Předseda ČSSD Jan Hamáček napsal kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Nynější návrh není podle Hamáčka "realistický" a kvůli chybějícím penězům v kapitolách ministerstev patřících sociální demokracii neodpovídá vládnímu programu. Navzdory tomu Hamáček doufá v dohodu. Opoziční ODS navyšování výdajů i plánovaný 40miliardový schodek kritizuje.
ČSSD nepodpoří rozpočet v podobě, kterou navrhuje ministerstvo financí. Pro své resorty požaduje navíc 22 miliard. Pokud jejich požadavek předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nepřijme, budou po něm chtít přesné vysvětlení a řešení, jak mají ministerstva s omezenými prostředky fungovat. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje navýšení schodku ze 40 na 62 miliard za nepřijatelné. Koaliční partneři by se na rozpočtu měli dohodnout do 30. září.
Vládní sociální demokraté podpoří rozpočet na příští rok, když zohlední potřeby policie, hasičů a ministerstva práce a sociálních věcí, které požaduje nad navržený rámec 11 miliard korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) postrádá peníze na plánovanou změnu IT systémů, sociální služby či dotace obcím. Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček bude vyjednávat o penězích na techniku pro hasiče a policii, celkové požadavky neupřesnil. Oba resorty jsou podle něj podfinancované.
Přibližně 600 tisíc zaměstnanců tokijských firem dostalo od vedení japonské metropole nezvyklou nabídku. Během letních prázdnin mohou dva týdny místo chození do kanceláří pracovat z domova. Tokio se tak snaží otestovat jeden ze způsobů uvolnění už tak přeplněné městské hromadné dopravy, kterou za rok čeká ještě horší situace. Do Tokia se chystají stovky tisíc lidí na letní olympijské hry.
Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a zástupcům opozičních demokratů v Kongresu se podařilo dosáhnout dohody o rozpočtu a stropu pro státní dluh. Šéf Bílého domu to v úterý oznámil na Twitteru a informaci potvrdili i demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátní frakce demokratů Chuck Schumer. Podle světových agentur se tak podařilo odvrátit větší turbulence včetně nouzového stavu, kdy federální vláda zůstane bez financí. "Byl to skutečný kompromis," uvedl prezident Trump. Schumer a Pelosiová dodali, že se o ní bude brzy hlasovat ve Sněmovně reprezentantů. Schválit budou muset dohodu také senátoři a nakonec ji dostane k podpisu Trump.
Vláda schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Příští rok i v dalších letech počítá ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Prioritami rozpočtu je opět zvýšení důchodů nebo platů učitelů. Ministři za ČSSD se hlasování o rozpočtu zdrželi. Podle nich jim ve stávající podobě neumožňuje naplňovat jejich programové priority.
Zadlužená Itálie hledá způsoby, jak splatit část svých závazků a zároveň příliš nesnížit životní úroveň obyvatel. S tím by zemi mohl podle tamních politiků pomoci projekt "mini-BOT", tedy zjednodušeně řečeno něco jako vlastní měna nezávislá na euru.
Od ledna příštího roku se nejspíš zvýší spotřební daň z tvrdého alkoholu, tabáku a hazardu. Návrh ministerstva financí schválila vláda. Kabinet se zaklíná bojem se závislostmi Čechů, kvůli kterému státní kasa přijde ročně o desítky miliard korun. Při bližším zkoumání ale vyjde najevo, že pro vládu není alkohol jako alkohol. Co ve skutečnosti stojí za plánem vybrat ročně přes deset miliard korun navíc, zjišťoval Martin Veselovský.
Tripartita se zatím neshodla na navrhované podobě státního rozpočtu pro příští rok. Zaměstnavatelům vadí plánovaný schodek 40 miliard. Přidali by také peníze na investice do výstavby silnic. Odboráři zase nesouhlasí s růstem platů většiny pracovníků ve veřejném sektoru o dvě procenta a žádají pro ně osmiprocentní přidání. Kvůli rozpočtu se zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů sejdou 16. září. Návrh se může upravit podle červencového upřesnění odhadovaného vývoje ekonomiky.
Profesní spolek Pedagogická komora kvůli situaci v českém školství a v obavě, že nynější kroky vlády sníží kvalitu vzdělávání, připravuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách. Komora zároveň zveřejnila návrh osmi požadavků na vládu či ministerstvo školství.
