Dvaatřicet let od sametové revoluce není dost dlouhá doba na to, abychom už přestali s připomínkami 17. listopadu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Jan Hlaváček, ředitel platformy Korzo Národní, která pořádá tradiční slavnosti. "Člověk by měl žít přítomností a hledět do budoucnosti, na druhou stranu ale také vycházet z minulosti," vysvětluje.
„Na Národní třídu bych sám nešel, ale když jsem viděl záběry ze zásahu proti studentům, rozhodl jsem se, že do toho půjdu,” líčí Petr Miller, který se během sametové revoluce stal z kováka v ČKD prvním federálním ministrem práce a spolupracovníkem Václava Havla. „Protestní průvod dělníků na Václavské náměstí byl zlomový, ale povedl se až ten druhý 24. listopadu," dodává.
Dalšími hosty vysílání jsou novinář Jiří Burýšek, student Šebestián Bok a bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller.
Ve středu si Česko připomíná 32. výročí od klíčového dne sametové revoluce, kdy pohotovostní pluk v roce 1989 zmasakroval na Národní třídě v Praze pokojné demonstranty. Největší akce se po roční pauze způsobené epidemií konají v Praze na Václavském náměstí. Oslavy a tradiční pietní průvody budou i v dalších velkých městech. Redakce Aktuálně přináší tipy na ty nejzajímavější z nich.
Každé další výročí 17. listopadu 1989 nás vzdaluje od historické události a má přirozenou tendenci živit mýty či legendy s ní spojené. Kromě nich pak sametovou revoluci opřádají konspirační teorie. Skutečnost je - jako obvykle - o dost méně kalendářová. Připomeňme si ji tedy.
Pod názvem Poslední kovák – první ministr vyšel knižní rozhovor historika Jakuba Šloufa s Petrem Millerem, vůdcem průmyslových dělníků po 17. listopadu 1989 a porevolučním ministrem práce a sociálních věcí.
Téměř devět let komunisté nespravedlivě věznili básníka a disidenta Ivana Martina Jirouse řečeného Magor. Zásadní postava českého undergroundu, jinak také výtvarný kritik a spolupracovník rockerů The Plastic People of the Universe, by toto pondělí oslavil 80. narozeniny. Připomínáme jeho život a dílo.
Krátce po sametové revoluci z exilu přiletěla dojatá spisovatelka Zdena Salivarová. „Jsem šťastná, že jsme se sem dostali zpátky, my jsme v to vůbec nedoufali,“ uvedla. Milan Kundera nic takového neřekl. Přesto mají jedno společné: Salivarová dnes větší část života strávila v Kanadě. A dvaadevadesátiletý Kundera, který v Československu žil 46 let, už stejně dlouho pobývá ve Francii.
Kvůli zdravotním potížím letos po pěti dekádách skončil s koncertováním a už si ani nezahraje na kytaru. Zároveň ale koncem září vydal vřele přijatou desku Noční obraz, na které dokazuje, že charisma hospodského bonvivána pořád neztratil. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Vladimír Mišík vypráví, jak během pandemie popíjel plzeňské cappuccino, jak v 60. letech sháněl vinyly a jak odmítl spolupráci s StB.
Po premiéře loňské komedie Bourák ho zastihlo období, kdy nenatáčel další film ani nekoncertoval. Žádné koronavirové skepsi však nepropadl. Pustil se totiž do psaní písniček, a tak teď s kapelou Mig 21 vydává desku Džus noci. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Jiří Macháček vypráví také o tom, jak kvůli strachu z vojny vystudoval práva nebo co všechno si v 90. letech mohl dovolit v televizi a rozhlase.
Stal se nejúspěšnějším českým režisérem polistopadové éry. Přesto hrozilo, že už nic nenatočí. Držitel Oscara se totiž potřeboval osvobodit od očekávání publika a zkusit, jak se mu bude žít bez filmařiny. Letos se k ní přece jenom vrátil a v osvědčené spolupráci se svým tátou natočil novinku Betlémské světlo. O ní, ale i o budoucnosti kinematografie po pandemii Jan Svěrák mluví v rozhovoru.
