se její směřování mělo proměnit. O obojí se pokouší v rozhovoru pro Aktuálně.cz a přibližuje také podstatu svého duchovního založení, které mu dodává odvahu.
Jako by to bylo včera. Děti se v sobotu ráno těšily na animované disneyovky Chip a Dale nebo My z Kačerova a taky na legendární pozdrav „čágo belo, šílenci“, kterým moderátorka Tereza Pergnerová uváděla hitparádu Eso. Jejich rodiče zase obdivovali elegantní kravaty Václava Klause, který svým šatníkem narušoval tehdejší obskurní módní vlnu fialových sak. Porevoluční éru 90. let mapuje prostřednictvím dobových fotografií a vtipných popisků i autorka oblíbené facebookové a instagramové stránky Pure devadesátky Johana Fundová (30). V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví i o knize, kterou o době svého dětství vydá v říjnu.
Když se člověk zeptá americké operní pěvkyně Renée Flemingové na její vztah k Česku, ze všeho nejdřív se dozví, jaké má doma stolní nádobí. "S motivy Prodané nevěsty," říká Flemingová hrdě. "Vypráví celý příběh Smetanovy opery. Moje matka má stejnou sadu."
Uplynulou zimu se bývalá budova Federálního shromáždění, umístěná mezi pražskou Státní operou a Národním muzeem, na chvíli proměnila v útočiště filmařů. Vše probíhalo v utajení - však se také natáčel špionážní seriál.
Kapela Zrní se letošní 30. výročí sametové revoluce rozhodla oslavit sérií koncertů pojmenovanou Havlovy děti Havlovi. Každé z vystoupení má připomenout prvního polistopadového prezidenta, a tak si pro ně hudebníci vybrali místa, která jsou s jeho osobností spjatá. O tom, co pro skupinu Havel znamenal a proč zůstává jeho odkaz v české společnosti nadále živý, mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz zpěvák Jan Unger (35). Na setkání přichází den po tom, co se na Václavském náměstí zúčastnil demonstrace proti politice premiéra Andreje Babiše. "Vyvíjel jsem se od dítěte, kterému záleželo jenom na jeho hračce a jeho rodině, až po dospělého občana, pro něhož je důležitá celá společnost," vysvětluje.
Turistické a informační centrum města Brna (TIC) přichystalo letos k výročí sametové revoluce speciální vycházky po Brně, jízdy retro busem a kolekci suvenýrů. Procházka Zn. Bony s sebou se zaměří na dobovou gastronomii a každodennost a opakovat se bude třikrát. "Provedeme vás klíčovými místy tehdejšího stravování. Zavzpomínáme na bufety, jídelny a mléčné bary a nemůžeme minout těch několik, které se dožily dneška," uvedl Jan Gerych z TIC. Další tematická toulka městem se uskuteční dvakrát v červnu a její název je Zn. Klíče s sebou. Podívejte se na několik fotografických záběrů Brna z 80. let.
