Podporu Ukrajině dali v pátek večer najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk či španělský premiér Pedro Sánchez. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři.
"V této fázi se Trumpovi věřit dá. Jen je třeba vzít v úvahu jeho styl, který se vyznačuje informační agresivitou a snahou dosáhnout cílů v krátkém čase," říká v rozhovoru pro investigativní web Meduza klíčový poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak.
V lednu západní představitelé uváděli, že z původních asi 11 tisíc severokorejských vojáků nasazených v Rusku jich už zhruba tisícovka padla. Minimálně stejný počet čerstvých vojáků z KLDR by však měl už být v Kurské oblasti a opět v akci na frontě. Podle jihokorejské rozvědky jsou nové severokorejské posily v bojovém nasazení již několik týdnů.
Ukrajina se už tři roky brání ruské agresi. Válka ale může být příležitostí i pro organizovaný zločin. Může totiž zneužít velké zásoby zbraní, kterými země disponuje. Scénářů, jak by jejich pašování ze země mohlo vypadat, je několik. Záleží na tom, zda konflikt zamrzne, vyhraje jedna ze stran, či se uzavře mírová dohoda.
Spojené státy v pátek uzavřou s Ukrajinou velmi důležitou dohodu, řekl americký prezident Donald Trump, který po Kyjevu požaduje podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Zelenskyj míří do Washingtonu týden poté, co jej Trump označil za "diktátora bez voleb". Když se jej na to ve čtvrtek tázal reportér BBC, šéf Bílého domu odpověděl: "To jsem řekl? Nevěřím, že bych to řekl."
"Nevím, jestli by se mnou hodně lidí souhlasilo, ale já si myslím, že je to příběh fenomenálního úspěchu," říká o Česku a jeho přístupu ke stovkám tisíc ukrajinských imigrantů Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM, spoluautor výzkumu zabývajícího se náladami české veřejnosti.
Největší rozkol mezi Spojenými státy a Evropskou unií od války v Iráku, komentují rozhodnutí Američanů hlasovat v OSN proti rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Krok vyvolal ostrou kritiku nejen ze strany spojenců, ale i uvnitř americké Republikánské strany. Někteří republikánští zákonodárci považují tento krok za nebezpečný signál, který USA staví do tábora autokratických režimů.
Kreml požaduje, aby se Ukrajina vzdala velkých měst, jako je Záporoží, Cherson a Kramatorsk. Podle Institutu pro studium války (ISW) je není schopna dobýt, a tak se je snaží získat prostřednictvím politického nátlaku a vyjednávání.
K vojenské podpoře Ukrajiny musíme využít peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy, prohlásil v úterý český premiér Petr Fiala (ODS). Totéž prosazuje polská vláda, pobaltské státy nebo britský premiér Keir Starmer.
Drsné útoky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči prezidentu Ukrajiny Volodymyru Zelenskému šokovaly mnoho lidí nejen v Evropě. Ostrý tón Trumpových komentářů překvapil i Kreml. Podle několika vyjádření bývalých spolupracovníků amerického prezidenta se ale Trumpova zášť k Zelenskému utvářela už v minulosti. Novináři Meduzy popsali, co k nynější situaci vedlo.
Kyjev se domluvil s Washingtonem na podmínkách dohody o nerostných surovinách, píše Financial Times. Dohoda má být pro Ukrajinu výhodnější než původní Trumpův návrh, ale neobsahuje žádné americké bezpečnostní garance. Ukrajinští představitelé však doufají, že dohoda zlepší hodně pošramocené vztahy s Trumpovou administrativou.
Po třech letech obětí a ztrát desetitisíců spolubojovníků jsou ukrajinští frontoví vojáci stále odhodláni bojovat. "Dosáhli jsme bodu, z něhož není cesty zpět. Najdeme způsob, i kdyby mělo dojít na partyzánský boj. Budeme bojovat až do konce, nebudou schopni nás všechny zabít," prohlásil v reportáži agentury Reuters voják s volacím znakem "Aladin".
Antonov An-225 Mrija nebyl jen neobvyklým letounem, ale také symbolem ukrajinské hrdosti a technologického pokroku. Tento gigant, původně postavený jako nosič pro sovětský raketoplán, se po rozpadu SSSR stal klíčovým strojem pro těžkou nákladní dopravu. Překonal řadu rekordů a fascinoval svět. V roce 2022 však podlehl ruskému útoku na letiště Hostomel. Přesto jeho příběh nemusí být zcela u konce.
Rusko je připraveno nabídnout USA a dalším zahraničním partnerům účast na projektech těžby kovů vzácných zemin, mimo jiné na okupovaných ukrajinských územích. Podle ruské tiskové agentury TASS to v pondělí prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s novinářem ruské státní televize Pavlem Zarubinem.
Americký vyjednávač a prezidentův poradce Steve Witkoff prolomil mlčení týkající se detailů budoucí dohody o ukončení ruské války na Ukrajině. V rozhovoru pro televizi CNN řekl, že při rozhovorech s Rusy bude americká delegace do určité míry vycházet z takzvaného istanbulského komuniké.
Tři roky uplynuly toto pondělí od chvíle, kdy Rusko útokem na Ukrajinu rozpoutalo největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Následující řádky jsou osobní vzpomínkou šéfredaktora Aktuálně.cz Matyáše Zrna na první dny invaze.
Střet o letiště v Hostomelu zásadně ovlivnil průběh ruské invaze na Ukrajinu. Pokud by se Rusům podařilo obsadit letiště podle jejich plánu, měli podle vojenských expertů reálnou šanci rychle dobýt Kyjev, svrhnout vládu prezidenta Volodymyra Zelenského a následně ovládnout celou zemi.
Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