Nynější návrh státního rozpočtu na příští rok vládou projde, řekl v pátek místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD) po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Sociální demokraté se ale podle Hamáčka v jednání o rozpočtu chtějí vrátit k navrhovanému růstu platů ve státní sféře a ke krácení výdajů ministerstev. Hamáček jako šéf ČSSD vyjednává o podobě rozpočtu za sociálnědemokratické ministry, Schillerová po schůzce uvedla, že jednali koaličně a zastupovala hnutí ANO.
Ministerstvo financí připravilo na příští rok rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Výdaje by měly být 1,594 bilionu korun a příjmy 1,554 bilionu korun. Na tiskové konferenci o tom informoval premiér Andrej Babiš (ANO). ČSSD uvedla, že je připravena tento návrh podpořit, pokud se koalice dohodne na podrobnostech. Schodek 40 miliard korun je schválen i v letošním rozpočtu.
Poslanecká sněmovna i Senát by měly mít v rozpočtu na příští rok více peněz. Sněmovna by měla dostat přidáno zhruba 27 milionů a Senát 23 milionů korun. Kancelář prezidenta by měla mít zhruba stejně peněz, jako má letos. Návrhy rozpočtů těchto kapitol schválil sněmovní rozpočtový výbor.
Rozpočet statutárního města Brna skončil loni ve schodku půl miliardy korun, příjmy byly 14,5 miliardy korun a výdaje 15 miliard. Schodek pokryjí volné zdroje města z minulých let.
Sociální demokracie ukončila loňské hospodaření v minusu přes 33 milionů korun. Kvůli špatným výsledkům ve volbách strana přišla o část příspěvků ze státního rozpočtu a také získala méně peněz z darů, než původně předpokládala.
Praha letos vydá na investice 19,4 miliardy korun. Rada hlavního města v pondělí přidala na investice ve srovnání s rozpočtem schváleným v prosinci 1,2 miliardy korun. Záměr ještě musí schválit zastupitelstvo. Nejvyšší částka půjde na dopravu, a to 5,7 miliardy korun, řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek.
Nejdelší shutdown v historii USA, kdy část federálních úřadů nemá peníze na svůj provoz, trvá už 24 dní. Zatímco Donald Trump o víkendu tvrdil, že celou krizi lze vyřešit během 15 minut, pár kilometrů od Bílého domu stáli v mrazivém sobotním dopoledni ve frontě ti, kdo na paralýzu americké administrativy nejvíce doplácejí. Státní zaměstnanci, kterým minulý týden přestala chodit výplata. A mnozí z nich se ocitli v krajní nouzi.
Současná rozpočtová nouze americké vlády vstoupila do svého 22. dne. Překonala tak rekord z přelomu let 1995-1996, kdy byl kabinet prezidenta Billa Clintona bez peněz 21 dnů. Nynější krizi vyvolal spor o stavbu hraniční zdi či plotu na jihu USA za 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun), které Kongres částečně ovládaný opozičními demokraty odmítá prezidentu Donaldu Trumpovi dát. Současný "shutdown" trvá od loňského 22. prosince, kdy americké federální úřady začaly fungovat v omezeném režimu. Zastavilo se financování zhruba čtvrtiny vládních úřadů USA, včetně ministerstva zahraničí, spravedlnosti nebo vnitřní bezpečnosti. Zeď na hranici s Mexikem bylo centrálním bodem Trumpovy kampaně.
Poslanci americké opoziční Demokratické strany v pátek v dolní komoře Kongresu prosadili zákon, který má obnovit financování části federálních ministerstev zasažených rozpočtovou krizí. Potřebné schválení zákona v Senátu, který ovládají republikáni stojící za prezidentem Donaldem Trumpem, je podle všeobecného mínění prakticky vyloučeno. Norma má spíš zvýšit tlak na Bílý dům a zvýraznit jeho údajnou odpovědnost za krizi. Trump dnes prohlásil, že vyhlášení stavu nouze, který by krizi řešil, nehodlá uspěchat.
Německý státní rozpočet loni skončil přebytkem 11,2 miliardy eur (287 miliard korun). Vyplývá to z předběžných údajů ministerstva financí. Jde už o pátý rozpočtový přebytek v řadě. Letos je stejně jako v předchozích letech plánován vyrovnaný rozpočet.
