Pokud hnutí ANO bude v příští vládě, chystá další změnu v rodičovském příspěvku. Poslanec a stínový ministr práce Aleš Juchelka chce umožnit čerpat tuto dávku i prarodičům. Před deseti lety se snažila něco podobného posadit TOP 09 - tehdy ovšem hnutí ANO spolu s ČSSD coby vládní strany byly proti.
Dejte ukrajinských uprchlíkům rodičovskou - a zvedne se porodnost. Navíc se omezí i nelegální práce, argumentuje největší česká humanitární organizace Člověk v tísni. Ministerstvo práce prý slíbilo takový návrh předložit. Ale teď se ukazuje, že v tomto volebním období už se potřebný zákon změnit nestihne.
Rodina si v poslední dekádě prošla významnými změnami. Proměňují se především role mužů a žen. Tradiční rozdělení žena-pečovatelka a muž-živitel tak pomalu ustupuje novým modelům. Nebo to tak alespoň vypadá. Naoko.
Děti, které byly čtvrtý rok doma s rodičem, dosahují podle výzkumu nižšího vzdělání. "Méně často nastupují na vysoké školy, nedokončují je. V rané fázi dospělosti se tedy nevzdělávají ani nepracují," vysvětluje ekonomka Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze a think-tanku IDEA při CERGE-EI.
Děti, které byly čtvrtý rok doma s rodičem, dosahují podle výzkumu nižšího vzdělání. "Méně často nastupují na vysoké školy, nedokončují je. V rané fázi dospělosti se tedy nevzdělávají ani nepracují," vysvětluje ekonomka Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze a think-tanku IDEA při CERGE-EI.
“Často se některým mužům nelíbí to, že nesplňuju klasický stereotyp, že chlap má vydělávat a ženská se má starat o dítě. Píšou mi, že jsem podpantoflák a nejsem chlap,” popisuje Matěj Červ, který na Instagramu vystupuje jako Táta na rodičovské. Nejvíce pozitivních komentářů dostává od žen, muži většinou píší jen soukromě.
Rodiče dětí, které se narodí od 1. ledna, budou pobírat vyšší rodičovskou. Místo nynějších celkem 300 tisíc korun budou moci čerpat o 50 tisíc korun víc. U vícerčat se pak částka v příštím roce zvedne o 75 tisíc korun na celkových 525 tisíc korun. Vyplácení dávky se zkrátí z maximálně čtyř let na nejvýše tři roky. Upravuje to novela, která začne platit na Nový rok.
Během mateřské a rodičovské dovolené pracuje jen 45 procent žen z těch, které mají o práci zájem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu platformy Mumdoo a společnosti Deloitte, jenž se zabýval jejich návratem k práci po narození dítěte. Ženy v tomto období upřednostňují především zkrácené úvazky a projektovou spolupráci, to však firmy v Česku stále příliš nenabízejí.
Matka jednoho dítěte by si ráda přivydělala. Její sousedka se chce z rodičovské vrátit do práce dříve, ale nesehnala pro své dvouleté dítě místo ve školce. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje zákon, který by pomohl oběma. Mohly by založit skupinu sousedského hlídání, stát by hlídačce platil až několik desítek tisíc. Kritici se ale obávají dopadu na rozpočet i kvalitu vzdělávání dětí.
Senioři, studenti a matky nebo otcové na rodičovské si často přivydělávají na dohodu o provedení práce. Pokud ale výdělek přesáhne deset tisíc korun měsíčně, musí z něj zaplatit zdravotní a sociální pojištění. Limit je už deset let stejný, i když ceny za tu dobu vzrostly. Podle ekonomů by se hranice mohla zvýšit alespoň na 15 tisíc. Vláda změnu podporuje, poslanci by ji mohli předložit na podzim.
Když se Janu Bittnerovi narodil syn, nechtěl ho vídat jen po práci a o víkendech. Aby s ním mohl trávit víc času, přidal se ke dvěma procentům mužů, kteří v Česku chodí na rodičovskou dovolenou. Jako ostatní oslovení otcové přiznává, že si to rodina mohla dovolit také díky finanční situaci. Aktuálně.cz přináší příběhy mužů, kteří se více, než je obvyklé, zapojili do péče o děti.
Zažívají problémy při návratu z rodičovské dovolené i nevhodné dotazy už u pohovoru. S mnohdy diskriminačními ústrky zaměstnavatele se v Česku setkává mnoho žen. Aktuálně.cz přináší několik takových příběhů, ale i výpověď ženy, která naopak díky vstřícnému přístupu firmy zažila v těhotenství kariérní posun. Podívejte se na druhý díl seriálu, který se věnuje nerovnému odměňování žen a mužů.
Na rodičovskou by chtělo chodit víc mužů, než na ni ve skutečnosti nastupuje. Jako hlavní důvod, který jim brání zůstat doma s potomkem, uvádějí pokles příjmu rodiny. Ukázal to průzkum projektu Česko v datech.
Budu hájit, aby rodičovská dovolená pro otce nebyla povinná. Znepokojuje mě ale, že takovou změnu může navrhnout ministryně práce Maláčová. Namítala, že je potřeba velká reforma, směrnice EU přitom nic takového nežádá, tvrdí poslankyně Pirátů Olga Richterová. Leccos z té směrnice už máme pořešené, ministerstvo ale podává zavádějící informace a nepracuje na tom, aby se vše stihlo, kritizuje.
Nemám důvod Babišovi něco vyčítat. Jeho kauzy nejsou brané v souvislostech, míní poslanec ANO Jiří Bláha, který zvažuje předčasný odchod ze sněmovny. Může to být zítra nebo za rok. V politice se všechno vleče, nevyhovuje mi, jak je fungování sněmovny nastavené, říká podnikatel, který musel vysvětlovat svoje výroky o ženách na mateřské. Jejich rodiny roky nepoznají, jaké je to brzo vstávat, tvrdí.
V minulosti patřily matky na rodičovské dovolené k odstrkované skupině. To bylo ale v době, kdy míra nezaměstnanosti atakovala devět procent a na trhu práce si firmy mohly z kandidátů vybírat. Dnes je situace opačná a firmy vítají rodiče s otevřenou náručí. A aby je nalákaly k návratu do práce, rozšiřují nabídku zaměstnaneckých benefitů.
Od ledna se mění výše rodičovského příspěvku a s ním i jeho měsíční výplata. Kdo na víc peněz dosáhne a jaké další novinky na rodiče čekají? Čtěte odpovědi na sedm důležitých otázek.
Česko má jednu z nejdelších mateřských a rodičovských dovolených ve světě: celkem 236 týdnů. A zároveň Česko vykazuje v rámci EU jedny z nejvyšších negativních dopadů mateřství na uplatnění žen na trhu práce. Narození dítěte je spojeno s dlouhodobým přerušením kariéry, což se odráží na následných mzdách a posléze důchodech. Česko se tak dobrovolně připravuje o velkou část pracovní síly.
Daňová sleva na nepracující manželku či manžela by měla být jen na ty, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. Úpravu navrhuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle šéfky resortu práce by stát díky změně získal dvě miliardy korun ročně, z nichž by se část dala využít na zálohované výživné.
