Ukrajinci v tomto týdnu zaútočili pomocí bezpilotních letounů na lihovary v hloubi Ruska. Jde o netradiční cíle, obvykle drony útočí na vojenské objekty nebo sklady paliv. Při bližším pohledu se ovšem zdá, že ani tento útok se nevymykal ze zaběhnutého vzorce co nejvíce uškodit Rusku ve válečných manévrech.
Den Olhy Černyšovové se při cestě z práce jednoho zářijového dne změnil v noční můru. Jakmile vystoupila z auta u svého domu, uslyšela hlasité bzučení. Spěchala ke vchodovým dveřím, když místem náhle otřásla ohlušující exploze. Dron shodil výbušninu na její auto. Žena na vlastní kůži zažila novou taktiku ruské armády.
Nejen Ukrajina, ale i Rusko má problémy s nedostatkem techniky, munice a lidí pro válku. Ačkoliv se hospodářství podřizuje válečným potřebám, zbrojovky nemají dost zaměstnanců, ztráty vojáků na frontě jsou obrovské a munici či rakety ruská armáda shání v Severní Koreji a Íránu.
Západ dělá chybu, když sankce proti Rusku soustředí především na vyspělé technologie, jako je mikroelektronika. Podle odborníků by se měl zaměřit na dodavatelský řetězec, který agresorovi útočícímu na Ukrajině utne přísun materiálu a strojů k výrobě pro dělostřelectvo.
Jedno z nejvlivnějších ukrajinských médií se dostalo do sporu s prezidentskou kanceláří. Podle šéfredaktorky Ukrajinské pravdy Sevhil Musajevové vyvíjí tamní vláda na deník systematický tlak. Novinářka situaci popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, v němž vzpomíná také na začátky ruské invaze v únoru 2022 a vysvětluje, proč si byla jistá, že k napadení Ukrajiny dojde.
"Tato naprosto závažná eskalace znovu ukazuje, že západní politika vůči konfliktu je chybná," říká o možné vojenské spolupráci KLDR a Ruska v bojích na Ukrajině analytik Vladimír Votápek. Podle něj plán na zapojení asi dvanácti tisíc Severokorejců na straně Ruska není konečný a současný vektor bojů na Ukrajině směřuje k porážce země nebo míru za ruských podmínek. Kdo za to může? A lze to zvrátit?
Ministr zahraničí Jan Lipavský je po odchodu od Pirátů bezmála po deseti letech nestraníkem. V rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, že se s bývalými kolegy téměř nepotkává, a oponuje názoru, že stranu svým setrváním v Černínském paláci zradil.
Za ruským prezidentem Vladimirem Putinem přijeli zástupci třiceti států, kteří si s hlavou země, která v roce 2022 nařídila invazi do sousední Ukrajiny, třásli rukou nebo se s ní objímali. Putin tím podle analytiků dokazuje, že ho západní sankce neuvrhly do izolace.
Ukrajinci znovu ukázali, že vůči Rusům páchajícím válečné zločiny nemají žádné slitování. Minulý týden se 82. a 95. ukrajinská letecká útočná brigáda vydala pomstít ruským jednotkám ze 155. brigády námořní pěchoty, která v ruské Kurské oblasti začátkem října zajala, svlékla a popravila devět ukrajinských operátorů dronů.
Major Dmitrij Golenkov působil na ruské základně v Kaluze a létal odtud ostřelovat Ukrajinu jako pilot bombardéru Tu-22M3. Podle ukrajinské vojenské rozvědky odpálil raketu Ch-101, která zasáhla loni v lednu obytný dům v Dnipru a připravila o život 46 lidí.
Kremelští nacionalističtí blogeři si stěžují na ruské polní velitele, kteří mají špatně umísťovat protitankové zátarasy. Do těch podle kritiků narážejí jejich vlastní vojáci i civilisté. Betonové pyramidy, které jsou vysoké asi 1,2 metru, přitom mají blokovat a poškozovat ukrajinské tanky a další obrněná vozidla.
Jihokorejská vláda neskrývá pobouření nad přítomností vojáků KLDR v Rusku. Plánuje proto vojenskou pomoc Ukrajině a Moskvu vyzývá, aby poslala Severokorejce domů.
V březnu 2022 odletěl bojovat do obklíčeného Mariupolu, přežil tvrdé bitvy uvnitř města, ale padl do ruského zajetí. Strávil v něm více než dva roky a dlouho se mu dařilo tajit, kým ve skutečnosti je.
Ukrajinec Serhij Hnezdilov bojoval na různých pozicích u Bachmutu, na Donbase i v malých vesnicích na frontové linii. Po několika letech u armády, kam se dobrovolně přihlásil ještě před začátkem války, se ale cítil vyčerpaný a žádal o výměnu. Když nepřicházela, dezertoval. Jeho případ není ojedinělý - jen za prvních devět měsíců letošního roku zběhlo 51 tisíc vojáků.
Mezi čtyřmi velkými spojeneckými zeměmi jsou rozpory v další podpoře Ukrajiny proti Rusku. Ukázala to berlínská schůzka amerického prezidenta Joea Bidena, jeho francouzského protějšku Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Olafa Scholze.
V ruské armádě roste počet případů poprav ukrajinských válečných zajatců. Podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) ruští velitelé popravy "schvalují, podporují nebo přímo nařizují".
Nesourodými skleněnými futuristickými domy a mrakodrapy těch nejslavnějších západních architektů jako by se Astana toužila odpoutat od pošmourné sovětské minulosti. Do metropole Kazachstánu, ležícího uprostřed Eurasie, ale divoký mix moderny a paneláků patří. V pondělí jej navštívil ministr zahraničí Jan Lipavský.
Ukrajinské drony mířily na Kurskou jadernou elektrárnu, hlásala na začátku října ruská média. Kremelští úředníci a vojenští blogeři ale takovou operaci označili za nesmyslnou. Pokud by k ní došlo, šlo by zřejmě o nejnebezpečnější útok, kterému byla elektrárna vystavena od zahájení ukrajinské ofenzivy v ruské Kurské oblasti.
Podle Zelenského je v Rusku v současné době kolem 11 tisíc vojáků z KLDR. "Někteří z nich se už zúčastnili bojů proti ukrajinské armádě. Byly už zaznamenány ztráty," dodal.
Necelé tři týdny před americkými prezidentskými volbami se republikánský kandidát Donald Trump tvrdě opřel do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Označil ho za viníka války na Ukrajině, protože s ruským prezidentem Vladimirem Putinem před válkou i během ní odmítá jednat.
