Sochař, malíř a grafik Jiří Sozanský připravuje knihu věnovanou Janu Palachovi. Bod zlomu 1969 je uměleckou reflexí jeho činu, která zároveň podává přehled o zlomových událostech let 1968 a 1969, období normalizace, politickém převratu v roce 1989 až po současnost.
Udělám všechno, abych můj plán prosadil, nekandidujeme do opozice, abysme tam čtyři roky na někoho ukazovali, jaký je škaredý a hnusný, říká předseda slovenské politické strany Sieť a bývalý kandidát na slovenského prezidenta Radoslav Procházka. Případnou spolupráci s Robertem Ficem nevylučuje.
Star Wars: Síla se probouzí cílí hlavně na fanoušky, je to vpředeno do postav, říká publicista a šéfredaktor Czech Star Wars Universe Pavel Klimeš. Hlavní záporák Kylo Ren je prý zfanatizovaný a vnitřně rozervaný mladý muž, který si sám vyrobil speciální světelný meč. Jednou ze zásadních příběhových linií je podle Klimeše hledání Luka Skywalkera, tedy hlavního hrdiny původních Star Wars.
Máme zkušenost, že kam vstoupil islám, tam většinou zůstal, je mu dána tendence expandovat, s křesťanstvím na sebe naráží, říká Václav Cílek. V Evropě ale nakonec podle něj nebude jiná možnost než žít s islámem dohromady a vytvořit nový typ společnosti.
Donald Trump může říci cokoli a u jeho příznivců mu to neuškodí. Je to jiná kategorie politika, než kterou jsme zatím v USA viděli, říká šéfredaktor Aktuálně.cz Pavel Tomášek. Příštím americkým prezidentem se ale podle něj Donald Trump nestane.
Čeští fanoušci hororové ságy Underworld v pátém díle s podtitulem Next Generation najdou povědomá místa. Hollywoodští filmaři si pro natáčení vybrali Prahu. Hvězdy Kate Beckinsale nebo Theo James v Česku strávily více než deset týdnů, poslední klapka padne ve čtvrtek. Producent filmu Richard Wright v rozhovoru ocenil zručnost místních filmařů a tajemnost Prahy i českých hradů.
Zvažuji odvolání, ale lidé mi říkají, že je to vlastně v českých podmínkách vítězství. Vrátili nám veškeré zboží i peníze, pak se ale nabízí otázka, proč nás vlastně stíhali, říká spolumajitel growshopu Michal Otipka. Celý případ vidí jako velkou nespravedlnost a tvrdí, že policisté se mu kvůli zátahu omlouvali.
Podnikatel Ivo Toman se narodil s Tourettovým syndromem. Navzdory omezením, která z tohoto onemocnění vyplývají, postavil svoji kariéru a podnikání na komunikaci. Učí, jak být šťastný, sebevědomý a úspěšný. Nedávno o tom vydal už jedenáctou publikaci Posedlost úspěchem. Kromě psaní knih nebo přednášek o své nemoci veřejně mluví a pomáhá stejně postiženým lidem. "To nejde překonat, lze se pouze naučit s tím žít. Často se říká, že se s tím někdo vyrovnal, ale to jsou jen líbivé řeči. Pokud vám někdo uřízne nohu, tak se s tím přeci nikdy nevyrovnáte, pouze se s tím bude muset naučit žít," říká Ivo Toman v rozhovoru o životě s Tourettovým syndromem.
Přijal bych jakéhokoliv uprchlíka, pokud by podepsal dokument o oddělení náboženství od politiky, říká spisovatel Ivan Kraus. Evropa to podle něj přehání s korektností. Dodává přitom, že uprchlíci budou realitou třeba v Německu zklamaní. Evropa prý za vše nemůže a oslabuje se.
Časopis Bravo přestane v Česku po 24 letech vycházet. S informací přišel server MediaGuru s tím, že titul se potýká s nezájmem čtenářů a finančními problémy. "Nový životní styl se odráží právě na mediálním chování nastupující generace, pro kterou už papír v této podobě není tak lákavý jako pro generaci předcházející," říká mediální analytička Martina Vojtěchovská.
