Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Podobný postoj má i Vídeň, která ve středu také oznámila stupeň včasného varování.
Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informovala o tom agentura DPA, podle níž se porady účastnili i zástupci Evropské unie.
Rusko bude za plyn určený pro Evropu brát už jen rubly, prohlásil ve středu prezident Vladimir Putin. Plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby v tomto duchu upravil dodavatelské smlouvy. Jenže podle analytiků jde o jejich porušení, Rusko se tím snaží zpevnit rubl a zabránit dramatické inflaci. Klíčové podle nich je, jak se teď zachová Západ, který o odklonu od ruského plynu už dlouho mluví.
Moskevská burza ve čtvrtek částečně obnovila obchodování s akciemi, je to poprvé od 25. února. Provozovatel burzy ovšem uvedl, že zpočátku bude obchodování časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, tedy takzvaný short-selling. S akciemi rovněž nemohou obchodovat cizinci a Kreml podle analytiků pravděpodobně využívá k nákupu a růstu cen své podpůrné fondy.
Ruské ministerstvo financí dnes oznámilo, že navzdory sankcím, které na Rusko uvalily západní státy, peníze v plné výši dorazily do amerického finančního ústavu Citibank. Celkem šlo o částku zhruba 117 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun). Ruská centrální banka také ponechala základní úrokovou sazbu na 20 procentech.
Z prvního patra blíže nespecifikovaného ruského nákupního centra hází muž do vzduchu rubly. Zatímco za normálních okolností by se lidé pravděpodobně snažili sebrat každou bankovku, teď se pro rubl ohne málokdo.
Ruská ropa má stále větší problém najít na trhu kupce, a to ještě západní sankce dovoz ropy z Ruska nepostihly. Takový návrh je nicméně již na stole a hned v pondělí vystrašil investory na akciových trzích. Ti se bojí dopadů souvisejících s nedostatkem komodity. Podle některých analytiků by výpadek ruských barelů dokonce způsobil ropnou krizi podobného rozsahu jako v 70. letech minulého století.
Ruská ekonomika zažívá krizi, kterou vyvolaly sankce uvalené Západem kvůli invazi na Ukrajinu. Rubl začal opět prudce padat poté, co jeho pád na přechodnou dobu zastavila opatření tamních úřadů na podporu domácí měny. Třetí den v řadě zůstává zavřená také moskevská burza, země si chystá peníze na výkup akcií po jejich očekávaném propadu. Rusko navíc v konfliktu s Ukrajinou ztrácí náklonnost Číny.
Rusko se probudilo do druhého dne vyhrocené ekonomické situace. Země sleduje kolaps národní měny, rublu, jehož propad se snaží zmírnit znárodněním devizových příjmů a dramatickým růstem sazeb. Nadále zůstává zavřená také akciová burza v Moskvě. Experti odhadují, že ji centrální banka nechá "vypnutou" co nejdéle. Očekávaný prudký pád tím však jen oddálí.
Očekávaný propad ruské ekonomiky v pondělí odstartoval. Rubl ztratil po vyhlášení ekonomických sankcí proti Rusku třetinu hodnoty a je na novém historickém minimu vůči americkému dolaru. Moskevská burza se rozhodla zahájit obchodování na devizovém a peněžním s několikahodinovým zpožděním, akciový trh zatím zavřela úplně. Ruská centrální banka mezitím zvýšila základní úrokovou sazbu na 20 procent.
Ruská centrální banka připravuje intervenci na podporu měny, rozhodla se tak poprvé po pěti letech. Ruský rubl totiž po kolapsu cen ropy oslabil k dolaru na čtyřleté minimum. Banka v úterý uvedla, že začne na devizových trzích preventivně prodávat cizí měny, aby omezila celkovou kolísavost. Není ale jasné, v jak velkém rozsahu bude takto banka intervenovat, informovala agentura Reuters.
Například některé zrekonstruované byty ve starší zástavbě lázeňské zóny a přilehlém okolí s rozlohou přes 90 metrů čtverečních majitelé nabízejí k prodeji za sedm až 15 milionů korun.
Bělorusové budou muset být opatrní při používání nové měny. Do konce roku budou platit jak staré, tak i nové peníze, které se nápadně podobají euru. Po tu dobu mohou obchodníci a zákazníci při nákupech využívat jakýchkoli kombinací starých a nových peněz. Centrální banka škrtla čtyři nuly, a tak je běloruský rubl nyní silnější než ten ruský. Problém ale je, že denominace neznamená posílení měny. Průměrný plat v Bělorusku bude 718 rublů 29 kopějek a průměrná penze 291 rublů 18 kopějek.
Na českém trhu, který se na celkovém výsledku podílel polovinou, stouply tržby o 13 procent. Společnosti se dařilo i v Maďarsku, Rumunsku a na jeho druhém největším trhu na Slovensku. Naopak v Rusku se společnosti vedlo hůře. Kvůli slabému rublu klesly na tamním trhu tržby o 21 procent.
Ruský rubl dnes sestoupil na nové rekordní minimum a jeho kurz se dostal k 85 rublům za dolar. Spekulativní tlak na měnu zesiluje kvůli vytrvalému propadu cen ropy, který zvyšuje obavy o ruskou ekonomiku, závislou na příjmech z prodeje energetických surovin. Od počátku roku rubl proti dolaru ztrácí přes 13 procent. Kurz ruské měny kolem poloviny dne klesl o 4,4 procenta na 85,05 rublu za dolar a proti euru oslabil stejným tempem na 92,67 RUB. Ve středu rubl poprvé prorazil dosavadní rekordní minimum 80,10 RUB/USD z prosince 2014. Na ulicích ale podle obchodníků a lidí z bank nadále vládne klid. Objem nákupů zahraničních měn se v posledních dnech nijak dramaticky nezvyšuje.
Ruská měna dnes překonala dosavadní rekord z prosince roku 2014, její ztráty prohlubují nízké ceny ropy ve světě. Generální ředitel ruské ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov dnes na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu prohlásil, že produkce ropy v Rusku se letos poprvé za mnoho let sníží. Ropné firmy totiž v reakci na dramatický pokles cen suroviny na světových trzích omezují těžbu.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem sledujeme v online reportáži.
Ruská vláda chystá zavedení potravinových lístků pro chudé. Nárok na ně bude mít zřejmě každý desátý Rus. Moskvu bude projekt každoročně stát zhruba 240 miliard rublů, tedy necelých 90 miliard korun. O zavedení uvažovala vláda už několikrát, nikdy se k němu ale neodhodlala.
