Bezpečnostní výbor sněmovny doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu a archivní a spisové službě ministerstva vnitra provést kontrolu, jak se na Hradě dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací v období od začátku loňského roku do dnešního data. Poslanci k tomu dospěli po projednání případu skartování tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu ve Vrběticích.
S tajnou zprávou o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích se neseznámil nikdo nepovolaný. Uvedla to Kancelář prezidenta republiky. Zpráva podle ní od Bezpečnostní informační služby dorazila v rozporu s platnou legislativou, v hrubém nepořádku. Kontrarozvědka to rozhodně odmítla, připustila drobnou administrativní chybu. Kancelář ji podle BIS převzala bez výhrad.
Tajný dokument „omylem“ skartovat nelze. Vypadá to, že se na Hradě báli, aby policie nenašla otisky prstů nebo stopy DNA nepovolané osoby.
I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V dnešním pořadu Partie Terezie Tománkové televizní stanice CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit.
Vypadá to, že se vláda, premiér a ministr zahraničí, snaží Zemanovi vyhovět, nedráždit ho. Možná je to cena za jmenování Lipavského, nevíme. Pokud ano, byla by to hrubá chyba.
Pražský hrad považují občané za symbol české státnosti. Jenže se tam k českým občanům - ústavní činitele nevyjímaje - chovají jako k poddaným. Tuto změnu přinesl Miloš Zeman.
Nejde ani tak o Lipavského, ale o Zemanovu křečovitou touhu podržet si na zahraniční politiku stejný vliv jako za Babiše. Také proto, nejen kvůli ústavě, nemohou Petr Fiala a pětikoalice ustoupit.
V souvislosti s odškodněním občanů z okolí areálu ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, očekává ministerstvo vnitra podání zhruba 8000 žádostí. Předpokládá, že lidem vyplatí okolo 300 milionů korun, pro jednotlivce může odškodnění činit až 90 000 korun. V lednu vstoupí v účinnost zákon o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených explozemi.
Nová koalice, nová sněmovna a starý Senát čelí první zkoušce - zkoušce odvahy. Je hloupé začít zbaběle. Ale větší odvahou snad v této chvíli je nechat prezidenta Miloše Zemana být.
Počet ruských diplomatů v Česku znovu klesl. Podle zjištění Aktuálně.cz stáhla sama Moskva dva své lidi z brněnského konzulátu. Proč tak učinila, není jasné. Jednou z variant v obdobných případech je upozornění domácích tajných služeb na nežádoucí činnost na našem území. Česko-ruské vztahy jsou krajně napjaté od dubna, kdy vyšlo najevo ruské angažmá ve vrbětické kauze.
Na plánovanou dostavbu dalšího bloku Jaderné elektrárny Dukovany velmi silně zareagovaly také dezinformační servery, udělaly si z ní dlouhodobě pěstované téma.
V souvislosti s vyšetřováním výbuchů ve Vrběticích požádalo Česko o právní pomoc Rusko. České orgány činné v trestním řízení dál podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech umístili nástražné zařízení. Krajské státní zastupitelství uvedlo, že nemůže odhadnout, jak dlouho bude prověřování trestní věci pokračovat.
Po odhalení, že muniční sklady ve Vrběticích vyhodili do vzduchu ruští agenti, vyloučila vláda z tendru na dostavbu Dukovan firmu Rosatom. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) teď ale zaštítil Jaderné dny plzeňské univerzity. Rosatom se na nich bude prezentovat, moderovat bude bývalý poradce vyhozený kvůli práci pro Rusy. Mediálním partnerem je server skrytě propojený s PR agenturou Rosatomu.
Budovu českého velvyslanectví v Moskvě postavili sovětští architekti v 50. letech minulého století v duchu monumentálního stalinského baroka, takzvaného socialistického realismu.
Rusko dosud neučinilo žádné kroky k tomu, aby střední škola při ruském velvyslanectví v Praze mohla řádně fungovat i v nadcházejícím školním roce. Na webu to v pondělí uvedlo ministerstvo zahraničí. Rusku odeslalo diplomatickou nótu týkající se fungování školy. Už na jaře česká diplomacie uvedla, že učitelé a další personál si musí zažádat o pobytové tituly a řádně pracovat na území Česka.
Proč se to celé děje? Protože se Babiš neodvážil Koudelku jmenovat ředitelem BIS na dalších pět let sám, ač to demokratická opozice chtěla.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce nechat rozhodnutí o novém řediteli Bezpečnostní informační služby na příštím kabinetu, který vzejde z říjnových sněmovních voleb. Po pondělním společném jednání to potvrdil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vláda odpoledne projedná Babišův návrh řešení. Opoziční demokratické strany uvedly, že se tak Babiš rozhodl kvůli strachu z prezidenta Zemana.
Bohuslav Sobotka byl poslední premiér, jehož vláda jmenovala ředitele Bezpečnostní informační služby. Právě Sobotkův kabinet vyslal do této funkce Michala Koudelku. Tomu příští týden končí mandát a stále není jasné, zda povede kontrarozvědku on, nebo někdo jiný. "Buď je premiér tlačen do kouta prezidentem, nebo se chce sám Koudelky zbavit," říká bývalý premiér Sobotka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zatímco ministerstvo zahraničí ještě před pár dny tvrdilo, že na ostrahu a úklid Českého domu v Moskvě uspořádali jeho úředníci výběrové řízení, skutečnost je jiná. Zakázku rozdělili na dvě, a cena služeb se tak dostala pod zákonný limit, nad nějž je nutný tendr. Zvítězila společnost ženy, která pracuje pro ruské zbrojovky. Postup kritizuje protikorupční organizace Transparency International.