Před příštími volbami chceme veřejnosti předložit vysvědčení za každého politika, to, jak plnili protikorupční sliby, říká jeden z garantů Rekonstrukce státu Oldřich Kužílek. Česko se podle něj i díky iniciativě Rekonstrukce státu posunulo ve vnímání korupce. Zároveň tvrdí, že vicepremiér Babiš si ji nekoupil.
Umím si představit, že by mi šíbr nabídl, že za peníze dokáže zařídít záchranu Baníku v lize, nedokázal by to, říká odcházející šéf ostravského klubu Petr Šafarčík. Tvrdí, že se mu klub podařilo zachránit. Do ledna prý bude mít Baník nové investory.
Češi se jen tváří jako odpůrci uprchlíků, pomohli by víc než politici, ti působí paniku, říká právník působící v britském Cardiffu Jiří Přibáň. Turecko podle něj těžce zneužilo uprchlické krize ke svému prospěchu, na členství v EU prý není připravené.
85 procent toho, čeho se bojíme, se nikdy nestane, vyplňme proto život tím pozitivním, funguje třeba programování mysli na cíle, říká lektor Karel Červený. Člověk se podle něj může stát posedlým naplněním oněch cílů a ty se pak spíš vyplní.
Pavel Renčín se stal symbolem nové tváře české fantastiky – oproštěné od conanovských variací, siláckých gest a dobrodružného mustru. Vsadil na vytříbený styl, temné struny v duších lidských i nelidských postav a městské prostředí. Po úspěšných povídkách přišly na řadu první romány, završené trilogií Městské války, kterou vydalo nakladatelství Argo. To Renčínovi vydalo i s trilogií související román Labyrint a sbírku povídek Beton, kosti a sny, čímž v podstatě potvrdilo, že se ta nejlepší domácí žánrová tvorba může směle rovnat s mainstreamem. Sám Renčín ostatně hranice fantastických žánrů opakovaně překračoval a jeho nejnovější román Vězněná to jen dokazuje.
Děsí mě současná totální ideologie konzumu a její neslýchaná sofistikovanost, spousta lidí o tom nemá ani tušení, říká kurátor výstavy Skvělý nový svět Leoš Válka. Temná historie podle něj rychle odplouvá z kolektivní paměti mladých. V dnešní společnosti se prý navíc člověk točí v kruhu a slepých uličkách.
Umění ve veřejném prostoru ubývá. Zatímco během 70. a 80. letech jenom v Praze vzniklo na 2200 výtvarných realizací, od roku 1991 se jich osadilo pouze šestapadesát. Normalizační umění kvůli době, ve které vzniklo, navíc společnost vnímá negativně. Sochař Pavel Karous, strůjce projektu Vetřelci a volavky, se snaží názor Čechů změnit. Pomoci mu v tom má také stejnojmenná publikace, jejíž rozšířená verze právě vychází. Lidé podle Karouse veřejný prostor nepřijali za svůj, což vede k mnoha dalším společenským problémům. "Není nárůst xenofobie a rasismu či jiných sociálně-patologických jevů také důsledkem toho, že spolu nesdílíme žádný prostor?" ptá se v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Toho, že bych si dal geneticky modifikované kuře v Česku, se asi nedožiju, určitě bych si ho ale dal, jsou to ty nejprověřenější produkty, říká biolog Jaroslav Petr. Za poslední tři roky se podle něj objevily v genetickém inženýrství úplně nové a revoluční techniky, nově je taky možné vypěstovat třeba bezlepkovou pšenici.
Žádné další návrhy nepředala vládě na závěr své letošní činnosti důchodová komise, v níž od poloviny roku 2014 působí vedle zástupců koaličních stran a opozice také demografové, ekonomové, sociologové či zástupci odborů a zaměstnavatelských svazů. "Potřebujeme od politiků jasnější zadání," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda komise Martin Potůček. Sedmašedesátiletý nestraník je profesorem Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity a vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie, působil řadu let jako poradce politiků ČSSD. Komise bude pokračovat v práci i v příštím roce.
Jen promile dětí reaguje na neustálé srovnávání pozitivně, nejčastější je rezignace, navíc to vede ke zhoršení vztahů ve škole, říká psycholožka Jana Nováčková. Chválení dětí může být kontraproduktivní, důležitá je prý zpětná vazba. Odměna je podle ní jako úplatek. Nováčková taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání učitelé i rodiče.