Dopravní nehody, rvačky v hospodě, kšeftování s benzínem - jen některé z projevů mnohdy nepříjemného soužití se sovětskými vojáky. Čechoslováci vedle nich žili třeba v Mladé Boleslavi, Vysokém Mýtě nebo Frenštátu pod Radhoštěm.
Od oslav vysvědčení v "mekáči" a tajného sledování seriálů namísto kroužků až po splácení hypoték a fotky zdánlivě bezstarostných matek s miminy na Instagramu. Autorka bestselleru Devadesátky! Johana Fundová vydává román o stárnoucích mileniálech, kteří někdy s nostalgií vzpomínají na své dospívání. Jmenuje se Hezký, ale narovnej se! podle hlášky, kterou její vrstevníci slýchávali od svých rodičů.
Před rokem 1989 jsme zažívali bezmoc, člověk nebyl pánem svého osudu. A hodně lidí na to zapomíná, nebo se snaží tehdejší dobu idealizovat, míní populární spisovatelka Alena Mornštajnová. V novém románu Listopád líčí, co by se stalo, kdyby nepřišel 17. listopad. Je čím dál těžší nemyslet na očekávání čtenářů, ale snažím se, aby každá moje kniha byla jiná. Umím se vcítit do lidí, dodává.
Obálce knihy vévodí zrezivělý klíč. Na zvonění klíči už přitom v listopadu 1989 nedošlo. Moci se chopila armáda a lidové vzedmutí po deseti dnech zadusila. Komunisti tak v této zemi vládnou dodneška. Alespoň v novém románu Aleny Mornštajnové nazvaném Listopád, který vychází tento čtvrtek.
V polovině února přestalo v Maďarsku vysílat jedno z posledních nezávislých rádií. Tamní vláda neprodloužila Klubrádiu licenční smlouvu na používání frekvencí. Rozhodnutí vyvolalo vlny kritiky i ze strany EU. "Myslím, že Maďarsko už nemůžeme moc nazývat demokracií," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Mihály Hardy, zástupce šéfredaktora Klubrádia.
Je to deset let, co novinář Honza Dědek vykročil z komfortní zóny a rozjel vlastní talk show 7 pádů. Přiznává, že živé moderování je oproti novinovým interview, při kterých se hluchá místa lehce zahladí přepisem, dost nepředvídatelná disciplína. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vypráví o perných chvilkách v moderátorském křesle a vysvětluje, proč české late night show nemohou vypadat jako ty americké.
Přestože je pořádání živých koncertů kvůli koronaviru už několik měsíců passé, kapela Lucie nepropadá skepsi. Na podzim plánuje velkolepé turné i novou desku se symfonickým orchestrem, na jaro pak vydání fotoknihy plné raritních momentek ze své historie. V rozhovoru pro Aktuálně.cz čtveřice muzikantů vzpomíná na své předky, porevoluční euforii, nahrávání s Ivanem Králem i setkání s Rolling Stones.
Lampasák Šebek z komedie Pelíšky, zoufalý advokát z kultovního Dědictví nebo asociální lékař ze seriálu Doktor Martin. To jsou jen některé z proslulých rolí Miroslava Donutila, který začátkem února oslaví 70. narozeniny. V rozhovoru pro Aktuálně.cz herec vzpomíná na své rebelství v době totality, vysvětluje, proč se nestal novinářem a raduje se z toho, že po něm hereckou štafetu převzal jeho syn.
Podařilo se během šesti týdnů svrhnout moc, kdyby tam ty lidi nebyli, tak s námi udělají komunisti krátký proces. Dnes mám naději, že by mohla být přerušena linie vládnoucích komunistů, jestli ne, tak se buď odstěhuju, nebo půjdu sám do kandidatury na prezidenta, říká Michael Kocáb, zpěvák, bývalý politik a osobnost listopadu 1989. Připomeňte si rozhovor z loňského 30. výročí sametové revoluce.
