Reklama
Reklama

Rovnost mužů a žen


Europoslankyně Michaela Šojdrová
Europoslankyně Michaela Šojdrová
Europoslankyně Michaela Šojdrová

Média o názory žen nestojí, přitom ovlivňují celou společnost, kritizuje europoslankyně Šojdrová

"Ženy jsou médiích citovány jako expertky jen v 17 procentech zpráv. A jen 18 procent jich vystupuje v roli komentátorek politického dění," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz u příležitosti Mezinárodního dne žen Michaela Šojdrová. Česká europoslankyně je podepsána pod Zprávou o ženách v médiích, kterou Evropský parlament připravoval několik měsíců. Ženy podle ní chybí ve větší míře jako novinářky v médiích i jako autorky. Česká republika má navíc podle ní nejmenší počet žen na klíčových pozicích v médiích v rámci EU.

Reklama
Michaela Marksová-Tominová
Michaela Marksová-Tominová
Michaela Marksová-Tominová

Česku chybí političky, zaostáváme za průměrem. Jednat se dvaceti muži nebývá příjemné, říká Marksová

Z jednoho konce žebříčku na druhý. Česká republika se řadí mezi země s nejnižším počtem žen v dolní komoře i ve vládě. V soudnictví však ženy dominují. "Často máme jiné životní zkušenosti než muži a díváme se na řadu problémů jinak. Každou chvíli jsem na jednání s deseti až dvaceti muži. Není to vždy příjemné a o řadě věcí se v takové skupině diskutuje těžko," řekla Aktuálně.cz ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Ženy v Egyptě
Ženy v Egyptě
Ženy v Egyptě

Žena se má starat o domácnost, a ne pracovat, myslí si tři čtvrtiny mužů ze Středního východu

Mladí muži ze Středního východu a severní Afriky jsou stejně konzervativní jako generace jejich otců. Alespoň pokud jde o pohled na rovnost pohlaví. Zjistila to rozsáhlá studie OSN, které se zúčastnilo deset tisíc mužů a žen z Egypta, Maroka, Libanonu a palestinských území. Podle vědců to ukazuje na nepříliš růžové vyhlídky – role ženy ve společnosti se v těchto oblastech bude zlepšovat jen velmi pomalu. Tři čtvrtiny tamních mužů si navíc myslí, že hlavní rolí ženy je starat se o domácnost, a nikoliv pracovat.

Tonje Skinnarlandová
Tonje Skinnarlandová
Tonje Skinnarlandová

Svět podle Norska. Generálmajorka Tonje Skinnarlandová se stala velitelkou norského letectva

Norská armáda bude mít poprvé v historii v čele letectva ženu. Novou velitelkou se stala generálmajorka Tonje Skinnarlandová. Skinnarlandová, které je 49 let, funkci náčelníka vzdušných sil už dočasně zastávala od loňského října, kdy zemřel předcházející velitel Per-Egil Rygg. Zkušenosti má mimo jiné i z mezinárodních operací Severoatlantické aliance - v Kosovu a také v Litvě. Norská armáda je službě žen ve svých řadách otevřená. Některé pilotují stíhačky, jiné vrtulníky. Ženy mohou velet i ponorkám.

Reklama
Zeman na zasedání vlády a Jourová erokomisařkou
Zeman na zasedání vlády a Jourová erokomisařkou
Zeman na zasedání vlády a Jourová erokomisařkou

Násilí na ženách se přičítá uprchlíkům, ale je to starý evropský problém, říká Jourová

Připravuje balíček změn v rodinné legislativě nebo kampaň proti násilí na ženách. Eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost žen a mužů Věra Jourová ale nedávno zasáhla i do české politiky. Veřejně dosvědčila, že ministr kultury Daniel Herman na schůzi vlády před dvěma lety odmítl slíbit, že se nesetká s dalajlámou. Opatrně se vyjadřuje také k rozjíždějící se kampani před českými prezidentskými volbami. Podle ní musí kandidát zůstat autentický. "Neměl by se nechat přešívat píáristy, například na lidového prezidenta," myslí si Jourová, jejíž jméno mezi možnými kandidáty už také padlo. Ona sama se na to ale necítí.

Reklama
České bankovky, peníze, ilustrační snímek
České bankovky, peníze, ilustrační snímek
České bankovky, peníze, ilustrační snímek

Ženy vydělávají zhruba o čtvrtinu méně než muži, ukazují čísla za loňský rok

Ženy v Česku vydělávaly loni v soukromém sektoru v průměru o 24 procent méně než muži. Měly průměrně kolem 23 400 korun hrubého, muž si přišel na zhruba 30 800 korun. Ve veřejné sféře dostávaly ženy v průměru o 17 procent peněz méně (zhruba 26 200 korun), muži měli 31 400 korun. Vyplývá to z údajů informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce. K odstranění rozdílného odměňování pracovnic a pracovníků má přispět pětiletý projekt, který resort nyní zahajuje. Ženy si loni za celý rok vydělaly ve veřejném sektoru v průměru o 63 300 korun méně než muži. V soukromé sféře měly v peněžence za loňských 12 měsíců průměrně o 88 524 korun méně.

Úklid
Úklid
Úklid

Neplacená práce zabírá českým ženám více času než ta placená, u mužů je to naopak, ukázali vědci

Ženy v Česku mají méně volného času než muži. Muži sice odpracují víc hodin v zaměstnání než ženy, ty se ale zas mnohem víc starají o domácnost, děti a příbuzné. Ukázal to první ročník výzkumu o proměnách společnosti, jehož výsledky v pondělí představili autoři ze sociologického ústavu Akademie věd ČR. Zkoumali loni situaci více než 8000 lidí nad 18 let - studentů, rodičů dětí, svobodných i seniorů.

Reklama
Žena bez peněz
Žena bez peněz
Žena bez peněz

Výdělky u žen rostou po krizi pomaleji než u mužů, ukazuje statistika

Z informačního systému ministerstva práce vyplývá, že medián hrubé mzdy je u mužů o 12 až 20 procent vyšší než u žen. Jedním z důvodů je to, že ženy často pracují v profesích a oborech s nižšími mzdami jako zdravotnictví a školství. Nižší výdělek se promítá i do důchodu.

Peníze v kapse bez peněženky
Peníze v kapse bez peněženky
Peníze v kapse bez peněženky

Jak se liší mzdy v Česku? Muži vydělávají o 16 procent více, ženy je dohánějí jen pomalu

Mediánová mzda mužů v Česku je podle poslední statistiky OECD o 16 procent vyšší než výdělek žen. Tento rozdíl je ve skupině vyspělých ekonomik šestnáctý nejvyšší. Postupně se ale zmenšuje - před patnácti lety muži vydělávali takřka o pětinu více. Podle šéfa odborářů Josefa Středuly vydělávají ženy méně hlavně proto, že obvykle zůstávají doma s dětmi.

Četba dětem - rodiče - rodina - předčítání
Četba dětem - rodiče - rodina - předčítání
Četba dětem - rodiče - rodina - předčítání

Rodiny jsou v názorech zajedno, ukázal průzkum. Uprchlíků je tu moc, tvrdí

Víc než pět tisíc českých domácností se zapojilo do rozsáhlého výzkumu mapujícího životní podmínky a postoje uvnitř společnosti. První data hovoří o tom, že domácnosti jsou názorově jednotné. Ukazuje se to třeba v otázce migrace. Polovina domácností má pocit, že v Česku je přistěhovalců příliš. Během následujících tří let se do nich budou výzkumníci vracet, aby nasbírali další údaje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama