"Vidět znamená vyhrát." Tak zní slogan českého spolku Skupina D, který vybírá peníze na deset tisíc takzvaných FPV dronů pro ukrajinskou armádu. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, jeden z tvůrců sbírky, v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že Kyjev drony potřebuje také proto, že jsou levné a dokážou zničit mnohonásobně dražší zbraňové systémy. Rusové mají podle něj nyní v produkci dronů převahu.
Ukrajina je pod dosud nevídaným tlakem. Od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 nebyla vystavena tak ohromným útokům na velkou vzdálenost jako na přelomu a počátku letošního roku. A nejde jen o jejich množství, změnila se i taktika agresora.
Zranění vojáci se topili, protože nemohli plavat, některé bojovníky těžké batohy stáhly na dno Dněpru. Ruské ostřelování, střelba v zádech, vlhko, chlad. Několik členů ukrajinské námořní pěchoty popsalo americkému deníku The Washington Post své zkušenosti z nedávných misí na levý břeh tohoto veletoku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v prvních týdnech války podobal chodící mrtvole, téměř nespal a v bunkru, kde se ukrýval, přežíval na sladkostech, masu z konzervy a okoralém chlebu.
Ruské město Belgorod leží třicet kilometrů od ukrajinské hranice. Je to jedno z mála míst na území Ruska, které výrazně zasáhla válka, již Kreml předloni v únoru rozpoutal proti Ukrajině. Na konci minulého roku a pak znovu letos 2. ledna Belgorodem otřásly výbuchy, při nichž zemřelo celkem šestadvacet lidí.
Válka na Ukrajině, kterou předloni rozpoutalo Rusko, mezinárodní organizace ani jejich pravidla nenaruší, dál musejí spolupracovat na globálních problémech. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká 95letý bývalý švédský diplomat Hans Blix, který diplomacii zasvětil většinu svého života. Upozornil na sebe zejména v roce 2003, když coby inspektor OSN oznámil, že Irák nevyvíjí zbraně hromadného ničení.
Ukrajinská vláda využila Vánoce, které obyvatelé letos poprvé slavili 25. prosince, k tomu, aby se "v tichosti" pokusila posílit počty vojáků na frontě. Parlamentu předložila návrh zákona, který především snižuje věkovou hranici rekrutů. Podle expertů tamní prezident Volodymyr Zelenskyj nechal tento krok na vládě, aby se ještě nesnížila jeho už tak klesající popularita.
Ukrajinci měsíčně přijdou o zhruba 10 tisíc dronů. Zařízení využívají k průzkumu i útokům zejména na frontové linii, například u města Avdijivka v Doněcké oblasti, kde ruské a ukrajinské jednotky pokračují v intenzivních bojích. Zařízení mohou armádu vyjít draho. Aby napadená země ušetřila, vyrábí vojáci součástky pro průzkumná i bojová zařízení na 3D tiskárnách.
Ruská armáda se v úterý pochlubila, že jí s agresí na Ukrajině pomáhá nejmodernější radar 1K148 Jastreb-AV. Ten dokáže vysledovat pozici dělostřeleckých systémů protivníka, tedy například i amerického salvového raketometu HIMARS, který využívá bránící se země. Po několika hodinách na bojišti ale museli ruští okupanti svůj radarový systém odepsat.
Americké ministerstvo zahraničí popřelo informace, že USA žádají po Ukrajině zásadní změnu válečné strategie. "Není to pravda," prohlásil ve čtvrtek mluvčí diplomacie Matthew Miller.
“Přestože se ukrajinský protiútok nepovedl dle očekávání, Ukrajina loni zaznamenala i velké vojenské úspěchy, o kterých se tolik nemluvilo. Třeba potopení celé řady ruských lodí a oslabení černomořské flotily,” hodnotí vývoj loňských bojů na Ukrajině novinář časopisu Respekt Ondřej Kundra. Co Ukrajinu čeká letos a pocítí Rusko její hněv, jak tvrdí ukrajinský prezident? A jak se mění jeho pozice?
Přesně devětadevadesát ruských raket odpálených ze země, vzduchu i moře napočítali Ukrajinci 2. ledna při útoku na Kyjev a Charkov. Okupanti použili i střely s plochou dráhou letu Kalibr a hypersonické rakety Kinžal.
Šachistovi Janu-Krzysztofu Dudovi hrozilo, že kontumačně prohraje partii na mistrovství světa, přesto se polský velmistr rozhodl pro gesto, kterým dal najevo nesouhlas s postojem svého soupeře. Tím byl Rus Denis Chismatullin, který podporuje agresi své země na Ukrajinu a jezdí se fotit s vojáky na frontu do okupované Ukrajiny.
Po neúspěšné ukrajinské podzimní ofenzivě zasáhly frontové linie třeskuté mrazy. Zima, snížená viditelnost a nedostatek krytí kvůli opadaným stromům představují výzvu pro ukrajinské i ruské síly, které v posledních měsících příliš nepostoupily. Většina bojů je nyní podle vysoce postaveného ukrajinského generála útočná. Vojáci ale i tak na frontě oslavili Vánoce.
Prezident Vladimir Putin si zřejmě musí najít jinou "superzbraň", o které bude vyhlašovat do světa, že je "nezastavitelná a nezničitelná". Neustále to tvrdil o nadzvukových balistických střelách Kinžal. Jenomže i přes nejnovější útoky na ukrajinská města obránci hlásí, že se jim daří ničit tuto chloubu ruského vládce.
Nedělejme si iluze, o naši budoucnost se v roce 2024 bude hrát na Ukrajině. Pro Rusy jsme jednoznačně nepřátelskou zemí.
Celkové jmění 25 nejbohatších Rusů v loňském roce vzrostlo o 50 miliard dolarů (asi 1,1 bilionu korun) na 328,53 miliardy dolarů (zhruba 7,4 bilionu korun). V roce 2022 se zmenšilo o 93 miliard (asi 2,1 bilionu korun), napsal server Meduza s odvoláním na žebříček miliardářů agentury Bloomberg.
Ruský prezident Vladimir Putin je teď přesvědčený, že se válka vyvíjí v jeho prospěch, a Ukrajině nezbývá než zbrojit a bojovat dál. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Mykola Siruk, který působí jako místopředseda expertní rady v kyjevském Středisku armádního výzkumu, jež se zabývá přezbrojováním vojsk. Podle Siruka také Ukrajina nyní posílá na frontu vojáky, kteří už nejsou tak dobře vycvičení.
Ruské intenzivní bombardování ukrajinských měst v posledních dnech začalo 29. prosince. Krátce po čtvrté hodině ráno přilétly ruské drony také nad Lvov. Rusové jich na město ležící blízko polské hranice vyslali čtrnáct. Osm z nich sestřelila protivzdušná obrana. V sedm hodin ráno dopadly do stejných míst dvě ruské rakety.
Boris Akunin patřil k nejčtenějším ruským spisovatelům. Koncem roku jej však úřady zařadily na seznam teroristů a extremistů, načež jeho knihy začaly mizet z knihkupectví. Podle známého autora detektivních románů v zemi začíná další fáze represí. "Režim Vladimira Putina se zjevně rozhodl pokročit od policejního, autokratického státu směrem k totalitě," říká.
