Vyhlášení částečné mobilizace prezidentem Vladimirem Putinem zatím neprovází v Rusku nadšení. Nekonaly se žádné mítinky a demonstrace na její podporu, několik tisíc lidí naopak vyšlo v ruských městech ve středu večer do ulic protestovat. Zasahovaly proti nim bezpečnostní složky.
Ukrajina a Rusko provedly nečekanou výměnu zajatců. Mezi propuštěnými je i velitel ukrajinského pluku Azov Denys Prokopenko. Ten se do posledních sil se svými bojovníky bránil v bunkrech a tunelech ocelárny Azovstal v Mariupolu.
Ti, kdo tvrdili, že na mobilizaci v Rusku nedojde, protože by to pro Kreml bylo příliš nebezpečné, se zjevně mýlili. Nikoli ovšem v odhadu rizika.
Dva z nejvýraznějších představitelů proruské dezinformační scény, Jiřího Černohorského a Patrika Tušla, prověřovala policie pro podezření ze schvalování genocidy. Důvodem bylo jejich veřejné vystoupení k ruské invazi na Ukrajinu. Jak už Aktuálně.cz informovalo, kriminalisté jejich kauzu odložili. Redakce nyní získala odůvodnění verdiktu policie, z něhož plynou podrobnosti.
Obyvatelé Moskvy ve středu reagovali na nařízení Vladimira Putina o částečné mobilizaci vojáků v záloze. Ruský prezident tím chce podpořit svoji vojenskou invazi na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v únoru formálně uznal nezávislost takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. Tři dny poté oznámil, že zahajuje zvláštní vojenskou operaci, kterou označuje invazi na Ukrajinu. Do sousední země poslal skoro 200 tisíc ruských vojáků. Tuto středu přišla další velká změna, která se mu ale nemusí vyplatit, naznačuje analýza.
Eskalací Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a reakcí na ruský vojenský nezdar je podle prezidenta Miloše Zemana a zástupců české vlády částečná mobilizace, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Česko i další státy Evropské unie budou Ukrajině dál pomáhat, uvedl premiér Petr Fiala. Plánovaná referenda v okupovaných regionech o připojení k Rusku Česko nikdy neuzná, řekl ministr zahraničí.
Jediný lídr země NATO, který se stýká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, je jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Americké veřejnoprávní stanici PBS popsal, o čem se minulý týden bavili při setkání na summitu v Uzbekistánu.
Po úspěšné ofenzivě proti Rusku na severovýchodě Ukrajiny by chtěl Kyjev po Spojených státech další moderní zbraňové systémy. Bílý dům ovšem zvažuje, jak daleko nyní může zajít, aby to pro ruského prezidenta Vladimira Putina nebyla záminka k nebezpečné eskalaci konfliktu.
Po parlamentních volbách, které se konají tuto neděli, bude mít Itálie zřejmě první premiérku v historii. Jasným favoritem je strana Bratři Itálie, v jejímž čele stojí žena, pětačtyřicetiletá Giorgia Meloniová. Politologové její stranu označují za krajně pravicovou, nacionalistickou či postfašistickou. Rychlý vzestup ale zaznamenala teprve v posledních letech.
Z metr a půl vysoké podezdívky jej rameno jeřábu přesunulo na nákladní auto a rudá hvězda se naposledy zaleskla mezi stromy, kde půl století stál. Sovětský tank T-34 připomínající v Narvě vstup Rudé armády do Estonska koncem druhé světové války se přesunul do muzea. Pobaltí se po ruské invazi na Ukrajinu snaží vypořádat s vlastní sovětskou minulostí. Rusky mluvícím obyvatelům se to ale nelíbí.
Přední ruský propagandista Vladimir Solovjov šíří z obrazovky většinou nenávist. Podporuje Putinovu vražednou invazi na Ukrajinu, vyhrožuje Evropanům nebo Američanům. Před jeho slovní agresí a arogancí se ale neskryjí ani další ruští propagandisté, které si zve do studia, či vlastní štáb, který bojuje s technickými problémy.
Tuva je nejizolovanějším regionem Ruska: do hlavního města Kyzylu se lze dostat jen letadlem nebo jedinou dálnicí. V počtu padlých vojáků ve válce na Ukrajině ale drží jedno z předních míst v Ruské federaci, hned za Dagestánem a Burjatskem. Ruskojazyčný opoziční server Meduza oslovil šamany a buddhisty, na něž se rodiny vojáků obracejí s prosbou o pomoc.
Ještě před třemi roky ruský prezident Vladimir Putin blahopřál zpěvačce Alle Pugačovové a označil ji za "měřítko profesionality a oddanosti svému poslání". Teď se ho někdejší sovětská a možná největší současná ruská popová hvězda zřekla, když zkritizovala Putinovu válku na Ukrajině.
Ruští a běloruští sportovci by se mohli brzy vrátit do mezinárodních soutěží, ze kterých byli po invazi na Ukrajinu vyloučeni.
Spojenci Moskvy na Ukrajině slýchali, že Rusko bude na okupovaných územích navždy. V reakci na nedávnou úspěšnou ukrajinskou ofenzivu v Charkovské oblasti však nyní prchají za hranice v obavě, že budou označeni za kolaboranty, napsal deník The Guardian.
Ve snaze zvrátit nepříznivý vývoj a oslabit Ukrajinu sahá Rusko k útokům na kritickou infrastrukturu. Od začátku úspěšné ukrajinské pozemní ofenzivy v Charkovské oblasti na severovýchodě země použili Rusové tuto metodu už dvakrát.
Několik měsíců strávili obyvatelé Balaklije, Izjumu a desítek vesnic v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny pod ruskou nadvládou. Ruská armáda tento region obsadila během března. Nyní se začínají objevovat výpovědi těchto lidí.
Ministerstvo zahraničí už měsíce kritizuje vlastního člověka za šíření nepodložených názorů na Rusko. Přesto ho musí dál platit. Bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák je seniorním výzkumníkem v Ústavu mezinárodních vztahů. Ten ministerstvo zřizuje, ale jinak je na něm nezávislý. Vedení instituce argumentuje akademickou svobodou. "Nepřijímám noty od Kremlu. Jde mi o český zájem," tvrdí Drulák.
Jadernou elektrárnu v ukrajinském Černobylu ruští vojáci opustili na začátku dubna, ale od té záporožské se stáhnout odmítají. Situace je vážná a děláme, co je v našich silách, aby elektrárna byla v bezpečí, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec.
