Před týdnem ukrajinská armáda oznámila, že se uchytila na východním břehu Dněpru v Chersonské oblasti a vytvořila na něm svá předmostí. Pozice na břehu, dosud kontrolovaném okupanty, ukrajinské jednotky drží. A dokonce je pomalu rozšiřují.
Členské státy sedmadvacítky zřejmě nedostojí svému slibu dodat Ukrajině do března příštího roku slíbené množství munice. Neoficiálně se o tom mluví už několik týdnů, nyní to první politici připustili i veřejně. Hlavním důvodem je menší zájem evropských zbrojních firem o zakázky pro Ukrajinu.
Neslavně pro ruskou armádu dopadl příspěvek, který na sociální síti Telegram zveřejnil poradce guvernéra Orelské oblasti Sergej Ležněv. Rus 14. listopadu nahrál snímky a videa z údajné humanitární pomoci pro obyvatele okupovaného města Kreminna ležícího v Luhanské oblasti. Den na to na místo zaútočily ukrajinské jednotky. Polohu šlo dobře lokalizovat i kvůli benzince v pozadí.
Rusové začali při svojí agresi na Ukrajině používat upravenou verzi dronů Lancet. Nezastaví je nově sítě proti dronům ani kovové mříže ochraňující ukrajinská obrněná vozidla. Na videu, které ruské jednotky zveřejnily před pár dny, je totiž vidět, jak bezpilotní letoun záměrně exploduje už několik metrů před cílem.
"V dlouhodobém horizontu věřím tomu, že jednou se Ukrajina vrátí ke svým původním hranicím. Musí ale umřít Vladimir Putin a Rusko musí dojít k poznání, že okupovat sousední země se nevyplácí," říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Jaká nálada teď panuje mezi ukrajinskými vojáky? A jaké nebezpečí mohou přinést americké volby? Vydrží podpora Západu a neohrozí ji konflikt na Blízkém východě?
Ruská státní agentura RIA Novosti zveřejnila informaci, že Kreml posílá na frontu bojovat Ukrajince, které jako vojáky zajal. Rusko tvrdí, že složili přísahu věrnosti. Pokud by to celé byla pravda, mohlo by jít i tak o porušení mezinárodních norem.
V českých e-shopech se stále dají koupit předměty s nacistickými symboly, trička odkazující na wehrmacht nebo vlajky spojené s ruskou agresí či slovenským fašismem. Podle odborníka na extremismus je takové zboží na hraně zákona, někdy i za ní. Policie varuje, že pokud nejde o originální historické předměty, může být prodej protiprávní. U dalších symbolů je zase postižitelné jejich veřejné nošení.
Od začátku agrese na Ukrajině udělil ruský prezident Vladimir Putin nejméně 17 milostí vrahům, jejichž případy byly vysoce sledované. Všichni se před znovunabytím svobody účastnili invaze do sousední země. Někteří po návratu dál páchali zločiny, tvrdí rusky vycházející zpravodajský server Agenstvo News.
Rusové mnohem častěji používají k útokům na nepřítele drony, tvrdí ukrajinské jednotky. Důkazem toho je podle nich více zraněných vojáků. "Dron shodil granát přímo do zákopu, kde jsem seděl na hlídce," popsal zraněný ukrajinský voják Mychajlo s tím, že ho granát "jenom" zranil, kdežto jeho spolubojovník zemřel.
Rusko se snaží využít toho, že je druhým největším vývozcem zbraní na světě. Po zahájení agresivní invaze na Ukrajinu žádá své odběratele po celém světě, aby mu poslali zpátky vojenské vybavení. Snaží se tak doplnit zásoby, které mu kvůli válce ubývají.
Ve třech státech Evropy se Česko podílí svými ozbrojenými silami na zajišťování společné obrany v rámci NATO. Jde o země východního křídla aliance, jednou z nich je Litva. Tamní základna se nachází v městečku Rukla, hodinu jízdy autem severozápadně od hlavního města Vilnius. Čeští vojáci zde plní spojenecké úkoly s jednotkami dalších pěti zemí aliance. Aktuálně.cz základnu navštívilo.
Ve zpravodajských kruzích je ohledně ruské agrese na Ukrajině rušno. Pozdvižení způsobila dvě klíčová kremelská média. Ta v pondělí vydala zprávu o přeskupení ruských vojsk na levém okupovaném břehu Dněpru. Poté zprávu rychle stáhla. Pokud by byla informace pravdivá, šlo by o zásadní posun na jižní frontě.
Bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata vyměnil uniformu za oblek. Místo armády se věnuje diplomacii. Letos 3. října se ujal funkce velvyslance České republiky v Litvě. Aktuálně.cz dal jako prvnímu médiu v nové funkci rozhovor. Opata porovnává armádu a diplomacii, mluví o dojmech z Litvy a jejích obyvatel či popisuje emotivní chvíli s izraelskou velvyslankyní.
Ukrajinští dělostřelci na východní frontě za poslední měsíc zaznamenali nárůst ruského ostřelování. Vojáci změnu začali vnímat pár dní poté, co zpravodajské služby Jižní Koreje uvedly, že její severní, totalitním režimem ovládaný soused, dodal Rusku deset zásilek s municí, což odpovídá více než milionu dělostřeleckých granátů.
Ruská agrese prudce prohloubila demografickou krizi na Ukrajině. Před invazí měla země podle vládních propočtů 41 milionů obyvatel. Nyní se pohybuje kolem 35 milionů a odborníci varují, že by jejich počet mohl v příštích 30 letech klesnout pod 29 milionů, píše deník The Kyiv Independent.
Europoslanci přiznali, že sankce proti Rusku nefungují tak, jak by měly. Země, která loni v únoru napadla Ukrajinu, je podle nich nadále obchází, zejména v případě nerostných surovin. Do Ruska také přes země, jako je Čína či Turecko, dál putují důležité součástky ze Západu. Uvádí to usnesení, které Evropský parlament ve čtvrtek přijal.
Kreml při své agresivní okupaci Ukrajiny nasadil "jednu z nejúčinnějších" nových zbraní. Britské ministerstvo obrany tak označuje bezpilotní kamikadze letouny Lancet. Podle expertů začíná Rusko ve schopnosti využívání dronů Ukrajinu pomalu dohánět, což by mohla být další rána pro pomalu postupující ukrajinskou protiofenzivu.
Zřejmě už navždy bude devětatřicetiletá Žanna Němcovová spojována hlavně se svým otcem. Kritika ruského režimu Borise Němcova zastřelil útočník s pistolí čtyřmi ranami v únoru 2015 v Moskvě nedaleko Kremlu. Bývalá novinářka Němcovová v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o válce na Ukrajině, aktivitách své nadace i tom, zda se někdy vrátí do rodného Ruska.
Mladý Rus musel opustit Česko. Neměl v pořádku doklady, jež by ho opravňovaly v tuzemsku pobývat. Rozhodla tak policie. Jenže sbor chyboval. Vůbec se nezabýval možností, že by mladému muži mohlo v Rusku hrozit nebezpečí. Podléhá tam mobilizaci vyhlášené kvůli invazi na Ukrajinu. Městský soud v Praze proto v neveřejném řízení nařízení policie zrušil. Aktuálně.cz má rozsudek k dispozici.
