


Putin odpovídá za zvěrstva na Ukrajině. Musí být vyvržen z mezinárodního společenství
Nezapomeňme, že už mu to prošlo v Grozném, v Aleppu a v dalších městech a vesnicích. Nesmí mu to projít znovu. Jeho vina nesmí být smazána, zapomenuta.



Nezapomeňme, že už mu to prošlo v Grozném, v Aleppu a v dalších městech a vesnicích. Nesmí mu to projít znovu. Jeho vina nesmí být smazána, zapomenuta.



Rusko se na Ukrajině dopouští odporných válečných zločinů. Pokud budeme ochotni se docela málo, nebolavě uskromnit, pomůžeme nemálo té drcené zemi.



V centru české metropole v sobotu demonstrovali Rusové proti Vladimiru Putinovi a proti vojenské agresi, kterou vede vůči Ukrajině. Hodinu po poledni se sešli na náměstí Míru, odkud se vydali průvodem přes Václavské náměstí na náměstí Staroměstské. Pochodu se podle policie účastnilo zhruba 3000 lidí.



Na házení do jednoho pytle, na odsouzení Rusů en gros raději zapomeňme, nechceme-li, abychom byli odsouzeni sami.



Krátce po vypuknutí invaze ruských vojsk na Ukrajinu se Rusové žijící v Česku začali setkávat s nenávistí a diskriminací. Lidé jim nadávají, vyhrožují nebo třeba posprejují fasádu domu. Přestože jde o ojedinělé případy, přibývá jich. Rusové cítí, že je lidé viní za rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina. Většina z nich přitom s válkou nesouhlasí.



Většina Ukrajinců v Česku má stále ve vlasti rodinu a kvůli válce, která se tam šestým dnem odehrává, mají o jejich osud strach. Pro mnohé je o situaci na Ukrajině těžké mluvit. V Česku žijí také desetitisíce Rusů. Někdy se setkávají s tím, že lidé jim osobně ozbrojený konflikt vyčítají. Obě skupiny ale chválí českou solidaritu. Aktuálně.cz představuje příběhy některých z nich.



Praha nesmí Kyjev opustit. Zároveň ale musíme začít bojovat i na domácí frontě - proti dezinformacím dělá stát stále málo. To se musí zásadně změnit.



Teď si můžeme být jisti, že BIS bude i nadále schopna zemi ochránit před nepřátelskými tajnými službami, především ruskými a čínskými.



Podnikatel, který poskytuje poradenství pro cizince žijící v Česku, filmař na volné noze živící sebe i svou matku a medik, vnuk skladatele Vadima Petrova, jehož rodina je spjata s ruskými aristokraty. Tři mladí muži ruského původu se podělili o své zkušenosti se životem v Česku, prozradili, proč odešli z Ruské federace, a zmínili se o tom, zda jsou Češi rusofobní, či nikoliv.



Rusové v neděli rozsvěceli svíčky na protest proti uvěznění Alexeje Navalného, který si po zmanipulovaném procesu odpykává necelé tři roky káznice. Křiklavý případ opozičního politika, jehož se kremelský režim pokusil otrávit a nyní ho poslal za mříže, si jistě zaslouží pozornost a Navalnyj sám podporu. Pasovat ho ale do role lídra ruské opozice je předčasné. Pro Putina teď rivalem není.



Nebojím se o sebe, ale o naši republiku, Rusové se vměšují do našich záležitostí, trestní stíhání je prapodivná ruská hra, vypověděl bych jejich velvyslance, říká starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Byla mu přidělena policejní ochrana poté, co nechal odstranit sochu maršála Koněva. Pokud jsou ruské tajné služby schopny otrávit Skripala ve Velké Británii, mohou to udělat i na území Česka, dodává.



Nemáme nic proti Rudé armádě, vážíme si toho, že spoluosvobodila Československo, ale už nás to nebaví, je slyšet velmi jasné volání po odstranění sochy, říká starosta Prahy 6 Ondřej Kolář z TOP 09. Hanlivý nápis “Ne krvavému maršálovi!” byl pravdivý, Koněv má na rukou krev Čechů, Slováků i Rusů, tvrdí. Rusové přijdou na radnici a řeknou, že tropíme nehoráznosti. Stále dokola jim říkáme, že nejsou v roli, aby si mohli diktovat, co se bude dít s majetkem městské části, ta socha není válečným hrobem, říká Kolář.



Jedině mlčící prezident Zeman se vůči okupaci v roce 1968 a listopadu 1989 chová slušně. Mluvit by bylo pokrytecké. Zřejmě má ještě zbytky svědomí.



Na 21. srpen 1968 má Helena Šeflová, rodačka z Horní Řasnice na Liberecku, nesmazatelnou vzpomínku. Osudný den jim totiž jeden z ruských tanků, mířících do Liberce, projel domem, zbořil kuchyň a strhnul strop. "V kuchyni seděl otec a popíjel kávu. Jako zázrakem stačil vyběhnout. Tank přejel gauč, promáčkl televizi a hlaveň čouhala nad obrazovkou do zahrady," líčí dramatické chvíle dnes 69letá pamětnice.



Na 21. srpen 1968 rodina Bílkových z Horní Řasnice na Liberecku nikdy nezapomene. Okupaci pocítili "na vlastní kůži", do domu jim totiž vjel ruský tank a odkrojil kuchyň. O pár hodin dříve a pár kilometrů dále jiná ruská posádka nezvládla řízení obrněného vozidla a vjela do podloubí na náměstí v Liberci, Pod troskami zůstalo několik mrtvých a zraněných.



Třináct Rusů budou USA požadovat vydat do Ameriky, kde jsou obviněni ze zásahu do loňských prezidentských voleb. Jednou ze třinácti obviněných je jistá Irina Kaverzinová, jejíž privátní elektronickou poštu američtí vyšetřovatelé podle agentury AP získali. Píše se v ní, že Kaverzinová vytváří příspěvky šířené v sociálních sítích, které mají vzbudit dojem, že jejich autory jsou Američané. Texty mají rozdělovat americkou společnost a deformovat povědomí o stavu americké demokracie.



Spojené státy se i nadále snaží o vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA. Před několika týdny zaslaly nové důkazy.



Podgorický vrchní soud ve středu odsunul proces se 14 obviněnými osobami z přípravy loňského pokusu o puč v Černé Hoře. Podle obžaloby plánovali obvinění puč s cílem svrhnout prozápadní vládu a zabránit tak vstupu Černé Hory do NATO. Dva obžalovaní Rusové údajně ovlivňovali spiknutí ze sousedního Srbska. Kreml ale jakoukoliv účast na puči odmítá.



Rusko hromadilo ukradené informace a šířilo je ve Spojených státech s cílem podkopat legitimitu amerických prezidentských voleb, zaznělo ve středu před výbory pro tajné služby amerického Senátu a Sněmovny reprezentantů. Podle agentury AP představili současní i bývalí vládní činitelé "zlověstný portrét" ruských kybernetických útoků na Spojené státy.



Už minimálně 300 ruských občanů získalo na Ukrajině politickou ochranu před represemi ve vlastní zemi. Z Kyjeva i dalších ukrajinských měst se od tzv. Euromajdanu v roce 2014 postupně stává vítané útočiště liberálních Rusů, kteří utíkají před tlakem režimu Vladimira Putina. "Myslím, že Ukrajina je skvělé místo pro práci na vnitřní demokratizaci Ruska," říká Greg Frolov, ředitel nového Domu svobodného Ruska, který ruští emigranti nedávno založili v Kyjevě.